Články / Reporty

65daysofstatic a hranice majestátních setů

65daysofstatic a hranice majestátních setů

Broněx | Články / Reporty | 10.10.2013

Na Flédě, v největším brněnském klubovém prostoru, proběhla před sezonou drobná rekonstrukce. A první podzimní koncert cyklu Enfilade byl vlastně také ve znamení stavění. Přesněji konstrukcí bohatých zvukových stěn a vršení velkolepých instrumentálních gradací. Uznávaná postrocková kapela 65daysofstatic a před nimi jen o trochu méně majestátní Sleepmakeswaves. Pro obě kapely to byl první koncert v českých klubech.

Australská čtveřice Sleepmakeswaves se vytasila s klasickým postrockovým uspořádáním. Dvě kytary, dunící basa, osudově znějící bicí a mikrofon zapojený jenom kvůli „thank you“ mezi písněmi. Stejně tak jednotlivé skladby se nesly víceméně v tradičním postrockovém duchu. Pozvolný začátek ve znamení vzájemně se proplétajících kytar, pozvolné rozvíjení melodií, repetitivní narůstání zvuku a nakonec velká sonická katarze. Člověk měl sice pocit, že tenhle postup slyšel už stomilionkrát, ale stejně jsem se přistihl, že v nejvypjatějších pasážích házím hlavou ve stejně zběsilém rytmu jako kapela i publikum.

Hlavní hvězda večera65daysofstatic ze začátku vynechala pozvolné kytarové úvody a koncert začala plnou palbou. Kytarista a basák odbíhali od svých nástrojů ke klávesám nebo dokonce k bubnům, Joe Shrewsbury se vpředu kytary nepouštěl a vzadu písně táhly přímé bicí. A úplně v pozadí všechno jistily samply. Ty byly znát hlavně u písní z aktuální desky Wild Light, kde elektronické podklady působily dokonce jako nejvýraznější prvek některých skladeb, nade všemi kytarovými stěnami. Přes střídání nástrojů ale nebyla barevnost zvuku tak bohatá, jak by mohla být, což působilo možná dojmem kompaktnosti, na druhou stranu také stereotypně a unyle během vcelku dlouhého setu.

Celkový výraz byl zvláštně chladný a mrazivý, písně 65daysofstatic evokovaly představu krajiny pod ledovou krustou, dovedu si představit instrumentální plochy jako soundtrack ke postkastrofickému filmu z nové doby ledové (65days na svém kontě jeden soundtrack mají – sci-fi Silent Running z roku 2011). Zdálo se, že zcizující výraz je záměrný, energie jako by se přenášela někde pod povrchem, a publikum ji chytalo ve vrchovatých dávkách. Bylo pro mě tak trochu překvapením, že 65days mají u nás poměrně početnou základnu a při úvodních, jemně klavírních tónech Radio Protector, poslední písně před přídavkem, bylo vidět, že naprostá většina diváků dostala přesně to, co chtěla.

Závěr majestátního setu byl strhující, ale zároveň mi probleskovala hlavou otázka, kde vlastně leží hranice vyčerpanosti postrockových možností. 65days se snaží na novějších deskách problém překlenout větším obratem k elektronice, ale zdá se, že starší písně ve znamení klasických gradací mají naživo větší sílu. I když je člověk vtažený do velkolepého vršení zvukových zdí, nemůže se po nějaké době stát, že tyhle postupy začnou působit ohraně?

Info

65daysofstatic (uk) + Sleepmakeswaves (aus)
7. 10. 2013, Fléda, Brno

foto © Tomas Valda

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace