Zdeněk Malinský | Články / Reporty | 30.10.2016
Ústecký festival má tradici a své stálé diváky. V sobotu dorazilo hodně lidí, až klimatizace nestíhala. Stick Men byli hlavními hvězdami už 20. ročníku Jazz and Blues festivalu a propagovali nové album Prog Noir.
Osobně bych si raději ke Stick Men dal něco z páteční trojice českých kapel, takto jsme Scott Henderson Trio (místy nářez, jinak docela nuda) tak nějak přečkali a Stan Webb`s Chicken Shack (bezkrabičkovou jazzovou kytaru opravdu nee) vydrželi jen začátek setu. Ostatně to byl i původní plán = jedeme na Stick Men, a když se nám bude líbit zbytek, tak se zdržíme.
Progrockové trio Stick Men tvoří Tony Levin (zpěv, Chapman Stick), Pat Mastelotto (bicí), Markus Reuter (touch guitar). Viděl jsem je potřetí a mohu říci, že po dvou setkání v Lucerna Music Baru mi to ústecké vystoupení přišlo rozhodně nejlepší. Hudebně a překvapivě i zvukově, i když bylo s ohledem na festivalový čas poněkud kratší. Radost z vydání nové, velmi povedené desky, výtečná aktuální forma spojená s virtuozitou a rozehranost i sehranost z předchozích koncertů Stick Men a King Crimson - to byla kombinace, která přispěla ke skvělému večeru. A to jsem si říkal, že mě po záříjovém koncertu King Crimson už nic nemůže překvapit.
Na obou předchozích koncertech si Stick Men hodně vypomáhali skladbami z tvorby King Crimson, tentokrát pouze Sartori in Tangier (z alba Beat) a Level V (z The Power to Believe), ve zbylé části setu se spolehli na vlastní věci: z čerstvého alba skladby Plutonium, Schattenhaft nebo titulní Prog Noir, ze starších třeba Cusp. Na své si přišly i oči, nejen muzikanty musely zaujmout výkony jednotlivých hráčů - bubeník hraje téměř poslepu a s hráči na stick, resp. touch guitar se v našich krajích často nepotkáte.
Stick Men (usa)
22. 10. 2016 Národní dům, Ústí nad Labem
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.