Články / Reporty

A pak bylo ticho (Lvmen)

A pak bylo ticho (Lvmen)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 03.02.2018

Lvmen přijeli a zbořili pardubické Automatické mlýny. Tedy, monumentální Mlýny architekta Gočára tvořily spíše ve tmě utopenou kulisu při příchodu. Pro koncert sám byl vyhrazen prostor o poznání skromnější, ba přímo profánní: nevlídná bývalá dílna, oprýskaná, studená, ohřívaná jen plynovými zářiči. Rozhodně však, alespoň mám ten dojem, mnohem výhodnější místo než načančaný Palác Akropolis.

Večer nastartoval one-man projekt Obelisk of Light. Posloužil by jako báječné intro, kdyby nehrál dvacet minut. Jednolitá zvuková stěna, kterou jen občas narušil záchvěv melodie, postrádala vývoj i vnitřní napětí. Ale sám hudebník se dobře bavil. Soudě podle vzrůstající intenzity hovoru, byl jedním z mála. To Tomáš Palucha byli jiná káva. A domácí příprava zase k ničemu, protože živě se mi dostalo riffové nálože à la Earth nebo Yob. Silné, melodické, sebejisté.

Lvmen se loni probrali z hibernace a hned s novou skvělou deskou Mitgefangen Mitgehangen. Ta tvořila náplň koncertu. Nezazněl ani tón navíc, na svém místě zůstal i zlom na konci strany A, jediný to prostor k výdechu, ke chvilkovému pocitu, že jsem se vymanil z čelistí leviathanových. Kolegové byvší na předchozích zastávkách tour psali o koloběhu života a smrti, znovuzrození, zániku, začátku a konci. Ano, to všechno tam bylo, obaleno do temné, mazlavé hmoty, kterou prosvětlovaly jen obrazy mihotající se na plátně. Hluk znemožňující pohyb, zvukové vlny, které vibrují útrobami, zalehlé uši, intenzita na hranici snesitelnosti. A přesto jasně přítomný pocit povzneseného očištění. Slova jsou však jen balast, který nemůže vystihnout niternost onoho prožitku.

Info

Lvmen + Tomáš Palucha + Obelisk of Light
31. 1. 2018 Automatické mlýny, Pardubice

foto © Tereza Kunderová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Magické harmonie (Hackedepicciotto)

Jakub Koumar 17.02.2020

Uspořádat dobrý koncert je tak trochu alchymie, při níž se vždy musíte na něco spolehnout. Na co se spolehnul tenhle večer v Kaštanu?

Pomalý rozjezd, silný závěr – The Legendary Pink Dots

Vojtěch Podjukl 16.02.2020

V úvodu setu kazil dojem příliš hlasitý beat, basů mohlo být taky méně. Rozpačitě působily i prostoje mezi písněmi. Co bylo pak?

Žánrový cross mejdan s Indies Scope

Adéla Poláková 16.02.2020

Očekávaně dobře obstojí i DVA, které lze taky vidět po delší odmlce. Jejich světový hravý pop dokreslují animace Markéty Lisé... Oslava v Sonu byla opulentní.

Kytarovky vládnou všem aneb New Czech Indie Night

Maria Pyatkina 16.02.2020

„Grime vládne všem,“ tvrdíme v aktuálním Full Moonu, což možná platí pro Velkou Británii, ale v Česku vládnou kytarovky.

Všichni jednou umřeme (Hrubá hudba)

Adéla Poláková 13.02.2020

Beznadějně vyprodaný Kabinet Múz se pomalu plní. Zastoupeny jsou všechny věkové kategorie a ti starší si suverénně berou židle do předních řad.

Bizarní burleska (Lindemann)

Jiří Vladimír Matýsek 12.02.2020

Do Prahy přijel frontman Rammstein Till Lindemann se svým úchylným cirkusem. Bylo to málo, nebo dost?

Na kolech blackmetalových kolotočářů (Abbath)

Kremace 10.02.2020

Abbath pokračuje v odvykačce a šíří povědomí o poslední desce Outstrider a šestnáctá zastávka na evropské tour byla bez známek vysílení.

Nejen pro krajany - Altın Gün

Akana 09.02.2020

Nizozemsko-turecký sextet Altın Gün zaplnil Akropoli takříkajíc až po bidýlko především zásluhou místní turecké komunity.

Když rozbijete Teepee u oceánu

Sabina Coufalová 06.02.2020

Teepee přeskočili škatulku dream popu či romantického indie, kdy stavěli především na něžném vokálu, dvou kytarách a pár efektech.

Pohyb a život na CTM 2020

Andrea Bodnárová 03.02.2020

Aby se návštěvníci nenechali příliš unést optimismem a nezapomněli na blížící se zkázu společnosti a pohlcení technologiemi, je tady Deathprod v Betonhalle.