Články / Rozhovory

Acid Arab: Už nežijeme v době, kdy chudí můžou vyhrát válku nad bohatými

Acid Arab: Už nežijeme v době, kdy chudí můžou vyhrát válku nad bohatými

David Čajčík | Články / Rozhovory | 25.03.2019

Termín world music se dostal do všeobecného povědomí v osmdesátých letech, kdy si britští majitelé obchodů s hudbou odhlasovali příhodnou marketingovou škatulku. Euroamerický centrismus v kulturním businessu jednoduše potřeboval jednotné označení pro veškerou hudbu, která byla takzvaně odjinud. Přirozený vývoj v (nejen) komerční sféře od té doby vyústil v mnoho počinů, kde jsou nástroje či motivy z východních, afrických nebo latinskoamerických tradičních folklórů zneužity pro generické beaty, které tak působí lacině exoticky (pro Despacito netřeba chodit daleko). Nic z toho však není případ francouzské čtveřice Acid Arab, která produkuje hudbu prolínající arabskou i house/techno taneční tradici organicky a kreativně. Na jejich skladbách hostují přední osobnosti z arabského světa jako Omar Souleyman nebo třeba jordánský perkusista Shadi Khrie a po roztančeném setu na Colours of Ostrava se na začátku dubna představí v rámci klubovky Motif v Roxy. Guido Minisky a Hervé Carvalho, polovina z tvůrčí čtveřice Acid Arab, odpověděli při té příležitosti na pár otázek.

Co říkáte na vývoj taneční scény v arabském světě?
Bejrút je samozřejmě v tomto kontextu Kapitol zábavy, ale my spíš vidíme Káhiru jako město, kde najdeš nejvíc trendy a fresh elektronickou hudbu. A palestinská hudba teď obecně proniká do Evropy a sleduje ji kdekdo.

Jak jste se vůbec dostali k fúzi, se kterou pracujete?
Zatímco elektronická hudba obecně nás obklopuje odjakživa, k arabským vlivům jsme se dostávali velmi pomalu. S pomocí rádií, filmů, žurnalistů, DJs… a v neposlední řadě cestování.

Máte nějakou zábavnou historku z vašich cest na východ?
Jednou jsme právě v Bejrútu šli do obchodu s vinyly, ale jeho majitel nám je odmítl prodat a prodal nám přepálené cédéčka.

Nedávno jsem byl v Jordánsku a vypadá to, že techno si pomalu prodírá cestu do klubové scény Ammánu. Myslíte, že tohle zpoždění v trendech směrem od evropských velkoměst tady bude stále?
A opravdu chceme, aby zmizelo? Je to snad špatná věc? Takhle to nevidíme…

Prozradíte nějaké vaše oblíbené umělce, kteří pracují s vlivy arabské tradiční hudby?
Jasně! Ammar808, 3Phaz, Altin Gün, Deena Abdelwahed, Symple Symmetry, Mehmet Aslan, Anatolian Weapons, Naduve, Sama, Harmonious Thelonious, všichni z Disco Hallal, Zelle Zel, Sahel Sounds… a samozřejmě lidi na našem labelu Acid Arab Records: Rozzma a Zenobia.

Jak vidíte současné protesty „žlutých vest” ve Francii?
Je to dost možná nejdůležitější věc, co se ve Francii odehrála za poslední dvě století. Ale vláda bojuje tvrdě s pomocí násilí, fake news, zatýkání, nové legislativy… Kvůli tomuhle všemu všemu si nemyslíme, že by hnutí mohlo vyhrát, změnit zemi… Už nežijeme v době, kdy chudí můžou vyhrát válku nad bohatými, nad systémem. Na to už je moc pozdě.

Francie se na druhou stranu tváří jako jeden z velkých zastánců imigrace…
Ve skutečnosti bychom se měli stydět za náš postoj k uprchlíkům. Máme tady dost prostoru na to, abychom vybudovali celá města pro nové obyvatele, ale lidi se bojí.

Naživo někdy hrajete pod osvícenou koulí – má to něco symbolizovat?
Je to maják upozorňující na druhou půlku naší kapely – Nicolase a Pierrota. Ti s náma skládají všechnu hudbu, ale na pódiu s námi nevystupují.

Proč by měli lidi z České republiky, jakožto země s téměř nulovou (post)arabskou tradicí, poslouchat Acid Arab? Proč by měli přijít na koncert?
Protože hudba může být cestou k otevření se novým kulturám. A když se jimi necháš pohltit, jsi zase otevřenený novým setkáním, novým lidem, novým perspektivám a názorům. Naše hudba je kombinací kultur. Kdyby se každý člověk choval k uměleckému dědictví ostatních tak jak my… kdyby každý dokázal vidět za klišé a nenávist, které máme v sobě zakořeněné díky naším mrtvým předkům… tak bychom k sobě všichni našli mnohem snazší lidskou cestu. Kvůli tomuhle všemu bys měl přijít na naši show. A taky si zatancovat.

Info

Motif: Acid Arab (fr)
4. 4. 2019 20:30
Roxy, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2021. Ida Kelarová: Musel mě slyšet celý vesmír

Tomáš Kelar 24.01.2022

Věčný dobrodruh, tvrdohlavá čarodějnice, léčitelka hlasů a duší, něžná aktivistka, zastánce menšin a kočovnice... Rozhovor s Idou Kelarovou.

Nejlepší texty Full Moonu 2021. Daniel Prokop: České protestsongy omílají tisíckrát řečené věci

Aneta Martínková 17.01.2022

Daniel Prokop je oblíbený především proto, že nasvěcuje společné zájmy znesvářených společenských táborů. Nedávno jsem narazila na jeho deset let starý článek v magazínu Rock & Pop...

Nejlepší texty Full Moonu 2021. Čavalenky: Ludé ščá od smíchu

Jakub Šíma 17.01.2022

Nakonec vše klaplo a byla z toho více než hodina přátelského hovoru, který neustále prozařovala Čavalenkyho upřímnost stejně jako čistota jeho charakteru.

Kancelář Kreativní Evropa: Hlavní je konat

Jarmo Diehl 02.12.2021

Proč je v kultuře více žen, ale na vedoucích pozicích přibývá mužů? Nejen na tuto otázku jsme hledali odpovědi před online konferencí Moc žen a kultura.

Simon Reynolds: Zachycovat módu v pohybu

Karel Veselý 30.11.2021

Pokud jde o alternativní hudbu, těžko bychom v posledním čtvrtstoletí našli vlivnějšího publicistu, než je Simon Reynolds. Rozhovor.

Jacob Kirkegaard: Kremace, nebo rozklad, toť otázka

Václav Adam 09.11.2021

Dánský umělec Jacob Kirkegaard uvede dílo Opus Mors, zachycující v detailech zvuky, které člověk už sám běžně neuslyší, jelikož už je mrtvý... Rozhovor.

Vladivojna La Chia: V krizových situacích si nelibuju

Blanka Kůrková 09.10.2021

Zpěvačka, skladatelka, textařka a vystudovaná výtvarnice vydává páté sólové album, které pokřtí v Praze, Brně a Ostravě.

Jan Jílek (AČFK): Kino se taky vrátí

Jarmo Diehl 06.10.2021

Právě dnes má premiéru film Malířka a zloděj v distribuci Asociace českých filmových klubů. Rozhovor o filmových klubech, postcovidové situaci a víře v budoucnost.

Nela Klajbanová (LITR): Nechceme suplovat existující formáty

Jarmo Diehl 24.09.2021

Tradiční olomoucká událost nabízí to nejzajímavější ze světa nezávislé knižní tvorby a zaměřuje se na autorské a umělecké publikace a my se ptáme její šéfky.

Filip Kršiak (Elbe Dock): Ústí (do) Evropy

Viktor Palák 20.09.2021

Přijedou i Buchty, elita jódlování a tvůrci nejlepších domácích dokumentů. Rozhovor s ředitelem Filipem Kršiakem o cestě z velkoměsta do města – a do Evropy.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace