Články / Recenze

Africký punk a ideální světy (King Ayisoba)

Africký punk a ideální světy (King Ayisoba)

Michal Pařízek | Články / Recenze | 27.06.2014

Amsterdam a Akra. Dvě různá města, dva různé světy, jeden postoj. Arne de Boer, zpěvák The Ex a pan Zea, objevil Kinga Ayisobu při svých cestách po Africe a kromě kouzla hiplife v něm našel spřízněnou duši. Málokdy se v dnešní africké hudbě najde tak jasná rebelská nota jako právě u Kinga Ayisoby. Chcete world punk? Nastavte ruku. Ale tenhle výraz je vlastně mírně řečeno nekorektní, King Ayisoba nepasuje do žádného ze šuplíků, které zavedl někdo půl světa daleko. První album nazval Modern Ghanaians a tak to je. Bavme se o populární hudbě, prosím.

King Ayisoba byl v Ghaně už léta za velkou hvězdu, když se potkal s Arnoldem, na dvoustrunné kologo hraje od té doby, co si něco pamatuje. Pohřbů a svateb viděl stovky, stejně jako barů, kulečníkových heren a náměstí. Ohromný dril je na albu Wicked Leaders znát; poprvé v západní produkci, poprvé ve studiu s kapelou, ale bez skrupulí a nervozity rovnou do plných. V propagačních materiálech se píše o fúzi rapu a africké taneční hudby, no jak myslíte, ale pokud se máme bavit o rapu, tak leda o Veřejném nepříteli. Tady jde totiž o PROTEST, a to tak silný, jako už léta nebyl.

Pro spoustu lidí je africká hudba jako zvadlá pouť - oprýskaný kolotoč, laciná střelnice a umělá cukrová vata. Dlužno dodat, že v mnoha případech je to pravda, vždycky když vidím ty nucené úsměvy, je mi smutno. King Ayisoba je výjimkou, při poslechu Wicked Leaders se ozývají mnohé nečekané ozvěny, myslete na The Ex (což je nabíledni), ale taky třeba na Minutemen, Black Flag nebo Sabot. Nejde jen o hutný pocit vzdoru a odporu vůči autoritám, ale také o melodické linky, sveřepou přímost a střídmost. Stačí naznačit, komu nestačí podaný prst, celá ruka nepomůže.

King Ayisoba vládne nejenom hudbou, ale i hlasem. Jeho vokál je doslova mocný, hutný vysoký ječák, který by v jiných životech a světech vévodil rituálním procedurám a vedl zástupy do boje, mnohdy až nepříjemně řezavý a dotěrný. S dvoustrunnou kytarou kologo jsou doslova srostlí, jednou hlídají melodii struny, jindy hlas. Rytmus je stále zásadní, ale u Kinga Ayisoby, na rozdíl od drtivé většiny dalších Afričanů, nejsou tak důležité perkuse. Bavme se o riffech, repetici a alternativě. Válečné malování v jeho případě znamená mnohem víc než čekání na střípek zrcátka nebo korálky z Jablonce. Tady je všechno vážně, na tradice si nehrajeme, žijeme teď.

V ideálním světě by King Ayisoba neobjížděl world music přehlídky a veletrhy, ale bydlel v Čůrakově mlejně, tagoval předměstí a hrál v punkových klubech. Tohle je něco pro čerchmanty z podzemí. Ideální svět neexistuje, vládnou pseudoprotesty a společenské hry. Kdybyste přece jen měli chuť a odvahu, tak zkuste - King Ayisoba hraje v neděli 29. května v Paláci Akropolis, večer otevře Arnold de Boer alias ZEA, také s novým albem Swimming City. Dva různé světy, jeden jasný postoj.

Info

King Ayisoba – Wicked Leaders (Makkum, 2014)
www.facebook.com/ayisoba.king

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Marko Damian a úpadok menom Skeeter

Matej Žofčín 09.04.2024

Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.

Kolekce rozmanitých emocí (Page Turners)

Tereza Bartusková 01.04.2024

Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.

Dva svety (Eva Sajanová & Dominik Suchý)

Veronika Vagačová 29.03.2024

Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace