Články / Reporty

Afrosoučasnost naboso: Nyege Nyege showcase

Afrosoučasnost naboso: Nyege Nyege showcase

Jan Starý | Články / Reporty | 17.06.2019

Když hudební kritik Simon Reynolds ve své knize Retromania (2010) lamentoval, více či méně oprávněně, nad neschopností současné hudby nebo obecně popkultury přijít s něčím novým, se skutečnou změnou paradigmatu, kde by nešlo jen o recyklování a lehké obměňování starších vzorců, s nadějí se díval na scény mimo tradiční Západ jako možný zdroj progrese. Při pohledu na vývoj posledních let se zdá, že tahle předpověď vyšla. Ozývá se šanghajská scéna, prominentní londýnští producenti jsou nadšení z jihoafrického žánru gqom, v Portugalsku zní Angolou nasáklé rytmy batidy – a stále častěji se mluví také o na současnou elektroniku zaměřeném ugandském labelu Nyege Nyege Tapes, který měl v MeetFactory malý showcase.

Akci provázela od začátku smůla. Původní odklad kvůli vízům měl mít pozitivní dohru v podobě účasti skvělého Slikbacka, který ale nakonec ze stejného důvodu nedorazil. Zástup zařídila ghanská producentka Pö z dua Poko Poko, která je s Nyege Nyege volněji spojená. Její DJ set vybíral to nejlepší z afrických scén – intenzivní, poměrně temné a rozbité rytmy, kde se tribální perkuse proplétaly s aktuální elektronikou. Tracky od Slikbacka, které v setu také zazněly, poučené děním na Západě, ale s ryze vlastní výrazem, mohou dát dobrou představu o náboji večera.

fotogalerii z koncertu najdete zde

V divokých synkopacích se snadno propadalo do rituálního, atavistického transu, kde mizel svět a zůstávaly jen rytmy. V publiku mu radostně podléhali snad všichni. Díky nevelké návštěvě tak vznikla extrémně neformální atmosféra garáže nebo staré dílny (třeba na předměstí Kampaly), kde pár desítek kamarádů tančí do roztrhání těla. Ideálně na boso.

S plynulým přechodem do setu dua Bamba Pana a Makaveli přišlo další vyhrocení. Singeli, pekelně rychlý východoafrický žánr, zní zpravidla jako série infarktů, naživo bylo ale mnohem jednodušší se na zběsilá tempa naladit. Místy konvenčnější melodika se slila s beaty do nekonečného přívalu, přes který znělo zaříkávání rappera Makaveliho. Myšlenky na horko, únava a všední povinnosti šly stranou. Pro většinu z nás šlo nejspíš o první živé setkání s něčím takovým, ale spontánní energie singeli hovořila napříč kontinenty. Tady nešlo o lacinou exotiku – v pátek vládla MeetFactory autentická, překvapivá a přirozená současnost.

Info

Nyege Nyege showcase
14. 6. 2019 MeetFactory, Praha

foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace