Články / Reporty

Agnes Obel čarovala s tichem

Agnes Obel čarovala s tichem

Fomas | Články / Reporty | 11.01.2014

Po poslední loňské Femme fatale Ane Brun, která nám ukázala, jak se dělá tichá muzika s velkou kapelou, přichází letos Agnes Obel, aby předvedla, že ve třech to není o nic horší. A přivezla si i parádní předkapelu.

Kanaďanka Erin Lang, vystupující pod značkou Feral & Stray, dokázala jen s kytarou, autoharfou a hlasem zmrazit celý sál. Tenký led sekaly jen závěrky fotoaparátů, které byly jako údery sekerou. (A to fotografové stáli až úplně vzadu za sedícími posluchači.) Z ovací bylo jasné, že jsem nebyl nadšen sám. Tak dobře zvolenou předkapelu jsem snad ještě nezažil. Zasloužila by víc prostoru než jen půl hodiny.

Agnes Obel nastoupila na spoře nasvícenou scénu za doprovodu violoncelistky Anne Müller a houslistky Miky Posen. Bez velkých proslovů zahájily koncert instrumentální písní Louretta z první desky a pokračovaly titulní Philharmonics. Tóny klavíru padaly do ticha sálu jako kapky z tajících rampouchů. Akustika byla parádní a nikdo v sále ani nedutal, aby posvátné ticho nenarušil. To protrhla až dánská krasavice, když uvedla další píseň Beast, a s úsměvem dodala, že je o jejím příteli. Pak už přišla na řadu nová deska a skladba Fuel to Fire: "Piano je moc pěkné, ale už zažilo lepší časy," okomentovala stav místního nástroje, prý trochu jako spinet, ovšem všechno znělo dokonale jako na desce. Jako na desce ale nebyla následující On Powdered Ground, která parádně vygradovala a byl to nářez, tedy "komorní nářez". Zklidnění přišlo s instrumentální Chord Left, která otevírá novou desku, a s titulní skladbou Aventine. Před ní si Agnes musela vypůjčit z publika šály, aby jimi vycpala piano.

Před instrumentálkou Wallflower podotkla, že je to jedna z jejích nejstarších a vznikla na střední škole na grafitti pokresleném pianu v jídelně. Z ní přešla plynule na svůj největší hit Riverside a potlesk nebral konce. Následovala série nových písní, které byly nahrané ve stejně střídmých aranžmá, jako jsou prezentovány naživo. Staré písně mezi novinky zapadaly bez problémů, i když první deska byla nástrojově bohatší a často byla slyšet i kytara. Koncert zakončila vyšponovaná hitovka The Curse, u níž naskakovala husí kůže, na přídavek Brother Sparrow se s kytarou připojila i Erin Lang a Anne Müller vyměnila violoncello za akustiku. Následovala ještě milá Just So a loučení.

Do desáté ale zbývalo pět minut a nadšení fanoušci si vyprosili ještě poslední přídavek. Agnes pouze sama za pianem spustila Smoke & Mirrors tak, že kdyby hrála ještě déle, nikdo by si nemohl stěžovat na překročení povolených decibelů. Vše bylo tišeji než tiše, a přitom tolik energie… Agnes Obel umí čarovat.

Info

Agnes Obel + Feral & Stray
9. 1. 2013, Palác Akropolis, Praha

foto © Kryštof Havlice

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.

Acidová bouře The Warlocks

redakce 29.08.2019

Už během prvních tónů písně Disfigured Figure z nového alba Mean Machine Music bylo zřejmé, že nepřivezli žádný hippie oceánský zefír z minulých let...