Články / Recenze

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík | Články / Recenze | 04.01.2020

OHODNOŤTE DESKU

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom. Ich zásadný obrat nastal pri albume Kayos z roku 2016. Ten zaznamenal medzinárodný záujem korunovaný spoluprácou s belgickým vydavateľom Dunk!records, spoločne s čínskym labelom Weary Bird, ktorý sa postaral o distribúciu pre ázijský trh. Ich cesta v roku 2017 prirodzene smerovala na festivalový piedestál postrockovej scény – Dunk!festival a v ten istý rok sa Flash the Readies podarilo úspešne absolvovať čínske turné.

Kam sa im podarilo dopracovať v roku 2019? Pri dynamickom vývoji Flash the Readies bolo na mieste čakať tvorivý pokrok a posun. Album Duna je v porovnaní s predchodcom viac agresívnejší, prieraznejší, a do istej miery metalovejší. To je citeľné hneď od úvodnej skladby White Flags, Pt. I. Sonický svet albumu Duna ilustruje husté, pastózne nánosy, avšak bez jasných figúr a predmetných zobrazení. Ako námet k albumu Duna však poslúžilo rovnomenné sci-fi univerzum z pera vyznačného amerického spisovateľa žánru sci-fi Franka Herberta. Špeciálne pri inštrumentálnej hudbe (ak nie je spojená s vizuálom, hovoreným slovom alebo iným konceptom) je informácia ohľadom inšpirácie dôležitejšia, hlavne pre samotných autorov. Skrátka, bolo by chybou si vsugerovať, že za každým riffom máme vidieť nekončenú púštnu krajinu a nakoniec, čo s tými, ktorým nie je Herbertov príbeh vôbec známy. Nechajme imagináciu plynúť slobodne, priestoru nám Flash the Readies ponúkajú viac než dosť.

Priznám sa, pri prvom zbrklom vypočutí som mal s albumom Duna problém, čo mohlo značiť len dve veci. Buď je chyba u mňa alebo na druhej strane. Nenechal som sa odradiť a počúval opakovane a pozorne, pretože s albumom Kayos na mňa Flash the Readies značne zapôsobili. Trpezlivosť sa oplatila a oplatilo sa spätne overiť aj referenčný bod – album Kayos. Flash the Readies nechcú a ani pred tým nechceli zapôsobiť „na prvú“. Za ich tvorbou počuť prácu, úmysel a zmysel pre kompozične zaujímavé riešenia. Duna nie je len obyčajná emočná postrocková horská dráha, ale komplexný systém. Treba však dodať, že stále pomerne jasne zakorenený vo svojich žánrových medziach. Tie sa však neboja priznať. Skôr než by som mal vybrať jednu z piatich skladieb, spomenul by som sympatický návrat k predošlému albumu v podobe skladby The Return of Obodin.

Slušné portfólio vzbudzuje rešpekt, ale aj veľké očakávania. Preto je škoda, že albumom Duna sa Flash the Readies neposunuli po zvukovej stránke o stupienok ďalej. Produkcia určite disponuje obstojným zvukom, no hlavne bicím by neuškodil väčší, mohutnejší a mäkkší „svetový“ zvuk, ktorý tvorí vždy srdce nahrávky. Hoci je album Duna postavený na kvalitných nápadoch a prekvapivých momentoch. Prvotný zvukový kontakt však navodil nie práve lichotivé regionálne asociácie. V môj neprospech pôsobí fakt, že práve svet ocenil Flash the Readies a album Duna sa ocitol opäť pod hlavičkou Dunk!records. Flash the Readies srdečne prajem zaslúžený úspech, no zároveň aj túžbu pozerať sa ďalej za horizont, pretože zjavne majú recept ako zaujať a potenciál ho rozvíjať.

Info

Flash the Readies – Duna (Dunk!, 2019)
bandcamp kapely

foto © Tereza Kunderová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Svinčík zaběhlého pořádku (Slepé skvrny)

prof. Neutrino 12.07.2020

Anotace knihy uvádí, že jde o základní výbavu k porozumění české společnosti, krizi demokracie a fungování současné politiky, což se po jejím přečtení nezdá nadsazené.

Kořeny i zrcadlo (Protest the Hero)

Štěpán Sukdol 09.07.2020

„My sisters and brothers they hated so bad, To see me go west like someone gone mad.“ Protest the Hero již tradičně reflektují a kritizují současné dění.

Za stínem vlastní duše (Načeva)

Adéla Polka 03.07.2020

Je to plynutí v čase, plynutí hříchů v něm. Niterné pocity, pro které je forma básně ideální, vystupují ze své intimity, jsou odhaleny.

Full Moon 10: Houpací koně - Desolation Peak

Kristýna Trochtová 02.07.2020

Desolation Peak, jak lze ostatně vyčíst už z názvu, je deska inspirovaná a zároveň věnovaná Jacku Kerouacovi. V roce 2018.

V erupcích hněvu a zoufalství (Drom/Tengri)

Jiří Vladimír Matýsek 19.06.2020

Drom se netají tím, že jejich polovina je prvním vykročením k novému materiálu, prvotním průzkumem možných cest. A Tengri?

Zvukové nákresy s ostrými hranami (Anna Calvi)

Jakub Koumar 05.06.2020

Symfonicky košatý, atmosférický pop však vyžaduje i precizní zpěv, do něhož se jí v mládí zrovna moc nechtělo.

Vyzrálé spratkovství Jamese Colea

Dantez 31.05.2020

Za úsměvným akronymem se skrývají slova Money Rain Dancer a jde o proces nemálo podobný šamanistickému vyvolávání deště.

Klamou tělem, omamují melodiemi (Kurt Rosenwinkel Trio)

Jiří Vladimír Matýsek 30.05.2020

Po uvolněné, latinou načichlé a sluncem prozářené předchozí desce Caipi se Rosenwinkel, v rámci svého tria, vrací zpět ke komplikovanější stavbě skladeb.

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.