Články / Reporty

AKM Culture Days: Kouzlo malých festivalů

AKM Culture Days: Kouzlo malých festivalů

Jakub Šilhavík | Články / Reporty | 23.07.2014

Dlouhé fronty, předražené občerstvení a otravní sponzoři – trojčlenka, která spolehlivě nakrknula nejednoho návštěvníka zprofanovaných monstrakcí. Regionální festivaly jsou na hony vzdálené lesku zahraničních hvězd, chytře poskládaná dramaturgie a pohodová atmosféra však dokáže vykouzlit učiněné divy za zlomek vynaložených prostředků. Ukázkovým příkladem se stal šestý ročník slovenského festivalu AKM Culture Days, který pořádají spřátelené hudební formace z Nového Mesta nad Váhom.

Úvodní festivalový den se nesl v duchu večírku pro nedočkavé, kdy se v areálu Klubu za rampami pohybovala pouze hrstka návštěvníků. Na programu bylo promítání studentských filmů, cestovatelská beseda, která se přes svou poutavost až neúnosně protáhla, a trojice akustických koncertů. Indie folkoví Strangers in the City nešetřili dech beroucími skladbami z připravované dlouhohrající desky, přesto hráli prakticky pro prázdný klub. Dle očekávání se vřelejšího přijetí dočkali až lokální hrdinové, frontmani populárních The Bright Eye a Genuine Jacks.

Pátek přilákal už početnější návštěvnickou kulisu a program se vedle prostor klubu rozrostl o stylovou venkovní scénu na otevřeném návěsu kamionu. Rakovničtí Manon meurt si na festival odskočili po cestě na Colours of Ostrava - ostré denní světlo intimnímu vystoupení příliš nepřálo, nicméně předvedli tradičně vysoký standard, kdy obligátní přehrávání debutu oživilo několik nových skladeb. Na pódiu je následně vystřídal slovenský objev Bad Karma Boy, slušný indie rock však kazila nehodící se slovenština. Vše vynahradily hlavní hvězdy lokální scény The Bright Eye – energická kytarovka, která připomene nejlepší formu Bloc Party, nasadila strhující tempo a na jedničku fungující chemie vyústila ve vybroušené instrumentální vyhrávky. Klubová stage pro změnu vsadila na tvrdší žánry, demoličních prací se nejprve ujali pražští Skywalker. Bohužel únava z dlouhé cesty si vybrala svou daň, nehledě na nepříliš čitelný zvuk, situaci naštěstí zachraňovaly upřímné proslovy a neustálé povzbuzování fanoušků. Zkázu dokonala bratislavská parta Princess Knocked Out the Gardener - čistý vokál nahradil nekompromisní řev a strojově přesný nářez ťal přímo do živého. Elektronický projekt HUM∆N na závěr večera přinesl kýžené odlehčení a potvrdil otevřenou multižánrovou povahu akce.

Ještě předtím, než sobotní program ovládly indie kytarovky v nejrůznějších žánrových obměnách, příjemně překvapila mladá slovenská písničkářka Mirka Miškechová - tradiční folkové písničkářství ozvláštnila vtipným nadhledem a bezprostřední komunikací s publikem, čirá esence pozitivní energie. Podvečerní přehlídka kapel z Nového Mesta nad Váhom definitivně potvrdila sílu místní scény. Nováčci Garage Surf zaujali už na první pohled personální obsazením – ženský prvek dominuje a přináší zcela odlišnou dynamiku než v případě mužských formací. Šedesátkový garážový revival možná recykluje léty prověřené hudební postupy, dětská hravost však vynahrazuje jakékoliv hráčské handicapy a odhaluje v plné kráse nakažlivou radost z hudby. Návod pro všechny, kteří touží založit kapelu, ale doposud nenašli odvahu. Neméně silný dojem zanechali Genuine Jacks. Láska ke špinavému garážovému zvuku zůstává, byť výsledku dosahují jinými prostředky - blues rock okořeněný klukovským charismatem se tu střetává s grungeovou naléhavostí. Jenom škoda ospalé atmosféry, většina návštěvníků posedávala ve stínu.

Publikum dostali do varu až headlineři Nvmeri, přestože kytarovka šmrncnutá retro elektronikou působila poněkud kýčovitě a dojmu nepomohla ani zdlouhavá zvuková zkouška. O indie rockové aristokracii Swan Bride možná nebylo v posledních měsících slyšet, ale naživo s přehledem uhájili výsadní postavení - setlist neměl jediné slabé místo a show dokonale ovládl frontman, který se neustále promenádoval pod pódiem a střihl si s nažhavenými fanoušky hned několik popěvků.

Letošní ročník festivalu AKM Culture Days se povedl a opět ukázal, že v konkurenci velkých festivalů se neztratí ani malé lokální akce s tuzemským line-upem a uvolněnou atmosférou.

Info

AKM Culture Days 2014
17. - 19. 7. 2014, areál Klub za rampami, Nové mesto nad Váhom

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.

Iba plakať v tmavých kútoch (The Paper Kites)

Jonáš Sudakov 27.11.2019

Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...