Články / Reporty

Alice in Chains v hlukové kouli

Alice in Chains v hlukové kouli

Davo Krstič | Články / Reporty | 04.06.2019

Vysoko nastavená laťka, proklatě vysoko. Pět let staré vystoupení Alice in Chains na pražském Aerodromu považuji za jeden ze svých nejsilnějších koncertních zážitků. Přestože tehdy kapela hrála v podvečerním slunci a před polomrtvým publikem, překonala svým výkonem a nasazením headlinera – však taky na Metalliku pak pořádně sprchlo. Alice in Chains jsou společně s Pearl Jam posledními mohykány hudebního stylu grunge, který v první polovině 90. let pobláznil (nejen) Ameriku. Nostalgie je mocná, a přestože Alice in Chains oslaví příští rok třicetiny od vydání debutu Facelift, zájem tu pořád je – a pražský koncert byl vyprodaný dlouho dopředu. Před vstupem do budovy jste tak mohli potkat fanoušky s cedulemi Koupím lístky, v samotném Foru Karlín pak fanoušky s vtipnými tričky Alice in the Temple of Pearl Garden. Bylo zaděláno na parádní atmosféru, už před vystoupením Black Rebel Motorcycle Club byl solidně zaplněný nejen prostor pod pódiem, ale i obě galerie.

Trio ze San Francisca odehrálo solidní porci garážového rocku. Jako předkapela Alice in Chains jsou Black Rebel Motorcycle Club ideální, i u nich si mikrofon předávají dva zpěváci a v ideálním případě se jejich hlasy potkají a protnou. K tomu připočtěte neúnavnou rytmiku Leah Shapiro – víc sexy než holka s kytarou je už jen holka za bicí soupravou. Na to, že hrála teprve předkapela, potěšil slušný zvuk, v němž se neztrácely vokály ani osvěžující foukací harmonika.

Po půlhodinové pauze zahájili svůj set hlavní hvězdy, i když tohle spojení k Alice in Chains prostě nesedí – už před pěti lety jsem ocenil absenci rockerských manýr či rádobyvtipných proslovů. Jerry Cantrell je úžasný kytarista, ale rozhodně to nedává na odiv až na druhý balkon. A že v Karlíně vystřihl hned několik parádních sól, za Them Bones a Nutshell se dočkal zaslouženého aplausu. Na úvod zahráli Alice in Chains skladbu Bleed the Freak ze zmíněného debutu, načež hned skočili do novodobé historie skupiny – z alba Black Gives Way to Blue vytáhli koncertní jistotu Check My Brain. Setlist poctivě zmapoval celou diskografii, včetně dvou EP Sap a Jar of Flies. Nejvíce příspěvků pocházelo pochopitelně z průlomového a, troufnu si říct, klasického alba Dirt, což publikum nadšeně kvitovalo. Bylo přitom jedno, jestli zrovna hraje Down in a Hole, Dam That River nebo Junkhead, která měla na turné svou premiéru – z tak mohutného a nadšeného singalongu mrazilo v zádech. Přídavkovou Would pak nechala kapela z větší části odzpívat fanoušky.

fotogalerie z koncertu tady

Zážitek rušil jen nedobrý zvuk, který místy dával termínu „hluková koule“ nový rozměr. Schválně jsem se během koncertu zkoušel několikrát přemístit, nic naplat. Dvojnásob to mrzelo u utopených vokálů, protože když mohli a bylo je slyšet, předvedli se Cantrell i William DuVall ve velmi dobré formě – zpěvák a kytarista DuVall si mě získal nejpozději tím, jak zvládl náročnou Sludge Factory z eponymní desky z roku 1995. Nejvíce jsem si tak užil poloakustické kousky Your Decision, Nutshell a No Excuses. Koho vinit? Zvukaře, který točil volume do červeného, nebo akustiku Fora Karlín? Na svou druhou návštěvu u Alice in Chains budu vzpomínat hlavně díky fantastickému publiku.

Info

Alice in Chains (us) + Black Rebel Motorcycle Club (us)
3. 6. 2019 Forum Karlín, Praha

foto © Honza Nedoma

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mimozemský král pohody Kurt Vile

redakce 23.06.2019

Rozvážný folkový vyprávěč Vile v dnešním uspěchaném světě pestrých instragramových obrázků opravdu působí jako mimozemšťan...

John Zorn’s Bagatelles Marathon: Divy interpretace

redakce 23.06.2019

Událost roku? Koncertní pásmo Bagatelles Johna Zorna do téhle kategorie spadalo už dlouho dopředu.

Afrosoučasnost naboso: Nyege Nyege showcase

redakce 17.06.2019

Díky nevelké návštěvě tak vznikla extrémně neformální atmosféra garáže nebo staré dílny, kde pár desítek kamarádů tančí do roztrhání těla. Ideálně na boso.

Mullety i máslové preclíky (Wave-Gotik-Treffen)

redakce 13.06.2019

Další rok existence letitého festivalu, tentokrát s pořadovým číslem 28? Některé kostýmy se nevyplatí měnit.

Život je stoka a Chee Chaak legenda!

redakce 12.06.2019

Chee Chaak nejde zapomenout, stejně jako popsat, o což se naivně pokouší následující dotazník dvou nových návštěvnic a jednoho rezidenta. Kapely, vosery, bizáry a hlášky.

Kluci jsou zpět a říkaj‘ si o potíže (Dropkick Murphys)

redakce 12.06.2019

Být ortodoxním pankáčem, jakože nejsem, možná bych podobně remcal i po jejich pražském koncertu. Nicméně, punku bylo ten večer rozhodně více než vloni.

Nebezpečně povědomí Godsmack

redakce 11.06.2019

Trumfy drží Godsmack v rukou dva: stále umí napsat sakra hitovky a zpěvák Sully Erna je umí prodat. Stačí to?

Náplast na duši Toma Rosenthala

redakce 11.06.2019

Rosenthalovou doménou je textová zkratka, kterou přiléhavě komentuje realitu všedního dne. Jak to funguje naživo?

NorthSide 2019: Kamarádi do deště

redakce 11.06.2019

Slzy štěstí v očích, věrné vyřvávání láskyplného textu a nekonečný aplaus ukončil rychlý přesun na hlavní stage. Dojáky i deště na severu Dánska.

NorthSide 2019: Idles a ti další

redakce 08.06.2019

Kytarista Mark Bowen odehrál celý koncert ve spoďárech, následný přechod na Migos nás ale rozhodil ještě víc. Naštěstí tu ale lesní víly pletou květinové věnce...