Články / Recenze

Ambiciózní projekt, který (ne)vyšel... Sonic Highways

Ambiciózní projekt, který (ne)vyšel... Sonic Highways

Peter Forgáč | Články / Recenze | 17.11.2014

Parta kolem Davea Grohla Foo Fighters hraje už dvacet let poctivý rock. Zatímco Grohl se s legendární Nirvanou jakožto bubeník alespoň trochu snažil bourat hranice rockové hudby, dnes produkce Foo Fighters nevybočuje z toho, co by se dalo nazvat moderní mainstreamovou rockovou hudbou. V první dekádě svého působení přešli Foos z garáže až na velké stadiony, a to i hudebně. Sázet jednu podobnou desku za druhou však není sranda. Dřív nebo později musí přijít změna. Grohl má nápadů dost a po Wasting Light nahraném analogově, na pásku, je tu osmé album Sonic Highways. Koncept je jasný - osm skladeb, osm amerických měst a osm ikonických studií, ve kterých se nahrávalo.

Od začátku se na nic nečeká. Something from Nothing sice začne pomalu, ale vygraduje do klasické kytarové vypalovačky, textově připomene The Pretender anebo Best of You. The Feast and the Femine pokračuje hudebně tam, kde první singl skončí, a zásluhu na tom mají i legendární punkoví Bad Brains, kteří se na skladbě podíleli. Myšlenkou desky je vnést do jednotlivých skladeb něco lokálního, bohužel takových momentů je spíš méně. První přijde na Congregation. Zpočátku středně rychlá klasika vás v druhé polovině překvapí soul/bluesovým sólem Zacha Browna a stejný prvek je slyšet i v Outside, jedné z nejlepších skladeb, rychlejší, molová věc, velmi dynamická. S dobrým bluesrockovým sólem přispěl Joe Walsh. Bohužel naopak Preservation Hall Jazz Band se svými dechovými nástroji se poněkud ztrácí v pompézní a zapomenutelné skladbě In the Clear.

Tak jak je What Did I Do?/ God As My Witness rozdělená melodicky na dvě části, jako by zároveň dělila Sonic Highways na silnější a slabší polovinu. Závěr patří Subterrenean, kde se poprvé dostane ke slovu i akustická kytara. A jak všichni víme, že Grohl to s akustikou umí, tady toho moc nepředvede. Je to předzvěst konce. Tím je I Am the River, sedmiminutová power balada s posledním hostem, Joan Jett. Melancholický konec, jehož klišé podtrhne závěr se smyčcovou sekcí.

Na začátku byl odvážný nápad/koncept, ale Foo Fighters ho na Sonic Highways nedotáhli. Města, jejich lidi a hudba se ztrácí v jednolitém celku. Jsou to klasičtí Foos, s hlasitými kytarami a riffy, které i když jsou solidní, poněkud zaostávají za potenciálem kapely.

Info

Foo Fighters - Sonic Highways (RCA Records, 2014)
www.foofighters.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hiphopový blockbuster Tylera, the Creatora

Martin Šmíd 16.09.2021

Na červený koberec Grammy se Tyler Okonma ohákl do růžového obleku à la lobby boy, inspirovaného filmem Grand Budapest Hotel Wese Andersona a navrženého jeho vlastní značkou...

Hudba k láske (Vec & Švidraň)

Kristína Valachová 08.09.2021

Z albumu cítiť kreatívnu hravosť a hľadanie spoločnej tvorivej cesty. Úprimný výsledok necieli dohnať aktuálne rapové trendy.

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka 05.09.2021

Jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru.

Boj i smíření (Gojira)

Jiří Procházka 03.09.2021

Gojira rozvíjí svá obvyklá témata jako životní koloběh, osobní rozvoj a dopady lidského chování na životní prostředí a stav společnosti.

Ve skleněné kouli (Glaare)

Jiří Vladimír Matýsek 02.09.2021

Co Glaare odlišuje od masy kapel, které se k oběma směrům v jakési retro vlně hlásí, je působivý vokál, v němž najdeme smutek i dravost, často najednou.

Soustavný sonický nátlak (Part Chimp)

Dantez 25.07.2021

Britští Part Chimp se dosud věnovali noise rocku, který se inspiroval Sonic Youth i zběsilými Lightning Bolt.

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas 10.07.2021

Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany.

Že by ten správný čas vytáhnout kytaru? (Flock of Dimes)

Veronika Jastrzembská 29.06.2021

Do toho se ještě přidá rozpačité porozchodové období, kdy člověk neví, co sám se sebou, jak znovu začít, z čeho se poučit...

Historie kapitalocénu a možnosti znovustvoření

prof. Neutrino 28.06.2021

Vydavatelství Neklid přichází s obsáhlou studií o zrodu a strategiích „kapitalistické ekologie“ aneb jak si člověk dokázal zotročit člověka a zplundrovat ekosystém planety ve jménu mamonu.

Snivě i do hloubky (Susheela Raman)

Akana 26.06.2021

Její fúze západních písničkářských postupů s východními prvky nepůsobí ani trochu povrchně nebo podbízivě.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace