Články / Reporty

Aminé a jeho publikum

Aminé a jeho publikum

Jakub Šíma | Články / Reporty | 09.02.2019

Když Aminé před dvěma lety prorazil na přední místa hudebních žebříčků díky virálnímu úspěchu singlu Caroline, jednalo se o svěží závan kreativity do jinak značně stereotypního prostředí hitparádových blockbusterů. Ve videoklipu Caroline byste marně hledali spoře oděné dívky nebo dlouhou přehlídku symbolů zhýralosti a luxusu, místo nich hrály hlavní roli banány. Určitá nepravděpodobnost je vetkána už do Aminého hudební DNA – rodiče, afričtí přistěhovalci, doma vyznávali mnohem více africké než americké tradice, Aminé studoval marketing na univerzitě a vyrůstal v Portlandu, ve městě, které na rapové mapě v podstatě neexistuje. A že se nejedná o hvězdu jednoho hitu, potvrdil debutem Good for You, na němž dokázal umně zkombinovat rap a zpěv, uvolněnou náladu, humor i kreativitu, načež se z desky stalo jedno z nejmilejších hudebních překvapení roku 2017. Novinka Onepointfive sice zůstala v jejím stínu, ale povedený singl Blackjack dokázal přiživit očekávání před prvním koncertem u nás.

fotogalerie z koncertu tady

Neznám příliš lidí, jež by Aminého poslouchali, přesto nápis na dveřích hlásil vyprodáno. Netrvalo dlouhou a bylo zřejmé, že youtubeová generace vzala Roxy útokem, jakmile se Aminé objevil na stagi, sál prostoupilo ohlušující pištění. Rapová Cara Delevingne, tedy co se mohutnosti obočí týče, se vyřítila na pódium a spolu s ní také mohutný proud dobré nálady a uvolnění. Ostatně dominantní hláškou večera bylo Aminého „You are beatiful“, na níž se mu dostávalo unisono „Yes, I know“. Fanoušci viseli majiteli divoké kštice na rtech a na každý náznak komunikace okamžitě a sborově reagovali. Překvapila výborná znalost textů, kdy nezanedbatelnou část refrénů a rýmů si publikum zazpívalo samo. Zároveň se jednalo o největší úskalí celého vystoupení – ten, kdo přišel na výkon hlavního hrdiny, dostal nejednou místo něj společný výkon publika. Ovšem byl jsem v sále asi jediný, kdo tuto skutečnost vnímal jako problém. V partech, které si Aminé nechal pro sebe, působil přesvědčivě, hbitě artikuloval, citlivě intonoval a neúnavně běhal po pódiu. Po pódiu, na němž hrál prim osamělý stojan na mikrofon a masivní obrazovka, na níž běžel proud více či méně bizarních videí v kombinaci s živými záběry. Díky široké zásobě písní s hitovým potenciálem nenechával propocený dav ani na chvilku vydechnout, skákalo se až do úrovně zvukaře a pod stropem se převaloval oblak horkého vzduchu.

Po hodině zhasla světla a neskrývané nadšení extatického davu jsem odpálil myšlenkou, že si to Aminé udělal až příliš jednoduché častým zapojením publika, zatímco samotný hudební výkon zůstal za očekáváním. Fanoušci odcházeli spokojeni, viděli svou hvězdu. Těm ostatním zbyly jen pasáže mezi refrény a pamětníkům vehnala slzu do oka a úsměv na tvář část věnována písni Spice Girl, kdy na obrazovce nemohla chybět vzpomínka na znovu aktivní, nejúspěšnější dívčí kvintet v dějinách popu.

Info

Aminé (us)
7. 2. 2019 Roxy, Praha

foto © Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.

Iba plakať v tmavých kútoch (The Paper Kites)

Jonáš Sudakov 27.11.2019

Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...

Contempuls 2019: Formy pro emoce (Ascolta, Satoko Inoue)

Jan Starý 26.11.2019

Kombinování médií je velkým tématem dneška, jen výjimečně je ovšem takto dotažené, smysluplné a působivé.

Nedělní chvilka s Kadebostany

Adéla Poláková 26.11.2019

Zpěvačka Kristina Jakovleva se upřeně dívá do dálky a přísný výraz skupiny podtrhuje podsaditý pozounista Ross Butcher svými výraznými sóly.

Zralá romantika Marka Lanegana

Akana 22.11.2019

Kapela zvolnila s táhlou Bleeding Muddy Water, která připomněla, jak lehce se v Laneganově tvorbě prolíná postpunkový odkaz s temně bluesovou romantikou amerických dálav.

Tell me it’s love, tell me it’s real (Cigarettes After Sex)

Dominik Polívka 22.11.2019

„Vždycky sem si myslel, že to zpívá ženská,“ baví se ve frontě před klubem Roxy mladý pár, jeden z mnoha toho večera.

Hromadná meditace s Ólafurem Arnaldsem

Adéla Poláková 21.11.2019

Arnalds se vrací s otázkou, zda v České republice vstávají lidi skutečně ve čtyři ráno, jak mu namluvil kolega-violista. Publikum se dá do smíchu.