Angažovaný noirový thriller o pomstě: Scarlett

„I’m as mad as hell, and I’m not going to take this anymore!“ rozeřve se v legendárním filmu Network televizní moderátor Beale poté, co mu dojde trpělivost s tragickým stavem světa a společnosti. Hláška se stala i jedním z inspiračních zdrojů pro komiks Scarlet scenáristy Briana Bendise a kreslíře Alexe Maleeva. Stejnojmenná hlavní hrdinka ovšem, narozdíl od napruzeného moderátora, nezahájí svůj boj proti společnosti z čiré frustrace, ale hlavně proto, že jí sjetý policajt bezdůvodně zastřelil kluka. A podle toho její boj vypadá...

Brian Michael Bendis je známý hlavně jako autor nekonečného množství příběhů z marvelovských sérií Ultimate Spider-man, New Avengers a další kvalitní, ale typicky mainstreamové produkce. Jeho autorský titul Scarlet, vycházející u „dospělého“ imprintu Icon Comics, je zcela odlišný. Klasický noirový thriller o pomstě a především ostrá kritika současného společenského klimatu v USA i ve světě. Komiks začal vycházet v roce 2010 a jeho vyznění silně ovlivnil nástup a pád hnutí Occupy. Protesty jsou zábavné a cítíte se po nich dobře, ale vedlo to někdy k něčemu...? Zkorumpovaní politici a viníci finanční krize sedí na stejných místech a smějí se, glosuje nepříjemnou realitu Bendis. Scarlet se vykašle na protesty a rozhodne se udělat něco skutečného. Začne popravou vraha svého přítele, pokračuje likvidací dalších zkorumpovaných policistů a nakonec přiloží pistoli k hlavě i samotnému starostovi hipsterské metropole Portlandu. To vše přitom nahrává na youtube, a tak se nasraná zrzka v palestině a vojenské bundě nenápadně stává idolem davů v ulicích a nepravděpodobným vůdcem nastupující Americké revoluce. Scarlet připomíná Woodův komiks DMZ nebo Nightly News od Jonathana Hickmana – nepříjemně realistické a morálně nejednoznačné příběhy boje proti establishmentu. Důkaz toho, že sociální kritika a zábava se nemusí rozcházet, a v komiksu už vůbec ne.

Pokud necháme politiku a hluboké významy stranou, je Scarlet sama o sobě výjimečným příkladem kvalitní scenáristiky. Příběhu dodává tempo neustávající komentář hlavní hrdinky, která často prolamuje čtvrtou zeď a konverzuje přímo se čtenářem. Nejde o samoúčelný trik, ale funkční prvek posilující agitační charakter revolučních výzev a provokací. Mnoha stránkám dominuje Scarletin obličej, časté jsou dlouhé panely napříč listem a celý komiks místy působí dojmem rozcukaného akčního filmu. Kreslíř Maleev pracuje s fotorealistickou kresbou, stínováním a scénami laděnými do vybledlých barev, což filmový charakter ještě podtrhuje. Jedinou vadou jsou jen nepravidelné termíny vydání a dlouhé pauzy mezi jednotlivými díly: Bendis za téměř čtyři roky vypustil do světa jen sedm pokračování, ale i ty už kolem sebe dokázaly nabalit fanouškovskou komunitu. Osmý díl má vyjít letos v březnu, ale než teror konečně zvítězí nad lží a nenávistí, asi to chvílí potrvá...