Články / Reporty

Ani o píď (Thor & Friends)

Ani o píď (Thor & Friends)

Ichor | Články / Reporty | 03.06.2017

Jaro ne a ne přijít, třeskutý zen rozeznívají Swans už jen ve vzdálených městech. Thor Harris donedávna tvořil jejich pevné jádro, ovšem štafetu převzal Paul Wallfisch, Harris mezitím pracoval na své podařené desce Thor & Friends a věnoval se svým nejbližším. Turné k albu stálo na spojení sil s lokálními muzikanty, v případě Prahy to měla být původně dvojice Tvrdý/Havelka, ze které ale kvůli zdravotním komplikacím zbyl jen zpěvák a kytarista Please the Trees.

Přáteli byli toho večera tak trochu všichni, Harris oslovoval a zdravil snad každého příchozího a už před samotným koncertem svou vřelostí a neuvěřitelným charismatem vdechnul místu příjemně vlídnou náladu. Publikum v řádu desítek lidí bylo minimálně v tomto ohledu velkou výhodou, těžko si představit totéž v nekomorních podmínkách. Jakub Šimanský coby předskokan začal s houževnatými a drnčivými instrumentálkami na akustickou kytaru, inspirace Přerovem a americanou jde ruku v ruce s precizní hrou a sugestivním prožitkem, velkým plus je relativně neoposlouchaný průřez starým žánrem. Zdůrazněním jeho temného podtónu se podařilo udržet pozornost publika a dokonce na chvíli utišit hovořící okolí, které na koncert patrně nepřišlo. Poměrně syrová silová pole se Thorovi a přátelům podařilo umírnit, napětí přesto ani o píď nepolevilo. Souhra jeho, Sarah Gautier a Peggy Ghorbani na marimbu, vibrafon a příležitostně na basový syntezátor se vyznačovala stejným, ne-li větším kouzlem jako deska, repetitivní základ plyne jednoduše i rozvážně, fyzicky, ale vytrvale. Zatímco další host Chris Hefner občas nenápadně vkročil do hry rozechvělou hrou na pilu, Václav Havelka podbarvoval hudbu rozpitými kytarovými plochami a zárodky riffů. Místy kytaru vyměnil za hypnotické harmonium nebo doprovodný vokál, zasmyčkovaný a položený do nižší oktávy.

Sehranost v tomto případě nespočívala ve vzájemném reagování na vznikající nápady, motivy se konejšivě opakovaly a většinou to bylo celé hrající těleso, co postupně přidávalo nebo ubíralo na síle motivů. Nemnohý námět se proti očekávání přirozeně rozplynul, původní trojice nejednou končila společnými údery do marimby. Repertoár vycházející z improvizací i variací na vydané nahrávky doplňovaly v pauzách přírodní field recordings, které vyvolávaly pocit semknutosti se zemí. Výsledným dojmem bylo opojení harmonickým klidem.

fotogalerie z koncertu zde

„Everyone should have a band!“ konstatujeme unisono s Thorem během krátké rozmluvy. Cestou z koncertu si prohlížím An Ocean of Despair, útlou knížku o boji s depresí, kterou nakreslil a napsal. Ještě před dočtením pár hodin po koncertu zjistím, že podobně temnou věc jsem neměl v rukou už několik let. Končí však momentem, kdy Thor nad depresí téměř úplně vítězí, v závěrečném věnování děkuje přátelům a mámě za to, že mu zachránili život. Najednou se koukám na koncert jinýma očima a zjišťuji, že intuice napovídala správně. Totiž že prožitek z koncertu byl jako málokterý jiný.

Info

Thor & Friends (us) + Tvrdý/Havelka + Jakub Šimanský
8. 5. 2017 Klub FAMU, Praha

foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

7 okamžiků South by Southwest 2024

David Čajčík 20.03.2024

Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.

Někdy to vazbí, někdy vázne (Idles)

Michal Smrčina 17.03.2024

Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář 15.03.2024

Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.

Zapleteni v sítích filmu (FAMUFEST)

Tomáš Jančík 13.03.2024

Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?

Harfa, která si vše pamatuje (Mary Lattimore)

Julia Pátá 12.03.2024

Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.

Extatická geometrie s Meshuggah

Jan Starý 11.03.2024

Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace