Články / Reporty

Ani o píď (Thor & Friends)

Ani o píď (Thor & Friends)

Ichor | Články / Reporty | 03.06.2017

Jaro ne a ne přijít, třeskutý zen rozeznívají Swans už jen ve vzdálených městech. Thor Harris donedávna tvořil jejich pevné jádro, ovšem štafetu převzal Paul Wallfisch, Harris mezitím pracoval na své podařené desce Thor & Friends a věnoval se svým nejbližším. Turné k albu stálo na spojení sil s lokálními muzikanty, v případě Prahy to měla být původně dvojice Tvrdý/Havelka, ze které ale kvůli zdravotním komplikacím zbyl jen zpěvák a kytarista Please the Trees.

Přáteli byli toho večera tak trochu všichni, Harris oslovoval a zdravil snad každého příchozího a už před samotným koncertem svou vřelostí a neuvěřitelným charismatem vdechnul místu příjemně vlídnou náladu. Publikum v řádu desítek lidí bylo minimálně v tomto ohledu velkou výhodou, těžko si představit totéž v nekomorních podmínkách. Jakub Šimanský coby předskokan začal s houževnatými a drnčivými instrumentálkami na akustickou kytaru, inspirace Přerovem a americanou jde ruku v ruce s precizní hrou a sugestivním prožitkem, velkým plus je relativně neoposlouchaný průřez starým žánrem. Zdůrazněním jeho temného podtónu se podařilo udržet pozornost publika a dokonce na chvíli utišit hovořící okolí, které na koncert patrně nepřišlo. Poměrně syrová silová pole se Thorovi a přátelům podařilo umírnit, napětí přesto ani o píď nepolevilo. Souhra jeho, Sarah Gautier a Peggy Ghorbani na marimbu, vibrafon a příležitostně na basový syntezátor se vyznačovala stejným, ne-li větším kouzlem jako deska, repetitivní základ plyne jednoduše i rozvážně, fyzicky, ale vytrvale. Zatímco další host Chris Hefner občas nenápadně vkročil do hry rozechvělou hrou na pilu, Václav Havelka podbarvoval hudbu rozpitými kytarovými plochami a zárodky riffů. Místy kytaru vyměnil za hypnotické harmonium nebo doprovodný vokál, zasmyčkovaný a položený do nižší oktávy.

Sehranost v tomto případě nespočívala ve vzájemném reagování na vznikající nápady, motivy se konejšivě opakovaly a většinou to bylo celé hrající těleso, co postupně přidávalo nebo ubíralo na síle motivů. Nemnohý námět se proti očekávání přirozeně rozplynul, původní trojice nejednou končila společnými údery do marimby. Repertoár vycházející z improvizací i variací na vydané nahrávky doplňovaly v pauzách přírodní field recordings, které vyvolávaly pocit semknutosti se zemí. Výsledným dojmem bylo opojení harmonickým klidem.

fotogalerie z koncertu zde

„Everyone should have a band!“ konstatujeme unisono s Thorem během krátké rozmluvy. Cestou z koncertu si prohlížím An Ocean of Despair, útlou knížku o boji s depresí, kterou nakreslil a napsal. Ještě před dočtením pár hodin po koncertu zjistím, že podobně temnou věc jsem neměl v rukou už několik let. Končí však momentem, kdy Thor nad depresí téměř úplně vítězí, v závěrečném věnování děkuje přátelům a mámě za to, že mu zachránili život. Najednou se koukám na koncert jinýma očima a zjišťuji, že intuice napovídala správně. Totiž že prožitek z koncertu byl jako málokterý jiný.

Info

Thor & Friends (us) + Tvrdý/Havelka + Jakub Šimanský
8. 5. 2017 Klub FAMU, Praha

foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace