Zdeněk Malinský | Články / Reporty | 31.08.2014
První sobotní kapelu jsem vynechal úmyslně, další už trestuhodnou pomalostí, což mě v případě Gang Ala Basta a hlavně Zrní dost mrzí. Jak jsem byl v pátek rozladěný a rozmrzelý, tak jsem si sobotu, aniž bych to čekal, patřičně a náležitě užil. Že by to bylo tím, že jsem neměl nic, co bych musel bezpodmínečně vidět?
Němci Wayward Caines svou směskou rock’n’rollu s troškou lynchovského retra diváky rozhýbali a potom už je roztancovali Fast Food Orchestra. Ale skutečným vrcholem festivalu byli Skyline. Hurá, peklo zmrzlo a dočkal jsem se toho, že i tuzemská kapela se dokáže vyrovnat těm zahraničním a v lecčem být i lepší. Jak jsem si minulý rok málem stříkl do textilu z The Qemists, stejné nadšení ve mě letos vyvolali Skyline. Byl to nezapomenutelný zážitek vyvolávající až slzy dojetí, jedno z nejlepších vystoupení, co jsem na Rock for Churchill kdy viděl a slyšel. Bezchybný výkon, skvělý zvuk, radost. V místě a čase, ideální konstelace hvězd, vzájemná chemie mezi kapelou a diváky, vše fungovalo na víc než sto procent.
United Flavour už od svých začátků hrají ve Vroutku pravidelně, mají tu inventární číslo i množství fanoušků, kteří za nimi rádi zajíždějí. Jejich hudba, podobně jako Dreadzone, není můj šálek kávy, nerozumím ji, nehodnotím. Své fanoušky si našli - tančilo se prakticky všude. Po poslechu The Parov Stelar Band z cédéčka jsem si říkal, že mají tak tři dobré skladby a zbytek nic moc. Ovšem pozor!, naživo je všechno jinak a i takový antiharapes jako já se dal do tance. Hudební složku doplňovaly dvě LED stěny a projekce a sám Parov Stelar pomocí dvou Maců vodil diváky jako loutky v divadle. Vedle Skyline druhý vrchol festivalu. Po přídavku se rozloučil moderátor Zdeněk Suchý a následoval velký narozeninový ohňostroj. A byl konec.
Letošní Rock for Churchill se nadmíru vydařil, s 15. narozeninami dospěl a dostal se do dalšího festivalového levelu. Bylo vyprodáno (v sobotu už se vstupenky neprodávaly), ideální počasí (teplo, ne horko, pršet začalo až chvíli po skončení), zázemí pro diváky dostatečné a velmi rozmanité, i když netvrdím, že není co zlepšovat. Třeba posílení mobilních sítí - často nešlo ve festivalové aplikaci ohodnotit palcem hrající kapelu nebo poslat SMS, natož odeslat fotku na twitter nebo facebook, což se mi tu zatím nikdy nestalo. Tady vidím jednu z mála možností na zlepšení, zatlačit na mobilní operátory.
Málem bych zapomněl, že letos místo charitativní akce Světlo pro Afriku mohli diváci u stánku ČEZ „vyšlapat” na cyklotrenažeru, stejně jako na hvězdy karlovarském filmovém festivalu, peníze. Pro vroutecký Domov pro seniory a Základní a mateřskou školu se povedlo vyjet slušných 53 837 resp. 49 385 Kč. Díky a zase za rok.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.