David Čajčík | Články / Recenze | 21.03.2018
Jednočlenný projekt Holanďana Maurice de Jonga, nekorunovaného krále experimentu tamní extrémní scény, přidává do dlouhé řady desek další zkázonosnou kapitolu, a to již potřetí na špičkovém labelu Consouling Sounds. Před více než deseti lety začal ve studiu koketovat s blackmetalovou estetikou, dnes tvorba Gnaw Their Tongues dokáže obsáhnout snad všechny přístupy v hlukové hudbě. Ty jsou schované do domyšlené sonické koule, kde nepřebývá jediný tón, šum či úder. Apokalyptická atmosféra je schopná pohltit v jakémkoliv prostředí, kde si desku pustíte.
Metalovým šablonám se Genocidal Majesty zdálky vysmívá a zároveň pomrkává spíše do scény extrémní elektroniky, industriálních beatů, ale i postdubstepové filozofie. Dle hesla „nepřítele je třeba držet si u těla“ se dočkáme i smyčců kombinovaných s rozbitými samply. A pokud se na rozdíl od de Jonga potřebujeme držet povědomých mantinelů, mysleme na The Body, ale i na noisový brutalismus Prurienta či nezvyklou práci s posluchačovým očekáváním Rolyho Portera. Chip King z The Body se ostatně na desce hned dvakrát objeví a jeho vokály pomáhají prohloubit už tak vydatně hororovou atmosféru.
Nečekaně náhlý první akord v Death Leaves the World se zařízne do kůže tak hluboko, že všechny další tracky jsou jen sypáním soli do nezhojitelně otevřené rány. Nehledě na výkřiky. Závěrečná Void to Sickness přichází v deliriu, cesta přes portál na druhou stranu. The Revival of Inherited Guilt, pravděpodobně nejlepší skladbu na albu, pokud o něčem takovém můžeme vůbec mluvit v měřítku výhradně negativních emocí, pohání téměř portalovský riff, zlověstná a zamlžená kytarová meluzína, před kterou není úniku. Genocidal Majesty je deska, která na posluchače nebere naprosto žádné ohledy, ocelově chladná, nepřátelská, účinná zbraň útočící na všechny smysly. Podlehnout není snadné, podlehnout je jediná možnost.
Gnaw Their Tongues – Genocidal Majesty (Consouling Sounds, 2018)
bandcamp projektu
Živě:
24. 3. 2018 Žižkovská noc, Žižkostel, Praha
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.