Články / Rozhovory

Ariel Pink: Koho vlastně zajímá, co já si myslím?

Ariel Pink: Koho vlastně zajímá, co já si myslím?

Jakub Peřina | Články / Rozhovory | 23.07.2018

Dělat rozhovor s Arielem Pinkem není jen tak. První verzi otázek jsem mu posílal skoro před rokem, kdy se zrovna chystalo vydání jeho zatím posledního alba Dedicated to Bobby Jameson. Neodpověděl na ně. Ono ani není divu, když se po kolečku rozhovorů pro weby jako Stereogum a Dazed začalo opět říkat, že by snad bylo nejlepší, kdyby za sebe nechal mluvit jen svojí hudbu. Je pravda, že jeho sebelítostivé nářky nad tím, jak je nepochopen, mu zrovna moc nepomáhají, stejně jako fakt, že občas působí, že chce za každou cenu říct něco, co si myslí jen on sám („Nedivme se, že se takhle Trump chová, když jsou na něj všichni zlí…“). Na druhou stranu žijeme v době, která je extrémně přecitlivělá, a každý si myslí, že má právo na to nebýt ničím a nikým uražen. Scenáristům se vyčítá, že do svého nového příběhu obsadili málo ženských postav, režiséři jsou vyhazováni ustrašenými studii, která se bojí, aby nějaký roky starý nepovedený pokus o nevhodný fór na Twitteru nezapříčinil bojkot nového blockbusteru. V Katovicích se kontroverze nebojí a Pinkovi nabídli funkci kurátora experimentální stage. Těšte se na celý den kapel, které mistr sám vybral.

Tvoje hudba spojuje popové přístupy s velmi obskurními záležitostmi a béčkovou kulturou obecně. Pro některé posluchače jsi někdy až „moc radikální“ jindy zase zbytečně „moc klasický“. Každý má zjevně svou představu o tom, jak bys měl ideálně znít. Jaká je ta tvoje?

Osobně se beru za někoho, kdo je tak na půl cesty. Trochu radikální, trochu tradiční. Tradicionalisticky radikální a radikálně tradicionalistický. Věřím v centrismus. Ale koho vlastně zajímá, co já si myslím?

Mě zajímá třeba to, jestli je v tom, co děláš, nějaká hranice, za kterou by jsi už nešel. Když píšeš pro jiné lidi, je to něco, co děláš, abys zaplatil účty a pak si mohl sám dělat přesně to, co chceš? Je větší úspěch něco, o čem přemýšlíš, nebo to jde úplně mimo tebe?

Písně, co napíšu pro někoho jiného, za mě účty nezaplatí. Miluju psát a nahrávat svoje věci, ale často u toho začnu sám sebe nudit. Pracovat pro někoho jiného mi spíš pomáhá dostat se ze své vlastní komfortní zóny. Je to pro mě nová výzva.

Několikrát jsi řekl, že odpovídat dokola na otázky novinářů tě nebaví. Co si myslíš o současném stavu hudební žurnalistiky, je na tom opravdu tak špatně, že se tě všichni ptají na to samé dokola? Zajímá tě, co o tobě kdo napíše?

Zajímá tě, jestli mě zajímají hudební recenze? Ne. Záleží mi na tom, co si myslíš ostatní lidí? Ne. Zajímá mě hudební žurnalistika? Ne. Zajímá mě způsob, jakým jsou kapely propagovány? Ne.

Řekl bys mi něco málo o tom, jak ses stal kurátorem na letoším Offu?

Požádali mě o to. Takže jsem jim poslal dlouhý seznam kapel mých přátel, známá i neznámá jména. Lidé z festivalu je kontaktovali a to je celý příběh. Voilà!

Bude jistě zajímavé sledovat po celý den kapely dle tvého doporučení. Jaké jsou tvoje nejoblíbenější desky všech dob?

Žádné.

(mnoho dalších výživných odpovědí pana Pinka se dočtete ve Full Moonu #89, který vychází 27. srpna)

Info

Ariel Pink
fb interpreta

Živě:
Off Festival
3. - 5. 8. 2018
Údolí tří rybníků, Katovice, Polsko
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dan Boeckner (Operators): Energie z pádu socialismu se proměnila v cynismus

redakce 09.07.2019

Jen co se znovu dala dohromady jeho domovská skupina Wolf Parade, Boeckner se znovu vrací na koncertní podia s Operators i Handsome Furs. Co nám k tomu řekl?

Ólafur Arnalds: Nejhorší tvůrčí blok

redakce 08.07.2019

Za hudbu k seriálu Broadchurch obdržel Ólafur Arnalds prestižní ocenění Britské filmové a televizní akademie. V létě představí na Colours of Ostrava skladby z posledního alba re:member, se kterým se…

Tokimonsta: Je to krásná doba

redakce 03.07.2019

Tokimonsta se letos v létě představí na Colours of Ostrava, ale i na Pohodě. Její sety jsou ekletické, plné hiphopových beatů, R&B i tanečních pasáží. Rozhovor.

Bob Hardy (Franz Ferdinand): Je to skvělý

redakce 27.06.2019

Dělat rozhovor se skotskými indie rockery Franz Ferdinand, když tušíte, že to pro každého z nich bude xtá dvanáctiminutovka v řadě, to je svého druhu řehole.

Ivan Hronec (Edison Filmhub): Nemáš kino, nemáš pravdu

redakce 25.06.2019

V pražské Jeruzalémské ulici se zkraje června otevřelo nové kino Edison Filmhub, pročež jsme se zeptali ředitele Film Europe Ivana Hronce.

Hradby Samoty: Priestor pre každého, ale našťastie nie pre všetkých

redakce 24.06.2019

Hradby Samoty, to není zrovna normální festival, a to jak lajnapem, tak umístěním i celkovou myšlenkou. Víc nám řekla dvojka z pořadatelského týmu.

Vstupní prohlídka: Timbertwig

redakce 24.06.2019

Timbertwig mají za sebou jedno EP, ale písniček je více, jinak by taky nemohli koncertovat po Evropě.

Broněk Slezák, Jana Fryzelková (MišMaš party): Pro nás je to přelomový ročník

redakce 19.06.2019

Mišmaš párty je ideální příležitost zkusit i něco, co je daleko za hranicemi, které si většina umí představit. To je snad princip festivalu, ne?

Cash Savage: To, že jsem žena, neznamená, že jsem máslo

redakce 18.06.2019

V diáři australských The Last Drinks, kteří jsou známí divokými koncerty, jsou tři neobvyklé tuzemské štace. Rychlé otázky a ještě rychlejší odpovědi Cash Savage.

Jiří Moravčík (Czech Music Crossroads, Colours of Ostrava): Příběhy přibývají každý den II.

redakce 17.06.2019

V první části rozhovoru jsme se s ním bavili zejména o showcasech obecně a jejich vnímání v tuzemském prostoru, v druhé části se rozletíme po world music.