Články / Reporty

Arytmické srdéčko (Tera Melos & co.)

Arytmické srdéčko (Tera Melos & co.)

Pavel Novotný | Články / Reporty | 11.04.2018

Styly s přízviskem „math“ se vyznačují urputností, zběsilostí, možná až parodií nejrůznějších stylů. Spěch na brzký začátek koncertu byl tedy oprávněný, a kdo stihl, zasloužil si Microvomit a jejich eklektický hudební mix. Kytara kreslila ambientní, místy až stísněné podkresy, na kterých stavěly basové linky Korgů a živočišné bicí. Zprofanované „post“ tady dávalo smysl. Vzápětí byla niterná malba vystřídána surrealisticky skládanými riffy kapely Červen. Dvojka působí dojmem, že hraje momentální nápady na dané téma, a celek působí roztříštěně. Dá se chytit několika přehledněji vystavených pasáží, ale výsledek nestrhne. Tetelilo se jen arytmické srdéčko, jakkoliv jim nelze upřít propracovanost a přesnost.

fotogalerie z koncertu tady

Tera Melos ze Států toho moc nenamluvili, s nafoukaností to ale nemělo nic společného. Hektická produkce štěpila publikum, jedni nerozuměli, druzí se náramně bavili. Cupováno bylo ledasco: heavy metal, líbivé melodie, punková naléhavost. Komplikované kytarové (Nick Reinhart) a baskytarové (Nathan Latona) linky byly bezchybné a podané s patřičnou energií, ani slovo proti, všechno jistil John Clardy, malý bicmen s knírem. Komunikovalo se i křečovitými pohybovými kreacemi a textovými fragmenty, ale celek byl jen pro zasvěcené. Několik melodií utkvělo, ovšem postupem času to čím dál více vypadalo jako přehlídka interních vtipů. Přispěla tomu i různorodost studiovek, setlist nemusel sednout každému. Jako svorník celého koncertu ale fungoval jeden neoblomný fakt: Nick Reinhart je precizní blázen a neobvyklý kytarista. Nebo naopak?

Info

Tera Melos (us) + Červen + Microvomit
9. 4. 2018 Underdog’s, Praha-Smíchov

foto © Bára Gadlinová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.

Magické harmonie (Hackedepicciotto)

Jakub Koumar 17.02.2020

Uspořádat dobrý koncert je tak trochu alchymie, při níž se vždy musíte na něco spolehnout. Na co se spolehnul tenhle večer v Kaštanu?

Pomalý rozjezd, silný závěr – The Legendary Pink Dots

Vojtěch Podjukl 16.02.2020

V úvodu setu kazil dojem příliš hlasitý beat, basů mohlo být taky méně. Rozpačitě působily i prostoje mezi písněmi. Co bylo pak?

Žánrový cross mejdan s Indies Scope

Adéla Poláková 16.02.2020

Očekávaně dobře obstojí i DVA, které lze taky vidět po delší odmlce. Jejich světový hravý pop dokreslují animace Markéty Lisé... Oslava v Sonu byla opulentní.

Kytarovky vládnou všem aneb New Czech Indie Night

Maria Pyatkina 16.02.2020

„Grime vládne všem,“ tvrdíme v aktuálním Full Moonu, což možná platí pro Velkou Británii, ale v Česku vládnou kytarovky.

Všichni jednou umřeme (Hrubá hudba)

Adéla Poláková 13.02.2020

Beznadějně vyprodaný Kabinet Múz se pomalu plní. Zastoupeny jsou všechny věkové kategorie a ti starší si suverénně berou židle do předních řad.

Bizarní burleska (Lindemann)

Jiří Vladimír Matýsek 12.02.2020

Do Prahy přijel frontman Rammstein Till Lindemann se svým úchylným cirkusem. Bylo to málo, nebo dost?