Články / Reporty

Ako Astronaut mieri ku hviezdám

Ako Astronaut mieri ku hviezdám

Andrea Petrovičová | Články / Reporty | 06.05.2013

S odstupom niekoľkých dní je nutné odstrániť nános pracovného prachu, odlepiť od seba takmer medovo sladké pláty Melvins, ktoré priľnuli k jednému z najvyšších jazzových vulkánov, a dostať sa k Predavačovi, Rolandovi a Benemu. A Andymu Bothwellovi.

Pražský c/hudobný bar sa plní mladými ľuďmi, mnohí z nich sú šťastní, v hlave im znejú pesničky idola zo severoamerickej Minnesoty, ktorého neváhajú pre/nasledovať po všetkých štáciách útulnej českej a moravskej krajiny. Dramaturgia večera veľmi vhodne zvolená, kapely medzi sebou hovoria, každá vlastnou rečou, a všetci svorne nerapujú o tom, že rapujú.

Predavač začne ako prvý ponúkať duchárske pesničky upečené z bez/nádejí a sklamaní; trpko sladkastý pamlsok si z lákavého obalu rozbaľuje čoraz väčší počet ľudí a nechávajú sa unášať chuťou rozplývajúcou sa na jazyku. Pokrčený papier na zemi, obsah v žalúdku, energia na ďalšie c/hody.

Bene s fyziognomickou i vnútornou poetikou Oskara Matzeratha kráča krok sem – krok tam, v rytme Rolanda (Kánika) a slov rinúcich sa z vlastných úst. V istom okamihu zabudnutého textu musí prísť na pomoc útla Spam Poetry a potom to už na tretí krát s Európou vyšlo. „Sleduj kámo, v reprákoch ti brní život.“ Hovorí Marián. Vieš to?

A prilieta chod hlavný – Astronaut – na tomto turné prvý raz s kapelou (Oscar Romeo gitara, Moe McNichols bicie). Všetci sa majú v láske a všetci majú v láske Jima Bima. Andyho trénované telo si užíva volnú plochu pódia, občasné osvieženie prináša voda a šatočka dojemne vytŕčajúca zo zadného vrecka. Boli časy, keď sa v ňom nosil hrebeň. Roztúženému hľadisku boli dopriate i The River i The Woods i nové skladby i amarouny-blázinec-špinavéponožky-motýli-skvelétetovanie-romantickýpríbeh rap.

Andy nechodí pre slovo ďaleko, čo potvrdil i v niekoľkých prehovoroch k publiku. Menej je niekedy viac, mieru nech si určí každý sám. Pocit, že Astronaut mieri ku hviezdám, skropila vlahá prvomájová búrka, zmývajúca špinu Vodičkovej do kanálov.

Info

Astronautalis (usa)
1. 5. 2013, Lucerna Music Bar, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Opäť doma (Pohoda 2024)

Richard Michalik 12.07.2024

Na flákanie nie je príliš priestor, trojboj Arlo Parks - Skepta - James Blake čaká.

Odpojené (Bear Stone 2024)

Ema Klubisová 11.07.2024

Po dvoch dňoch sa neznáme tváre stávajú známymi a z krátkej pauzy na wc sa môže stať popíjanie chorvátskeho piva Karlovačka s päťdesiat ročnými metalistami pod mostom.

Na konci kolonády (KVIFF 2024)

Štěpán Nezbeda 09.07.2024

Směs nespokojenosti, nadšení, znechucení a odchodů ze sálu vyvolal i všeobecně nejočekávanější kousek z kategorie chytrých žánrovek, v Cannes vychvalovaná Substance.

Vajbit Kafku v Siřemi (Deziluze 2024)

Pavel Novotný 05.07.2024

Vjíždíme do Siřemi. Vlaštovky tu sedají na nízké elektrické vedení a loví všudypřítomný hmyz. Není náhodou každý festival tak trochu Woodstock?

Zbraně tiché i hlasité (Kim Gordon)

Alžběta Sadílková 04.07.2024

Ačkoli je jejich energie nakažlivá, publikum jí se zvláštní apatií vzdoruje. Ke konci vystoupení dav šumí kousavými poznámkami nejen na účet interpretek.

Nostalgie a technooptimismus rybníka (Rosnička 2024)

Viktor Hanačík 02.07.2024

Půlnoc přeje experimentálnějším slotům. Kryjou se tu dvě zásadní věci, hybridní futuristický set oloongbru, zakladatele pražského labelu Yuku, a posttrapová vize tria Awoo.

Hlad po větší intenzitě (Chelsea Wolfe)

Václav Valtr 26.06.2024

Vzhledem k technickým nedokonalostem vyzněly nejlépe písně folkové, pomalé a komorní, tedy zkrátka ty, které netrpěly nedostatkem rvavé kytary.

Tři dny v Barceloně (Sónar 2024)

Zuzana Malá, Lenka Pittnerová 21.06.2024

Dostalo se nám škály zážitku, od experimentální scény, bohaté nabídky projektů v rámci doprovodného programu, které téměř vždy zahrnují AI, techna v gigantických halách i barcelonského fashion weeku.

Still moving (Respect Festival 2024)

Akana 19.06.2024

Na každém ročníku Respect Festivalu se najde něco památného, jedinečného, něco, co i po letech zchátralým paměťovým buňkám napoví: „To bylo tenkrát, když…“

All kinds of rock for all kinds of people (Rock for People 2024)

Eva Karpilovská 17.06.2024

Hlavně chill. Co na tom, že se kolem vás pohybují tisíce lidí. Jsme tu přece všichni kvůli hudbě, tak proč si ji kazit malichernostmi?

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace