Články / Reporty

Ave, Destroyer, morituri te salutant

Ave, Destroyer, morituri te salutant

apx | Články / Reporty | 21.01.2013

Shut the fuck, Donny. Zkouška mikrofonu. I said, shut the fuck up. Funguje. S kopákem nadskočíte a přes uši vás několikrát přetáhne virbl. I said, shut the fuck, Donny. Jeden nebo dva riffy. Plný bar, žádný kouř, v klubu sympatických vyprodáno lidí. Ve vzduchu se vznáší vůně očekávání. Dlouho jsem nebyla na žádném koncertě, tuším, že to bude super. Koncerty Cancer Bats jsou vždycky super. Koncerty v "nadržené" Sedmičce jsou skoro vždycky super. Matematicky vzato, pravděpodobnost, že mě čeká super koncert, je vysoká.

Pneumonia Hawk! Otevřít koncert ultimátním hitem z debutu (Birthing the Giant, 2006) je dobrá strategie, francouzák o intenzitě rány francouzákem. Good goddamn, I've got things to say and this will break your heart! Přede mnou se otevřela aréna, které od první vteřiny s respektem sobě vlastním šéfuje zpěvák Liam Cormier. Hledám řetěz, ze kterého se utrhl, a trochu se ksichtím na vytažený vokál, ale jinak mě napadají jen slova od m: masakr, metal, miluju. Trvá ještě Trust No One a novější Bricks and Mortar, než se neřízená střela na chvilku zastaví. Hello Prague!! How you're doing on friday fucking night? Máme se dobře! Díky za optání. Jsme hluší, mokří a vyhlídkám kraluje největší víkendová kocovina v novém roce. A to je teprve začátek.

Série pokračuje bez ladu a skladu, občas si na odposlech povyskočí úsporný, ale důrazný basák Jaye R. Schwarzer, častěji se na podiu střídají fanoušci, kteří to obratem namíří zpátky, nad hlavy a ruce ostatních, přestože the ceiling is so fucking low, man! Z bezpečné vzdálenosti zvukařského pultu to není tak hmatatelné, ale rodeo malého klubu kapelu takřka dojímá - takže ani obvyklé propražské bonmoty nezní neupřímně. Zvlášť, když je korunují premiérou nové skladby Great Divide. Nehledě na to, že opakované děkovačky k hardcore patří.

Řekla jsem hardcore? Frrrk. Cancer Bats jsou písničky jak noha.

(Zvyklí z větších podií,) hráli déle než hodinu, tedy zhruba minutu do momentu, kdy by první fanoušek umřel vyčerpáním. Kromě makabrózního hitu Hail Destroyer ze stejnojmenné klasiky a mnou protežované Scared to Death neopomněli na Sabotage, cover Beastie Boys (a já se ptám, která kapela tohle má?), jeden solidní circle pit, Liamův stagediving, láskyplné objetí a slib noci, která dnes bude ještě dlouho mladá.

Kolikrát Cancer Bats hráli v Praze? Šestkrát, sedmkrát? Nebyla jsem vždycky všude a nebyla jsem před rokem a půl na Rock for People, ale není moc kapel, kterým bych páteční, ale vlastně jakýkoliv jiný klubový večer svěřila raději. Super koncert. Alright, we won't get no younger, alright, we won't waste no time!

Info

Cancer Bats (can)
18.1.2013 007 Strahov, Praha
Foto (c) Cynthia Law

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

7 okamžiků South by Southwest 2024

David Čajčík 20.03.2024

Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.

Někdy to vazbí, někdy vázne (Idles)

Michal Smrčina 17.03.2024

Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář 15.03.2024

Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.

Zapleteni v sítích filmu (FAMUFEST)

Tomáš Jančík 13.03.2024

Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?

Harfa, která si vše pamatuje (Mary Lattimore)

Julia Pátá 12.03.2024

Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.

Extatická geometrie s Meshuggah

Jan Starý 11.03.2024

Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace