Články / Sloupky/Blogy

axe to fall: ...a pak už jenom samá pozitiva a životní jistoty

axe to fall: ...a pak už jenom samá pozitiva a životní jistoty

apx | Články / Sloupky/Blogy | 14.10.2012

Další bloček? Opravdu mám tolik času? A nápadů? Vždycky naštěstí můžu vykrást některý svůj zapomenutý text.

Než na konci května 2010 vyšlo první číslo časopisu Full Moon, na poslední chvíli jsem nahrabala první úvodník. Svou zdánlivou mimoběžností měl ilustrovat styl, jakým bude magazín částečně psán, a zároveň to byla šéfredaktorská vizitka. Dvojsečnost (je to magor? je to superžena?) jsem nakonec brala jako vtipně nadsazené čtení mezi řádky a zpětně se mi text, narozdíl od 423 245 jiných zhruba té doby, docela líbí.

Před Full Moonem jsem psala pro kulturní rubriku Lidových novin. Prvním článkem pro deník byla recenze alba Every Red Heart Shines Toward the Red Sun (2006) od Red Sparowes, mám ji vystřiženou a dodnes někde založenou. Je slušná, ale původní text (sotva uvěřitelné pindy o impresionismu a post-metalu, za které, i když jsem je už zapomněla, se stydím doteď) je kompletně překopaný, slovo od slova. Takže s odřenýma ušima za lidovku.

Před LN jsem psala pro hudební portál Freemusic.cz. Prvním publikovaným článkem, který jsem po dohodě pouze převzala z výstupu jednoho kurzu na žurnalistice, byla reportáž z koncertu Vypsané fixy v Brně na jaře 2004. Text má tolik trapných momentů, že nevím, jestli mám prskat smíchy nebo skládat hlavu v dlaň a mumlat kristeježíši a notojsemsidělalalegraci. Nutno poznamenat, že zas tak mladá jsem nebyla (21) a vymlouvat se na naivitu a teleckost už mě omrzelo. První dva roky psaní pro Freemusic jsou pohříchu podobných výplodů plné. Nemůžu ty své slohy ani cítit. Ani z nostalgie.

Jednoduchou matematikou: není to ještě ani devět let, co se věnuju hudební publicistice, což v bločku tzv. ředitelky hudebního portálu a hudebního magazínu může znít celkem pochopitelně legračně. Měla jsem velké štěstí, že se mě tehdy na Freemusiku ujal tehdejší šéf Oves a všechny moje články přísně editoval; dnes už se piplačka s autory s potenciální, ale nejistou budoucností nenosí. Vím, o čem mluvím: edituju Full Moon i portál Full Moon Zine. Škrtám celé odstavce, další přepisuju, vymýšlím vhodnější obraty, vtipnější pointy i titulky. Je to peklo a na feedback autorům často nezbývá energie.

Žurnalistiku jsem šla studovat s jinými vizemi, než že dneska budu psát tenhle blok. Že jsem se tam dostala, nebyla náhoda, ale minimálně pět let systematických příprav. Dnes už to dávno není relevantní, ale byla bych opravdu hodně zklamaná, kdybych se tam nedostala. Na Freemusic mě přivedl vyhledávač, kam jsem zadala heslo hudební + server, protože mi bylo doporučeno (sic) publikovat zmíněný "studijní text" o Vypsané fixe. Na Freemusiku jsem se zdržela - zadarmo a z upřímného nadšení hudbou - tři roky, než jsem po Ovsovi převzala otěže šéfredaktora. Bylo to logické, plánované a vzhledem k tehdejší situaci i nutné. (Navíc jsem za to dostávala sice malé, ale prachy. Oficiálně jsem v té době byla ještě studentem a dvěma ajťáky a hudbu jsem pořád brala jako seriozní hobby.)

Nástup do Lidových novin nebyla náhoda, ale protnutí velmi šťastných a méně šťastných okolností a z pohledu absolventa žurnalistika nabídka, která se neodmítá. Pokud jde o psaní, byla to lekce, kterou jsem zvládala v rámci možností s čistým štítem (a radostí). "Postavení", které jsem si po dvou letech "vydobyla", nedokážu zhodnotit, ale vynaložená námaha mi zajistila minimálně to, že jsem už nebyla za tele. Styl psaní pro noviny mi občas chybí, někdy mám coby autor i editor problémy s obecnou češtinou: "slohový freestyle" bývá krátkodechý, poplatný náladě v době vzniku textu a jako takový často zpětně nečitelný.

Full Moon, jak už bylo mnohokrát řečeno, vzešel z bláznivého nápadu na vrub zániku hudebního magazinu Filter, byť je to důvod spíš zástupný a celé to spustil, než aby to zapříčinil (pokud je zřejmý rozdíl). V novinách jsem dala výpoveď, na kterou jsem se chystala už asi půl roku a chtěla se pokojně vrátit k IT, a opřeli jsme se do Úplňku. K tomu, kdo bude šéfredaktorem, jsme se, věřte nebo ne, nedostali.

O Full Moon Zine, tedy spřízněný hudební portál, jsme se snažili od začátku. Všímaví pamětníci zaznamenali asi tři různé verze (z nichž dvě jsem na koleni a s pramalou spokojeností dělala já), až jsme nakonec skončili u profilu www.fullmoonmagazine.cz, který je de facto pouze profilem tištěného Full Moonu. Impuls ke vzniku regulérního hudebního portálu dal shodou okolností Oves, který ho v první fázi také programoval. FMZ měl být hotový už na jaře a "pouze" jako sesterský projekt - dnes opožděného - portálu www.xplaylist.cz. Za dalších, větších a menších zpoždění, jsme začátkem října 2012 www.xplaylist.cz. opravdu spustili. Poprvé za skoro půl roku musím říct, že se mi líbí, a protože jsem insider, vím, kam se bude ubírat - a to se mi líbí ještě víc.

Zdánlivě bezcílné vyprávění má minimálně jednu pointu. Mám nejlepší tři zaměstnání na světě, i když každé z nich občas je, ve vyhrocených momentech a slovy šéfredaktora metalového Sparku, superpakárna. Před deseti lety jsem neměla ani tušení, že si jednou kvůli práci nechám vrtat koleno a že existuje nějaká "nejlepší hudba na světě", která z této činnosti dělá čirou radost. Mám se dobře, díky za optání. I když už nemám tolik volného času, protože Frank Black vydal další desku, kterou chci slyšet spíš, než jít do hospody.

Zdánlivě debilní pointa vyprávění má minimálně jednu logickou souvislost, jež je variací na výzvu www.xplaylist.cz. jen zlehka a v zásadě náhodou. Vznikl nový hudební portál, Full Moon Zine. Nevím, kolik přesně Apaček studuje žurnalistiku a dělá v IT, ale myslím, že tohle je jejich příležitost. Za tři roky šéfredaktorem, rok nato celostátní deník, pár koncertů nejlepších kapel na světě, pak vlastní hudební časopis, dovolená v Jugoslávii, druhé dítě a pak už jenom samá pozitiva a životní jistoty.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

To nejlepší z Nouvelle Prague

redakce 12.11.2019

Nové místo, nové výzvy, kvalitní multižánrová hudební přehlídka spojená s konferencí. Co zaujalo na letošních Nouvelle Prague?

Le Guess Who? 2019 – resumé

redakce 12.11.2019

Velký report v prosincovém úplňku, níže resumé v tradiční podobě nejlepších pětic, leckterým opět pět pozic nestačilo, čemuž se nelze divit.

Preview: Le Guess Who? 2019

David Čajčík, Jana Michalcová 05.11.2019

Grime, ambientní pop, africké synkopy i noise rock. Na Le Guess Who? holandštinu nepotřebujeme, obraceč času naopak ano.

You move me, you move me, you move me round and round, I guess (TaxiWars)

Jirka Imlauf 01.11.2019

V Praze byli hodněkrát, vybavuju si třeba, jak sedíme u stolu nahoře v Rock Café a kolem jde kapela a všichni maj knír, píše Jirka Imlauf z Houpacích koní před…

Preview: Danielle de Picciotto

Michal Pařízek 15.10.2019

Některé milníky její kariéry nabízíme níže, hlavně ale zveme na koncert, který bude výjimečný také tím, že zde vůbec poprvé vystoupí frontmani pražských Kill the Dandies! coby DJské duo.

Tančení Krakovem aneb Top 5 Unsound 2019

redakce 15.10.2019

Polský festival Unsound, soustředící se na progresivní elektronickou hudbu s nejrůznějšími přesahy, má celosvětové renomé a fanoušci se na něj opravdu sjíždějí z různých koutů planety.

Preview: Alternativa 2019

waghiss666 14.10.2019

Zkusili jsme z lineupu festivalu Alternativa 2019, kde žánry nehrají roli, prosít pár zajímavých jmen. Tady jsou.

Střevíčky děravé aneb Top 5 Lunchmeat 2019

redakce 07.10.2019

Ohlasy i uvnitř redakce byly různé a ne pouze kladné. Výživné to bylo.

Preview: Unsound 2019

Kateřina Cumin 01.10.2019

Ústředním tématem letošní edice Unsoundu je Solidarita a níže najdete pár mužských jmen, které stojí za pozornost a které povětšinou přijedou s unikátním programem.

Beztížný pocit nezvěstného V centru

Jiří Přivřel 25.09.2019

Ve vlaku zaslechnu, jak jí povídá o třípatrovým domě, ve kterém jeho rodina bydlí. „A to jste si postavili sami?“ „Ne, to jsme zdědili. Původně to patřilo nějakejm Němcům.“