Články / Recenze

Bad trip z dospělosti (Holy Wave)

Bad trip z dospělosti (Holy Wave)

Maria Pyatkina | Články / Recenze | 27.05.2018

OHODNOŤTE DESKU

Psychedelie frčí, je globální a spojuje národy. V různých koutech světa se konají festivaly, kde vystupují a zažívají tripy svých životů kapely pojímající psychedelickou hudbu každá po svém. Tame Impala se na Currents od klasičtější rockové podoby odklonili směrem k moderní popové a R’n‘B produkci, MGMT se na poslední desce inspirují osmdesátkovým diskem, švédští Goat od samého začátku experimentují s etnickými prvky. Jsou však i takové skupiny, které rády zachovávají zvuk přesně takový, jaký byl v oblibě v šedesátých letech. Mezi ně patří američtí Holy Wave, jejichž surfová psychedelie zní přesně tak, jako byste ji objevili na vinylu po pradědovi. Zůstávají nostalgičtí i na nové nahrávce Adult Fear, ačkoliv do ní pronikají nové vlivy a nálady.

Deska začíná lehce swingovou skladbou Nation Regress v nezvyklém 6/8 taktu, která díky nezřetelným zkresleným vokálům a repetitivním klávesám působí jako ukolébavka. Stejně unaveně působí How Was I Supposed to Know, kterou však zkrášluje mystická klávesová vyhrávka za účasti smyčců. Neobvykle pro Holy Wave zní také Dixie Cups, pohoršující se nad uplynulými časy v melancholickém shoegazeovém snění. Střed alba je oživen písní David’s Flower, která v prvních dvaceti vteřinách trochu mate drum mašinou a bosa nova motivem, ale pokračuje v prosvětlené psychedelické atmosféře. Nejdynamičtější je titulní song, který se vrací k surfové stylistice, a také nejdepresivnější Crys, který nabízí plačky nad prožitým v doprovodu až postpunkové kytary.

Celá deska je prostoupená zasněnou náladou. Je ještě víc lo-fi než starší tvorba Holy Wave, je zamlžená, vágní a neuchopitelná, jako kdybychom ji slyšeli od sousedů přes zeď. Někam se vytratily silné a chytlavé kytarové riffy a pozitivní atmosféra prohřátá texaským sluncem z předchozích alb. Nové skladby jsou stále odpočinkové, ale už nejsou bezstarostné, vetřely se tu úzkost, melancholie a únava, od nichž se chce utéct do spánku. Jako kdybyste se rozhodli jen tak ze zvyku zhulit, ale u toho vás přepadaly různé pochybnosti a obavy, prostě bad trip. Sluníčko nenáročného surfu se skrylo za mraky elektronických synťáků a ochablých rytmů. Dospělé starosti sice rozšiřují myšlenkové horizonty, ale chtěli byste zpátky, do teplých vln věčného mládí.

Info

Holy Wave – Adult Fear (Reverberation Appreciation Society, 2018)
bandcamp kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.

Cesta do zářivé mlhy (Michal Ajvaz, Města)

Jiří Zahradnický 25.12.2019

V knize není ani běžná veteš současné prózy – psychopati, devianti, masoví vrazi, ani drogoví dealeři. Ajvaz má letitou slabost pro...

Sluníčkové koláže Ariela Pinka

Bára Jurašková 19.12.2019

Po dvou řadových deskách – Pom Pom (2014) a Dedicated to Bobby Jameson (2017), vydává Ariel Pink první trojici ze série Ariel Archives.

Peneři prastrýčka Homeboye (Debut)

Honza Nosek 17.12.2019

Vladimír 518 to nakousl v podcastu Ladislava Sinaie – v určitou chvíli se člověk přestane cítit součástí scény a přestává si s ní rozumět.

Můžete bez obav zůstat (Chromatics)

Tomáš Kouřil 16.12.2019

Retro estetika je pro ně prostředkem, výraznou, ale ne omezující kulisou pro vyjádření něčeho hlubšího, než je záliba v syntezátorovém zvuku a neonových světlech.

Mrtvá kočička? (Tove Lo)

Tomáš Kouřil 15.12.2019

Zatímco před pár lety se bolestínsky vyzpívávala z prázdnoty, na nejnovější desce Sunshine Kitty je optimističtější.

Pozvolný sestup do nekonečné noci (Serotonin Michela Houellebecqa)

Jiří Zahradnický 13.12.2019

Dříve přitažlivý Florent-Claude Labrouste se tak v šestačtyřiceti začíná proměňovat v malátného impotentního tlouštíka, jehož hlavní zálibou už není sex, ale...