Články / Recenze

Banda: Řezníkův pes Teror a Číča z Hustých týpků vaří dort

Banda: Řezníkův pes Teror a Číča z Hustých týpků vaří dort

apx | Články / Recenze | 07.09.2013

V roce 1995 vydal Marvel Comics speciál nazvaný Punisher Kills the Marvel Universe, ve kterém Frank Castle postupně sejme všechny superhrdiny a superzločince, co jich na světě je. O dekádu později otevírá jeho autor Garth Ennis novou sérii, nazvanou The Boys, hlavní postavou Billyho Řezníka v parku, pohledem na nebe s letícím superhrdinou a hláškou: „Já tě dostanu, kurva. Pičusi jeden.“ Podobnost Řezníka a Punishera je neúmyslná a náhodná. Všechny postavy a události jsou smyšlené. Komiks obsahuje sprostá slova. A bude to prý bolet.

V češtině začínají The Boys vycházet letos pod názvem Banda a dosud se ve dvou svazcích dostalo na příběhy Karty jsou rozdaný, Červená, Nakládačka a Skvostná pětiletka. Ucelenými částmi se volně vine hlavní linka série (celkem 72 sešitů, resp. tucet paperbacků): skupina pěti „agentů“ CIA – Billy Řezník, Hughík, Mateřský mlíko, Francouz a Ženská – mají za úkol balancovat svět superhrdinů (v době, kdy je jich na světě jako máku a mají status celebrit) a dohlédnout, „aby si supráci moc nevyskakovali“. Což znamená řešit různé hádanky, průšvihy a zločiny, hrdiny hlídat a usměrňovat – a občas jim dát přes držku, případně je rovnout „smáznout“. Garth Ennis odpovídá velmi svérázně a po svém na otázku Kdo hlídá hlídače?, kterou dva tisíce let před zakladatelem anti-hrdinského komiksového žánru Alanem Moorem položil římský básník Juvenalis.

Na pomoc si Ennis přizval ilustrátora Daricka Robertsona (Transmetropolitan) a cynická přisprostlá satira dostála přiléhavé, detailní klasické kresbě, která drzosti dialogů nezůstává nic dlužná. Nejlepším doporučením komiksu Banda budiž fakt, že jejich autory původní vydavatel Wildstorm (imprint DC) vyhodil po šesti číslech s obavou, že by mohli poškodit dobré jméno hrdinů a dobré prodeje hrdinských komiksů. Není divu; už v druhé knize vychází najevo, je Technorytíř je deviant („Pane doktore... Já prostě všechno vomrdám.“) a jeho bývalý sidekick Švihák vrah. Jakkoliv prostě a jasně to vypadá napsané, chytat se v průběhu palby akce a dialogů může být občas oříšek.

Bandu je potřeba brát s velkou nadsázkou, hodně vtipů je přes čáru, jemnější povahy vyděsí krvavé násilí a explicitní sex - třeba když šéf superhrdinského týmu Seven zařve na rekrutku Hvězdičku „Vykuř mi ho!“, zatímco čtenáři se do paměti nesmazatelně vryje jeho chlupatá zadnice a vyděšený výraz blonďaté superdívky. O zesměšňování supráků už řeč byla (členové skupiny Hustý týpci se jmenují Kanónfurt, Kokotec, Machrus nebo Boreček a v zásadě jde o retardy s nadpřirozenými schopnostmi, v Rusku se setkáváme s komunistickým ex-superhrdinou Párkem lásky, kterému po navlečení pracovního overalu přetékají všechny špeky a, ano, monstrpenis končí jen kousek nad kolenem), ale nejbizarněji z toho vychází členové samotného týmu Banda, zejména pak Frantík, šílený schizofrenik, a Ženská, němá psychopatka. Hughíkovi, jedinému „normálnímu“, stál předlohou britský herec Simon Pegg. Když to vezmeme kolem a kolem, připomíná expozice komiksu klasické „Řezníkův pes Teror a Číča z Hustých týpků vaří dort“. A ten dort, světě div se, chutná po chili.

Banda tvrdí, že to bude bolet. A kryptonit vás tentokrát nezachrání.

Info

Garth Ennis – Darick Robertson
Banda 1: Karty jsou rozdaný, přel. Darek Šmíd, BB/art 2013
Banda 2: Nakládačka, přel. Darek Šmíd, BB/art 2013

www.bbart.cz/katalog.asp?id=2793
www.bbart.cz/katalog.asp?id=2881
www.garthennis.net

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prosvítající naděje ve světě izolující samoty (Malcuth & Facutum)

Viktor Hanačík 17.04.2024

Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Marko Damian a úpadok menom Skeeter

Matej Žofčín 09.04.2024

Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.

Kolekce rozmanitých emocí (Page Turners)

Tereza Bartusková 01.04.2024

Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.

Dva svety (Eva Sajanová & Dominik Suchý)

Veronika Vagačová 29.03.2024

Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace