Články / Reporty

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar | Články / Reporty | 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety. Bílá stěna baráku a na ní obraz, jehož jméno jsem tenkrát neznal. Teď už vím, že to byl Rage, Flower Thrower. Květy místo Molotovova koktejlu. Výjev, který mě tenkrát donutil zastavit auto a vylézt. V tu dobu jsem neměl příliš velkou představu o tom, kdo je Banksy. Během pár dní v Izraeli a Palestině jsem na jeho práci narazil ještě několikrát. Fascinovalo mě hlavně to, že ačkoliv jsem se o něj nikdy nezajímal, tak jsem jeho tvorbu znal. Jeho zdi jsem měl v hlavě. Po tom, co jsem je viděl živě, jsem se jich už nedokázal zbavit. Neustále ve mně hlodaly a nutily mě přemýšlet.

Od té doby se mnoho změnilo. Banksyho jsem začal vyhledávat. Jeho práci jsem viděl na spoustě míst po světě. Nenechával mě spát, vzbudil ve mně zájem o street art. Čím více pomalovaných cihel jsem viděl, tím hlouběji jsem do nich vrůstal. Začal jsem si uvědomovat jeho unikátnost. Je nedostižný v tom, jak do sebe dokáže prolnout jednoduchost, nadhled, sociální kritiku, zábavnost a srozumitelnost. Základy, na kterých stojí, se v průběhu času nemění. Změnil se ale vztah světa k Banksymu. A proto tu teď jsem. V Palestině by mě nenapadlo, že půjdu na street art do jedné z nejprestižnějších výstavních síní v Praze.

Dnes je jeho dílo většinou za sklem, aby se nepoškodilo. Ve vězení. Každá nová kresba je fenomén, jeho dílo je v hledáčku aukčních síní. Stal se lovnou zvěří. Jeho obraz Devolved Parliament se před rokem vydražil za téměř 300 miliónů korun, Banksy ale nadhled neztrácí. Před pár lety nechal při akci spustit skartovačku, která byla umístěna přímo v rámu jeho obrazu. Výsměch komerci, kapitalismu i autoritám pokračuje.

Na základě toho všeho jsem řešil, jestli vypláznout 340 korun za výstavu v Mánesu, která je vlastně fejk. Zvláštní pocit, že vytrhli Banksyho z jeho přirozeného prostředí, je na prvním místě. To, že tu je jen pár originálů a ostatní věci překreslili mladí umělci, je věc druhá, ale dobře, vždyť „Copyright is for losers“ je Banskyho heslo a je to první nápis, který v Mánesu uvidíte. Galerie má deal s německou společností Heinen Handels GmBH, která vlastní práva na některé jeho obrazy. Reprodukcí tu je kolem šedesátky a až na detaily jsou velmi věrné. Vystavené originály nejsou vzhledem ke své ceně označené, s tím jsem smířen a důvody chápu. Jistotou jsou originální videa. Jedno ukazuje maskovaného Banksyho při záškodnické akci v Britském muzeu, druhé, v úsměvné instalované pracovně, jinou akci, kdy se jeho originály prodávaly na ulici. Existuje dost lidí, kteří neví, že mají na půdě obraz s větší hodnotou, než má celý dům.

„Považuji to za takovou pomstu společnosti Banksymu,“ nechal se slyšet Jan Kaláb, který v patnácti na street artu začínal a nyní má vystudovanou Akademii výtvarných umění a plní galerie po celém světě. Spojuje hned několik myšlenek, které jsem už naznačil. Vytržení street artu z ulic a uzavření do výstavních síní, nerespektování autora, který se vymezuje proti komerci všeho druhu. Banksyho heslo o copyrightu tu pracuje proti jeho vlastním hodnotám. Od Kalába taky víme, že díky výstavě si přivydělali jeho kolegové z akademie, které Heinen Handels najali na brigádu. Na všech vystavených exponátech je znát, že anonymní tvůrci mají anonymního mistra ulic nastudovaného.

Otázku „jít, či nejít“ nakonec převážila drobnost – výtěžek z výstavy půjde veřejně prospěšné organizaci. Doufejme, protože vystavovatelé ještě nezveřejnili, která to bude. I tak tu jsem. Je zvláštní vidět Jeho věci pohromadě. Vzrušující a rouhačské, třeba nápis BRNO vedle Free Palestine na instalované Betlémské zdi, rozdělující města. Největší svatokrádeží jsou ale vysvětlivky u každé instalace, které jdou návštěvníkům až příliš naproti. Zabíjí červa, který mě pronásledoval pokaždé, když jsem viděl jeho originál na zdi. Hledání významu, to jsou základy, na kterých každé umění stojí. Vysvětlivky, to je jako jít na horskou dráhu a před tím se nadopovat kinedrylem.

Info

The World of Banksy
Galerie Mánes, Praha
5. 6. 2020 až 27. 9. 2020

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.