Barevné hudební cesty (Bittová/Dusilová/Načeva)

Byť se jedná už o druhou část turné, mají koncerty trojice Bittová – Dusilová – Načeva stále jistý punc exkluzivity, dávají pocit, že se na pódiu bude dít cosi neopakovatelného. Napětí bylo jasně cítit i v Kulturním domě Hronovická v Pardubicích. A ojedinělý triumvirát domácí hudební scény přilákal příznačně roztříštěné publikum: dámy ve večerních róbách, páry ve středních letech, mladé alternativce.

Spojení by se mohlo jevit jako logické, ovšem každá z umělkyň je z trochu jiného hudebního těsta: Iva Bittová se celoživotně nechává ovlivňovat folklórem a jeho živelností, Monika Načeva je tichá, na text soustředěná zpěvačka básnického typu, která se zároveň nebojí sáhnout k tak odlišným hudebním doprovodům, jako jsou tvrdé elektronické beaty a proti tomu akustická kytara Michala Pavlíčka. A konečně Lenka Dusilová, nezastavitelná a hravá experimentátorka pohybující se od jazzu až k těžce definovatelnému výrazu, který rozpouští hranice stylů a žánrů.

Pojí je však jedna věc: Ani jedna z nich se nikdy nevydávala cestou přímočaré hudby, vždy byla nutná součinnost pozorného posluchače. A to tím spíš, když se tyto přístupy propletou v jeden kooperující hlavolam. Po společném bezprostředním úvodu, kdy se protagonistky stačily navzájem odbourat, se pak celý večer střídaly skladby z tvorby jednotlivých hudebnic, do nichž zasahovala tu jedná, tu druhá nebo i obě zbývající. Největší dravost přinesla Iva Bittová, přirozený leader uskupení, která také přišla s největší porci melodií, i humorného nadhledu. Lenka Dusilová hrála na experimentální notu, když budovala promyšlené zvukové stěny, jejichž intenzita mohla některé zaskočit. Monika Načeva, často jen éterická bytost v pozadí jeviště, byla ze všech nejpřístupnější a nejtradičnější. I když se hudebně opírala o výrazné beaty DJ Fivea, který samojediný ústřední trio doprovázel.

Šlo o hlas, o hlas coby hudební nástroj. Slova nebyla to nejdůležitější. Soustředění na hudbu odpovídal i světelný design, který zdůrazňoval to podstatné. Žádná velká show, jen pár barevných reflektorů, jednoduchost podporující soustředění. Příjemně prostý koncert, malý, nenápadný. A silný.