Články / Recenze

Básník bez kytary (Drtivé jistoty JB)

Básník bez kytary (Drtivé jistoty JB)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 12.12.2018

Jan Burian je na české písničkářské scéně unikátem. Poetický vypravěč historek ze života, které jsou banální i metafyzické, spojené s klavírním doprovodem. K bilančnímu rozhovoru jej vyzval Pavel Klusák, záštitu převzalo lékařské nakladatelství Galén.

Knihu Drtivé jistoty JB autor rozdělil do tří částí: Prvou je samotný rozhovor, v druhé Burian komentuje pětadvacet textů z různých období své tvorby, závěr patří pečlivě pojaté diskografii, a to včetně hostování, byť jen jednopísňového.

Rozhovor je pojatý víceméně chronologicky, kromě životních peripetií a tvorby často zabíhá i k poměrně osobním věcem. Velkým tématem je tak třeba “ztráta inspirace”, která mnohé písničkáře postihla po sametové revoluci, či příběh komplikovaného vztahu s Jiřím Dědečkem, s nímž Burian tvořil nerozlučnou písničkářskou dvojici v osmdesátých letech. Burian je otevřený, Klusák umí pokládat dotazy, zároveň nemá potřebu svého společníka “dusit”. Pocit příjemného přátelského povídání, namísto obligátního nebo podbízivého plkání, je hmatatelný, uvolněnost diskuze nad životem i jednotlivými deskami (nad některými se zastaví na delší dobu a jsou jim věnovány celé kapitoly, jindy je to jen zmínka) se přenáší i na čtenáře.

Druhá část je zajímavým vhledem do mysli písničkáře. Burian své texty hodnotí často se značným odstupem (nejstarší je Dítko z roku 1974, nejmladší naopak Staré dopisy a Není to lehké, jež vznikly v roce 2016). Někdy text vyvolá vzpomínku na inspiraci, jindy se zabývá tématem, některé texty se stanou další rozpravou, do níž se zapojí oba účastníci dialogu.

Drtivé jistoty JB je vlastně velmi nenápadná knížka. Má však schopnost postihnout Burianovu tvorbu ve všech jejích nuancích – té přímočaře “historkařské” i té básnicky filozofující. A v oné obyčejnosti a přirozeném “nebásnictví” tkví její největší síla, stejně jako v civilním vyprávění dvou kamarádů.

Info

Jan Burian, Pavel Klusák - Drtivé jistoty JB (Galén, 2018)
web nakladatelství

foto © Archa Theatre

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.

Cesta do zářivé mlhy (Michal Ajvaz, Města)

Jiří Zahradnický 25.12.2019

V knize není ani běžná veteš současné prózy – psychopati, devianti, masoví vrazi, ani drogoví dealeři. Ajvaz má letitou slabost pro...

Sluníčkové koláže Ariela Pinka

Bára Jurašková 19.12.2019

Po dvou řadových deskách – Pom Pom (2014) a Dedicated to Bobby Jameson (2017), vydává Ariel Pink první trojici ze série Ariel Archives.

Peneři prastrýčka Homeboye (Debut)

Honza Nosek 17.12.2019

Vladimír 518 to nakousl v podcastu Ladislava Sinaie – v určitou chvíli se člověk přestane cítit součástí scény a přestává si s ní rozumět.

Můžete bez obav zůstat (Chromatics)

Tomáš Kouřil 16.12.2019

Retro estetika je pro ně prostředkem, výraznou, ale ne omezující kulisou pro vyjádření něčeho hlubšího, než je záliba v syntezátorovém zvuku a neonových světlech.

Mrtvá kočička? (Tove Lo)

Tomáš Kouřil 15.12.2019

Zatímco před pár lety se bolestínsky vyzpívávala z prázdnoty, na nejnovější desce Sunshine Kitty je optimističtější.

Pozvolný sestup do nekonečné noci (Serotonin Michela Houellebecqa)

Jiří Zahradnický 13.12.2019

Dříve přitažlivý Florent-Claude Labrouste se tak v šestačtyřiceti začíná proměňovat v malátného impotentního tlouštíka, jehož hlavní zálibou už není sex, ale...