Jakub Béreš | Články / Reporty | 11.09.2017
Jestli nějaká kapela dokonale reprezentuje zasněné chlapecké americké indie, je to brooklynské trio zpívající o životě ve stínu mrakodrapů Beach Fossils. Skupinu už sice nadobro opustil důležitý člen Zachary Cole Smith, aby založil projekt DIIV, zbylí hudebníci se však s personálními změnami vypořádali na výbornou. Důkazem budiž i jejich letošní deska Somersault, na níž opustili postpunkem nasáklý zvuk, aby se ještě více přiblížili k šedesátkové lo-fi psychedelii.
Než nás Beach Fossils vzali do svého subtilního melodického světa, publikum rozehřáli britští Nervous Conditions se svou free rockovou švandou. Té kromě houslí a dvojice bicích dominoval šílený saxofon, který byl zábavnější než všechny kytary dohromady. Zběsilé atmosféře ještě dopomáhal uřvaný zpěvák. Dohromady to vypadalo, jako kdyby se náhodou potkali na gymplu a jejich jediným cílem byl vzdor vůči všemu a všem, na pódiu jim to ale šlapalo a výstředními sóly se to jen hemžilo.
fotogalerie z koncertu tady
To Beach Fossils působili zprvu odtažitěji, na rozdíl od britských kolegů jim ale šla lépe komunikace mezi songy, a tak bavili publikum hned od začátku opileckými historkami. Set odstartovali staršími svižnějšími skladbami z doby, kdy ještě nevydávali pod vlastní značkou, ale pod Captured Tracks. Nejvřelejších reakcí se jim ale dostalo až s blokem songů z aktuální nahrávky. Ten odstartovala chytlavá Down the Line se silným popěvkem o Wall Street, nedokončeném studiu a smířeně odhláskováným a-c-a-b. Následoval chytlavý singl Sain Ivy, na který dav reagoval prvním náznakem kamarádské strkanice, kterou kvitovala hlavně kapela.
Druhá půlka show se nesla v rozvernějším duchu a vrcholem podivného humoru byl přídavek, při němž frontman Tommy Gardner pasoval bubeníka na vtělení Thoma Yorka a posléze zavolal na stage dvojníka Liama Gallaghera coby zpěváka z předkapely, aby do jednoho mikrofonu bratrsky odzpívali Wonderwall, a to velmi neotřelým způsobem plným ironie i nostalgického potěšení. V úplném závěru kapela zase zvážněla a na rozloučenou vystřihla ještě dva starší singly v čele s něžnou Daydream, s níž se naposledy zasnilo i hustě zaplněné MeetFactory.
Beach Fossils (us) + Nervous Conditions (uk)
7. 9. 2017 MeetFactory, Praha
foto © Filip Kůstka
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.