Články / Rozhovory

Běla Čurlinová, Ricardo Delfino (Top RoofTop fest): Sedět se založenýma rukama doma nám moc nejde

Běla Čurlinová, Ricardo Delfino (Top RoofTop fest): Sedět se založenýma rukama doma nám moc nejde

redakce | Články / Rozhovory | 27.03.2021

Festivaly se snaží období zákazu své hlavní činnosti řešit různě. Karlovarský Top RoofTop fest přišel začátkem března s projektem talentové soutěže Top RoofTop Talenty. V odborné porotě zasedne naše kolegyně Aneta Martínková, spoluzakladatelka spolku Švihák a Marienbad Film Festivalu, ex-manažerka cenami Anděl ověnčené kapely Zvíře jménem Podzim a zastupitelka Karlovarského kraje Markéta Monsportová, šéfredaktor Frontman.cz, kurátor Besedy u Bigbítu Zdeněk Neusar a předseda rady Svazu autorů a interpretů a předseda České obce hudební Jakub Nový. Kapelní soutěže jsou mezi hudebníky sporné téma. Od názorů, že se v hudbě soutěžit nedá, až po ty, které soutěže vítají jako jistou formu zkoušky a růstu. Také ale kolují výroky, že se o hudbě nedá psát, protože to je jako tančit o architektuře. Prezidentky festivalového spolku Běly Čurlinové a dramaturga festivalu Ricarda Delfina se ptáme na pozadí příprav uměleckého klání v době, kdy i na procházku můžeme jen na hranici okresu.

více o soutěži zde

Nač talentové soutěže v době pozastaveného kulturního života?
Bělka: Sedět se založenýma rukama doma nám moc nejde, ale ani nechceme něco pořádat, jen aby se něco dělo. Na to je situace přeci jen kritická. Kulturní sféra čítá tisíce lidí, pro které je teď mnohonásobně těžší nejen se uživit, ale také rozvíjet a profesně růst. A proto se konají v online prostředí konference, showcase festivaly a vzdělávací workshopy, které drží umělce v chodu a umožňují vyplnit čas osobním rozvojem. V Karlovarském kraji je spousta hudebníků, kteří už před pandemií neměli moc příležitostí vystupovat, zbrušovat hrany trémy a sbírat kritiku od návštěvníků. Nedostatek klubů, zázemí, ale i příležitostí vystoupit například na městy pořádaných akcích řadí náš kraj do těžší překážkové dráhy i pro sebenadanější umělce. Zároveň vidíme v takovém projektu skvělou šanci zmapovat náš region.

Není to další formát lajkovací soutěže? Jak bude probíhat, když jsou kluby zavřené?
Ricardo: Tak první kolo určitě. (smích) Ale jako správce sociálních sítí a píárista festivalů a umělců to vnímám spíše jako test, jak umí kapela mobilizovat svoje fanoušky k akci, jestli s nimi umí mluvit. Bez dobré komunikace a sebeprezentace je i sebelepší hudba neviditelná, konkurence je početná. Proto na debutový ročník připravujeme i workshop pro hudebníky, který proběhne online 8. dubna. Tématem bude management, PR a booking hudebních projektů. Tak si soutěžící odnesou nejen ceny hlavních výher, ale i nějaké znalosti z praxe.

Kapely a sóloví umělci se mohou do půlnoci 31. března přihlásit přes formulář na našem webu. Stačí pravdivě vyplnit, že pochází z Karlovarského kraje, přidat odkaz, kde si můžeme stáhnout jejich promo fotografii a poslechnout ukázky jejich tvorby. První kolo bude test komunikace s fanoušky. Pětice s nejvyšším počtem palců, srdíček a dalších reakcí u jejich fotografie na Facebooku postupuje do finále. Finálové kolo proběhne fyzicky v prostorách Alfa Clubu Sokolov, kde každý z finalistů zahraje krátký koncertní set. Sice pro prázdný sál, ale celý zhruba čtvrthodinový set zaznamená televizní štáb krajské internetové televize mvtv.cz. Videozáznam poslouží nejen odborné porotě jako podklad k vyhodnocení soutěže, ale i soutěžícím k budoucí sebeprezentaci. Pořadatelé kulturních akcí se stále rozhlížejí po nových talentech a obzvláště teď nemají možnost zhodnotit, jak kapely zní a vypadají „naživo”. Se záznamem tu představu získají lépe a třeba umělce osloví.

Jak dlouho Top RoofTop festival pořádáte?
Běla: Od roku 2015. Ale v tu chvíli nás nenapadlo, že se z toho stane tradiční akce, která nám doslova změnila životy. S Ricardem jsme bývalí partneři, a i když jsme se nakonec po letech rozešli, Top RoofTop roste dál a my s ním. Máme za sebou spolupráci i s dalšími pořadateli mimo Karlovarský kraj. Na Žižkovské noci jsme kurátorsky zaštiťovali jednu scénu coby export muzikantů z kraje. Britským Shoshin jsme ve spolupráci s Rock for People posloužili jako jedna ze zastávek tour, které zakončovali právě v Hradeckém Festivalparku. Už od prvního ročníku máme v programu vždy jednoho zahraničního umělce.

Jak vaši činnost zasáhl rok 2020?
Bělka: Náš festival, tak jak je koncipován, měl pro pořádání v nové době protipandemických opatření dvě zásadní nevýhody. Je pořádán na veřejně přístupném neoplotitelném prostranství v centru Karlových Varů. Nutnost narychlo zavádět nová bezpečnostní a hygienická opatření by byla zásadním organizátorským problémem. Loňské jaro přineslo také změny ekonomické. Top RoofTop fest je financován z dobrovolného vstupného, minoritní částí z veřejných zdrojů, a hlavně z finanční podpory podnikatelů a mecenášů z okolí. Za ta léta jsme vybudovali přátelské vztahy s živnostníky a firmami, které jaro 2020 zasáhlo až kriticky. Zůstali jsme bez prostředků a bez jasných podmínek, za jakých akci bude možné uspořádat. Stejně jako mnoho kolegů pořadatelů. Rozhodli jsme se proto ročník 2020 o rok přesunout a soustředit síly na hledání nových cest, projektů a možností.

Proč se festival Top RoofTop koná na střeše?
Ricardo: Na střechách se koncertovalo už dekády před námi. Ať už vzpomenu na The Beatles na budově Apple Studios, Jefferson Airplane, U2 nebo můj oblíbený koncert kapely Madness na střeše Buckingham Palace. Tam teprve řádně vyzněl refrén hitu Our House! Ale střecha budovy galerie Supermarket WC nebyl můj nápad. Několik let před TRT festem tam improvizovaně vystoupila místní kapela Holden. Úplně mi uhranulo, že je střecha na stejné úrovni jako jedna z hlavních křižovatek města a je zároveň ve stejné výšce jako přiléhající chodník patrovité stezky, takže je na střechu krásně vidět skoro ze všech stran. A vedení galerie k nám bylo od začátku velmi vstřícné. Lokalita sice vždycky představuje velkou produkční výzvu, ale o to větší a unikátnější zážitek místo přináší.

V tiskové zprávě zmiňujete, že vašemu kraji chybí zázemí pro začínající umělce. Co to přesně znamená?
Ricardo: Za svůj život jsem odehrál stovky koncertů, takže vím, jak je každý z nich pro osobní rozvoj a praxi důležitý. Podat výkon, pak zpytovat svědomí, uvědomit si chyby a pak se zlepšit. Tvrdá praxe nás všechny posunula dopředu k lepším vystoupením a tím pádem i k lepšímu zážitku návštěvníka. Na druhou stranu neznámá kapela bez fanoušků náklady klubu nezaplatí. A tak se – stejně jako absolvent bez praxe na úřadu práce – začátečník plácá světem skoro bez možnosti ukázat, co v něm je. Tím neříkám, že si nemá svou šanci vybojovat. V kraji s pár kluby a festivaly je to ale jako parkour na chůdách. Co zůstane, až se situace uklidní a opadnou rizika, je těžko odhadnutelné. Ale není to důvod nehledat způsob, jak rozšířit možnosti to zlepšit.

Info

Top RoofTop Talenty
web soutěže

foto © Jiřina Hlasivcová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vladivojna La Chia: V krizových situacích si nelibuju

Blanka Kůrková 09.10.2021

Zpěvačka, skladatelka, textařka a vystudovaná výtvarnice vydává páté sólové album, které pokřtí v Praze, Brně a Ostravě.

Jan Jílek (AČFK): Kino se taky vrátí

Jarmo Diehl 06.10.2021

Právě dnes má premiéru film Malířka a zloděj v distribuci Asociace českých filmových klubů. Rozhovor o filmových klubech, postcovidové situaci a víře v budoucnost.

Nela Klajbanová (LITR): Nechceme suplovat existující formáty

Jarmo Diehl 24.09.2021

Tradiční olomoucká událost nabízí to nejzajímavější ze světa nezávislé knižní tvorby a zaměřuje se na autorské a umělecké publikace a my se ptáme její šéfky.

Filip Kršiak (Elbe Dock): Ústí (do) Evropy

Viktor Palák 20.09.2021

Přijedou i Buchty, elita jódlování a tvůrci nejlepších domácích dokumentů. Rozhovor s ředitelem Filipem Kršiakem o cestě z velkoměsta do města – a do Evropy.

VickiKristinaBarcelona: Milujeme blešáky

Adéla Polka 17.09.2021

Skupina jako by se svým vzezřením přenášely při vystoupení do trochu jiné doby. Třicátá léta, New York, špinavé pajzly, vajgly a chlast. A Tom Waits.

Peter „Ryby“ Rybár: Pravý underground je charita

Richard Kutěj 07.09.2021

Jak funguje slovenský undergroundový label, kterému se daří držet krok se světem, jak vypadaly devadesátky na dark elektronické scéně? Nejen o tom je tento rozhovor.

Tomm Prochazka (Dirty Old Dogs): Umět nechat odejít to krásné

Jiří Přivřel 31.08.2021

O inspiracích a tvůrčím procesu, který vedl ke vzniku alba, jsme si povídali s frontmanem Tommem Prochazkou.

Filip Kubelka (Fraj): Absentuje tu tradícia navštevovať festival tohto typu

Jarmo Diehl 24.08.2021

Znáte slovenský region Gemer? Dobrá příležitost, jak ho poznat, se naskytne tento víkend, kdy se v Rimavské Sobotě odehraje festival Fraj.

February: Každá kapela si myslí, že je žánrově rozteklá

Michaela Šedinová 20.08.2021

Skupina February vydává své druhé album. Jejich hudba se pochopitelně vyvíjí – na nové desce si zkouší prvky math-rocku.

Pořadatelská: Pavel Trčka (Fujaré)

redakce 19.08.2021

Fujaré je dobrovolná občanská aktivita, Fujaré to baví, Fujaré se zajímá o svět, Fujaré nemá vlastní prostor, Fujaré je neziskovka.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace