Články / Reporty

Berlin Atonal vol.1: Strategies for Architecture

Berlin Atonal vol.1: Strategies for Architecture

Andrea Bodnárová | Články / Reporty | 19.08.2017

Mám pocit, že Berlin Atonal je protipólem Hradeb samoty. Tam, kde si Hradby cení produktivního chaosu, nastupuje Atonal s vyšperkovaným konceptem a perfekcionistickou dramaturgií. Co však oba festivaly sdílí, je pocit, že tam člověk prostě JE, v případě Atonalu jako součást jakési neustále se obměňující stavebnice.

Atonal vždycky začíná tvorbou jednoho z velkých experimentátorů, letos to byl Karlheinz Stockhausen a jeho Oktophonie. Na oktofonickém setupu byly následně odehrány další dva koncerty – Ena + Rashad Becker a PYUR, což spolu s úvodním vystoupením Any-Marie Avram a Ianca Dumitresca vytvořilo první stavební kámen Lega Technik – ten akademický. Monochromatičnost festivalu ve mně vyvolává pocit vzít si něco barevného, ale uvnitř Kraftwerku je všechno v zajetí hry světla a tmy v teplých odstínech, co zvou přívětivě dál. Člověk se neztratí, taky mu v tom brání dva gigantické plakáty s mapkou areálu a programem, jedna venku a druhá uvnitř.

Výběr pití je minimalistický, jídlo se v průběhu mírně obměňuje, takže přesolené hranolky za tři éčka, co jsem měla ve středu, si dnes už nedám. Pravděpodobně nejkrásnějším prostorem je Schaltzentrale, která mi připomíná futuristickou verzi bytů z katalogů interiérového dyzajnu z dětství a kancelář záporáka z neexistujícího filmu Jamese Bonda. Ambient se poslouchá na chilloutových vacích v obklopení palem (dracen? fikusů? je to zelené a je toho hodně), ovládacích panelů s haldou knoflíků a čudlíků a na techno se tančí uprostřed toho všeho a před mixpultem. Otevřený prostor v místnosti bez oken. Kdoví, jestli palmy dokážou fotosyntetizovat elektronickou hudbu. Draceny/fikusy.

Celkově to působí dojmem poctivě vypracovaného domácího úkolu. Patron festivalu Dimitri Hegemann se v jednom rozhovoru vyjádřil, že kontrast mezi původním a současným Atonalem je hlavně v tom, že kdysi byl Atonal o chaosu a improvizaci a dnes je spíš sofistikovanou prezentací předem připravené tvorby umělců. Pauzy mezi jednotlivými koncerty jsou minimální, Atonal ze svého vesmíru nepustí. Navzdory stabilní prezentaci nabízí obměny, takže vždycky když vstoupím do hlavního sálu, působí trošku jinak. Rovnováha je nuda, oktofonický Rashad Becker taky zněl nejlíp vzadu vpravo a ne uprostřed. Hudbu z hlavní stejdže je slyšet úplně všude, s drobnými změnami a jemnými odstíny echa, což občas znamená vzájemně se přehlušující pódia.

A vlastně jsem si pořád nekoupila špunty do uší...

Info

Berlin Atonal 2017
16. - 20. 8. 2017 Kraftwerk, Berlín

foto © Berlin Atonal

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2022: Domovy (Vivat Moody Moon Noize Vol. 3)

Kyril Bouda 26.01.2023

Cesta k víře není jednoduchá, devítihodinový trip napříč tuzemskými drahami i silnicemi je dobrodružstvím svého druhu.

ESNS 2023 – To nejlepší

redakce 23.01.2023

První dojmy od zástupců redakce a dalších kolegů či přátel najdete níže, podrobnější report čekejte v březnovém čísle Full Moonu.

Řešit skrze sebe víc to venku než se cyklit uvnitř (Galerie Průchod / Off Format)

Minka Dočkalová 14.01.2023

Dvě originální brněnské galerie si na stejný čas připravily otevření výstav, přičemž obě měly jednoznačně co nabídnout.

Když hodíš plechovku s rajskou polévkou na plátno (Ways of Freedom)

Jiří Přivřel 13.12.2022

Vídeňská Albertina Modern vystavuje abstraktní expresionismus. Od Jacksona Pollocka k Marii Lassnig.

Až do masa (Porridge Radio)

David Stoklas 12.12.2022

Vzhledem k úpěnlivosti, s jakou Porridge Radio podávali emotivně náročné písně, v nás museli něco zanechat – třeba otevřené rány.

Laskavý úsměv satanisty (Zeal & Ardor)

Václav Valtr 10.12.2022

Když se vepředu utvořil kotel, utrousil: „Pamatujte si, když někdo spadne, tak mu pomozte vstát, když to neuděláte, jste pěkný hovada.“

Člověk na rozcestí světla a temnoty (PAF Olomouc 2022)

Aneta Kohoutová, Šimon Macek 07.12.2022

Ty čtyři dny pod střechou Konviktu ve mně vyvolaly hluboký pocit mentální závratě. Stav, ve kterém se podpisu na smlouvě s ďáblem rovná náš tichý souhlas se stavem věcí současných.

Pod tíhou strun (Michael Gira & Kristof Hahn)

Jiří Procházka 07.12.2022

Swans mají rozpracovaný nový materiál, který začátkem roku vyšel ve strohých demoverzích na fundraisingovém albu Is There Really a Mind? Co z něj Gira zahrál?

Sohnovo krasosmutnění na domácím ledě

Jiří Přivřel 05.12.2022

Bouřlivě přijatý návrat ztraceného Syna.

Stop Putinovi a sláva Ukrajine (Dakhabrakha)

Ema Klubisová 03.12.2022

Svet nečakanej hudby, ktorý reflektuje základné elementy duše. Sú svieži, vizionárski a hraví.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace