Články / Recenze

Bert & Friends dobyli Strahov

Bert & Friends dobyli Strahov

Tomáš Hladký | Články / Recenze | 30.01.2022

Bert & Friends v roce 2050 vyprodávají Strahov. Na koncert se sjíždějí lidé z celého světa a diváci spolu s nimi zpívají jejich vesmírné písně v jednom obřím, magickém chorálu. Vše vyšlo, jak si kapela vysnila. Na koncertě zároveň vzniká album 2050 (Live at Strahov) - jedinečný záznam neopakovatelné události, která se zapisuje do hudební historie. Vlastně zapíše.

Uskupení v čele s Albertem Romanuttim zaujalo extravagancí, sebeironií a neobvyklou, žánrově nesnadno zařaditelnou hudbou. Synťáky, do kterých zní vysoký zasněný zpěv Romanuttiho či jeho alter eg, společně s texty složenými ze zdánlivě náhodných, avšak k sobě padnoucích zvukomalebných slov, tvoří hudebně velmi propracované skladby s nezvyklými harmonickými postupy. Bert & Friends se ovšem stále setkávají s nepochopením kvůli karikování žánrů i vlastní image.


Záznam z koncertu, který se teprve stane, není zrovna obvyklým počinem. A upřímně, nemít k albu žádný kontext, je prakticky nemožné postřehnout, že Romanutti nahrával vlastní zpěvy doma v kumbálu metr na metr. Na „živáku“ nechybí různé vtípky, vazbící nástroje, přeřeky v textech, smích, chyby... Práce zabrala čtyři roky, kdy Romanutti poslouchal zvuky davu v nespočtu záznamů fotbalových utkání od mistrovství světa po okresní přebor.

Na koncertě kapela zahraje výběr svých starších písní a v podstatě nepřidává nic nového. Prvotina Haluzinace dostala nové elektro disco techno pojetí a v komorním aranžmá hitu Plody moří doprovází Romanuttiho na kytaru jeho budoucí syn, sólo na theremin má budoucí dcera. Album osloví spíše fanoušky, kteří mají alespoň nějakou představu, kdo Bert & Friends jsou, protože si zakládá na tom, že písničky posluchač zná a pochopí odkazy na svět, který skupina vytváří na svých sociálních sítích.

2050: Live at Strahov je vypilovaný do nejmenších detailů. Bert & Friends pokračují v trendu sebeironie, cíleného patosu a balancování na hraně absurdity, dávají posluchačům možnost zúčastnit se velkolepého koncertu, o kterém si bude vyprávět několik dalších generací. „Díky, Strahove!“

Info

Bert & Friends
Fb kapely

foto © Matěj Racek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace