Články / Recenze

Bez práce není budoucnost? (Práce na budoucnosti)

Bez práce není budoucnost? (Práce na budoucnosti)

Nela Bártová | Články / Recenze | 07.07.2019

V brněnské Fait Gallery právě probíhá rozsáhlá výstava uměleckého i partnerského dua Pavly Scerankové a Dušana Zahoranského s názvem Práce na budoucnosti. A téma se odráží už v samotném pojetí velkého výstavního prostoru.

Ten tvoří pódium coby dlouhý pracovní stůl s přistavěnými kancelářskými židlemi, který může kdokoli během výstavy využít k vlastní práci. Zásuvky nechybí. Zároveň je tu i kóje pro odpočinek, včetně televize s výběrem šedesáti filmů, přičemž z každého z nich je vystřižena minuta. Postupováno je tak pečlivě, že si toho divák ani nevšimne, když však shlédne všech šedesát položek, ušetří hodinu času. A o to jde: o relativizaci času, o ambivalenci času pracovního a volného, stejně jako o zpochybnění smyslu toho, co vnímáme. Druhá kóje je zpracována kurátorem výstavy, Václavem Janoščíkem, který do ní vložil sluchátka s povídáním o výstavě a rovněž v ní rozmístil oblečení z místního second handu tak, aby tvořilo siluety lidských postav. Na sociální akcent celé expozice je kladen velký důraz.

Ekologické téma se nejvýrazněji projevuje v díle Klára, které představuje skleněný stojan s desítkami plastelínových zvířátek. Sceranková pověřila několik svých kolegů-pedagogů, aby s dětmi vymodelovali postavičky ohrožených druhů zvířat, ty pak naskenovala do 3D databáze (volně ke stažení) a metaforicky je "zachránila". Podobně hravě a zábavně působí Mária, makety mobilních telefonů. Do každé z nich je laserem vypálen jeden krátký rozhovor, které Zahoranský vedl sám se sebou, aby demonstroval absurditu současné komunikace, plné paradoxního osamění. Obzvláště působivé je pak dílo Libor: kruh z dveří obtáčející galerijní most odkazuje ke stereotypizaci práce a pracovních prostorů.

Výstava je povedenou spoluprací autorů, kurátora a architekta výstavy Davida Fesla a vyniká tím, že zve diváka k přímé participaci na využití pracovního prostoru. Zároveň se dotýká důležitých společenských témat s lehkostí a skrytými významy.

Info

Pavla Sceranková & Dušan Zahoranský / Práce na budoucnosti
5. 6. – 17. 8. 2019
Fait Gallery, Brno
Kurátor: Václav Janoščík
Architekt: David Fesl

web výstavy

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

redakce 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

redakce 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

redakce 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

redakce 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

redakce 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?