Články / Reporty

Bez vytáček - The Notwist

Bez vytáček - The Notwist

Veronika Miksová | Články / Reporty | 26.03.2015

Večer v německé režii, vše pünktlich v nejlepším slova smyslu. Předkapela Aloa Input, logická volba. Jejich bubeník Christoph “Cico” Beck aka Joasihno je koncertním beatmakerem v The Notwist, což mně coby slabozraké docházelo tři songy. Cover debutu Anysome silně připomíná kresby jihoamerického pralesa od Jana Dungela, českého přírodovědce a grafika, zkratkovitě, ale přesně vystihuje vizuální stránka i jejich hudbu: chytlavé melodie a dobré nápady se z pod rukou v Mnichově usídlené partičky derou jako liány. Je to, jako když ve Vampire Weekend zpívá vystudovaný politolog/filosof s přezdívkou Angela Aux, mimo jiné publikující poezii jako Heiner Hendrix. Komplikovanější, barevnější a zajímavější, navíc první chlap, co vypadá sexy i v kšiltovce. Čistá půlhodinka a bez zaváhání se vám zažerou do hlavy. V březnu vyšla druhá deska Mars etc., nahraná v dočasném studiu na jednom z majáků chorvatského ostrova Krk. Vřele doporučuju.

Další dvě nabité hodiny si blahopřeju, že jsem během přestavby stihla toaletu, odejít by byl sedmý hřích. The Notwist pořád patří mezi obdivuhodné hudební klenoty, jen to nedávají tak najevo. Bez špetky otravné hvězdnosti rozpohybují bratři Acherové a spol. svou karavanu snů s rozhodností Lawrence z Arábie, kdo by věřil, že jim táhne na padesát? Hrají od roku naší sametové, kdy většina v sále tahala kačera a notovala „vdávalo se motovidlo“. Od heavy metalu a hardcore k dark indie rocku a electru, je to tam všechno a maká to bezchybně, přešlapovat na místě může přece jen idiot.

Otvírá osvědčená Good Lies s bolestně pravdivým “let's just imitate the real until we find a better one”. Pípavá Close to Glass z poslední desky funguje živě o dost líp, Markus rychle zdraví, jede se téměř bez pauzy. Skočná Kong s hravým videoklipem od japonského režiséra Yu Sato naučí, jak zvládnout povodeň, když je vám teprve dvanáct. Dokonale namíchaný mix převážně ze tří posledních desek nedá vydechnout, sympatičtí, lehce dezolátně působící chlápci si to hmatatelně užívají, i z průměrnějších věcí dokážou vysoustružit pecky. Čirá radost, skoro jsem za ty roky zapomněla. Najednou jste se všemi těmi cingrlátky v kouzelném pohádkovém lese, kde se ze všech stran ozývá Run, Run, Run, pak se všemi freaky světa voláte do žižkovské tmy “Have you ever been all messed up”. Hlava se točí a srdce buší, celé to je jako soundtrack k “matematickým” obrazům M.C. Eschera. Nikdy nevíte, ze kterých schodů spadnete, naštěstí “Gravity won´t get me”. Po vydatném nářezu přímo na holou a dlouhotrvajícím potlesku si lehce přivoláme trojitý přídavek s do nekonečna rozehranou Neon Golden. Epochálně upravená koncertní verze Pilot s brutální techno vložkou odnáší rozum, už vím, jak se brzdí na kytaru, když vám v pokoji přistává letadlo. Pak už jen rozlučková Gone, Gone, Gone a úvod do jara končí s typicky německou střídmostí.

Info

The Notwist (de) + Aloa Input (de)
24. 3. 2015, Palác Akropolis, Praha
foto © Adam Hencze

Autorka textu provozuje blog vintagecut85.blogspot.cz.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Colours po úplňku #1: Cestičky kovem

redakce 18.07.2019

Cesta môže byť kľukatá alebo si ju kľukatú spravíte. Omylom si hľadáme alternatívne cestičky na najväčší festival v Čechách.

Blues optimisty (Keb‘ Mo‘)

redakce 17.07.2019

Informace o jeho koncertu v divadle Archa se objevila jako blesk z čistého nebe vlastně jen pár týdnů před jeho konáním. I tak se divadlo prakticky kompletně zaplnilo. No bodejť!

Pohoda 19, den třetí v plamenech

redakce 16.07.2019

Všechno, co vás mrzí nebo štve na podobných akcích, vás na trenčínském letišti trápit nemusí, snad jenom to uhýbaní pivnímu vozítku...

Očista a poznání (na Creepy Teepee)

redakce 15.07.2019

Noise, psychedelie, eklektická elektronika a trap jsou záchytnými body, otázkou zůstává smysl nedělní produkce, zvláště té noční.

Beaty jsou chytlavé, křičí se i svíjí (na Creepy Teepee)

redakce 14.07.2019

Minulá noc se neobešla bez stížností na hluk, což bereme jako daň za městský festival. Co přinesla sobota kromě deště, Cateriny Barbieri nebo Dana Deacona?

Za hranice fyzické zkušenosti (na Creepy Teepee)

redakce 13.07.2019

Na Poděbradově není k hnutí. Chodníky a parapety u zbývajících dvou stanovišť se s ukončením produkce na hlavním pódiu zaplňují lidmi, podzemní klub ožívá.

Pohoda 19, den druhý a duha, která zmizela

redakce 13.07.2019

Zklamání ze zrušeného pátečního headlinera Lykke Li zažehnal brutální set Death Grips. Co dál, co víc? Gleb, Faka, Dream Wife a další.

Pohoda 19, den první a shutdown pro všechny

redakce 12.07.2019

Digitální tíseň, globální oteplování, rasismus, fake news a mnoho dalších současných společenských problémů za růžovou fasádou. Romantika na Pohodě.

Ministry pod vlajkou Antify

redakce 12.07.2019

Publikum kontroluje čas. Pětačtyřicet minut? Sousto, které hladové fanoušky jen dráždí.

Ticho v Letňanech (Ed Sheeran)

redakce 10.07.2019

Sedmdesát nebo osmdesát tisíc – v pražských Letňanech rozdíl mezi prvním a druhým koncertem nejde moc poznat. Pár vedle se zkouší protlačit zpět na „svoje“ místa. Výsledkem je výsměch.