Články / Reporty

Bicep - dj set lepší než live act

Bicep - dj set lepší než live act

Jakub Béreš | Články / Reporty | 26.03.2018

Jen málokterá loňská elektronická nahrávka na sebe upoutala tolik pozornosti jako eponym belfastského dua Bicep. Jejich mix power housu, dunivého techna, psychedelických melodií a devadesátkové ravevové nostalgie vyšvihl producentskou dvojici do první ligy, která nemá problém vyprodat Roxy ani „pouze“ s dj setem.

Přestože bylo jasné, že nepůjde o představení debutu, dalo se litovat toho, že do dvouhodinového programu neprosáklo více nových skladeb než melodická Rain a hitovka Glue na závěr. Dvojici Andy Ferguson a Matt McBriar se na druhou stranu rozvázaly ruce, a tak mohli představit svůj hudební vkus, který už deset let sdílí na svém blogu Feel My Bicep, kde mimo oblíbené tracky ostatních producentů sdílejí i ochutnávky z vlastní tvorby se symbolem tří roztočených bicepsů.

Ty se vznášely i po stěnách klubu. Rotující svalnaté ruce, do kterých byly promítány výjevy posilujících lidí, pak střídaly abstraktnější obrazce doprovázející rozvleklejší zasněné kousky. Zlom přišel s chytlavou Rain, která rozdělila vystoupení na dvě stejně dlouhé části. V té první selekce tracků neměla specifický rukopis producentského dua, v té druhé se přidaly ozvuky devadesátkového junglu a ostrovních klubů.

Éterické a orientální vokály střídaly pokřivené beaty a hutný house. Publikum sice tančilo na všechno, největší radost ale mělo, když došlo na střípky starších tracků z dílny Bicep jako pozitivní Poly Pinapple či chladnější Icebowl. Ta na chvíli utlumila dav před další vlnou silového housu, během něhož se rozsvítil celý sál. Bicep svůj opožděný příchod ale vynahradili další půlhodinkou, zakončenou očekávaným hitem Glue. Ten už příliš nemixovali a jenom ho nechali dohrát během zdravení fanoušků. Dlouhý radostný jásot a spokojené výkřiky dokazovaly, že jejich skvělý dj set sedl do páteční Roxy víc než živé vystoupení.

Info

Bicep (irl)
23. 3. 2018 Roxy, Praha

foto © www.fotobesi.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.

Iba plakať v tmavých kútoch (The Paper Kites)

Jonáš Sudakov 27.11.2019

Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...

Contempuls 2019: Formy pro emoce (Ascolta, Satoko Inoue)

Jan Starý 26.11.2019

Kombinování médií je velkým tématem dneška, jen výjimečně je ovšem takto dotažené, smysluplné a působivé.

Nedělní chvilka s Kadebostany

Adéla Poláková 26.11.2019

Zpěvačka Kristina Jakovleva se upřeně dívá do dálky a přísný výraz skupiny podtrhuje podsaditý pozounista Ross Butcher svými výraznými sóly.

Zralá romantika Marka Lanegana

Akana 22.11.2019

Kapela zvolnila s táhlou Bleeding Muddy Water, která připomněla, jak lehce se v Laneganově tvorbě prolíná postpunkový odkaz s temně bluesovou romantikou amerických dálav.

Tell me it’s love, tell me it’s real (Cigarettes After Sex)

Dominik Polívka 22.11.2019

„Vždycky sem si myslel, že to zpívá ženská,“ baví se ve frontě před klubem Roxy mladý pár, jeden z mnoha toho večera.

Hromadná meditace s Ólafurem Arnaldsem

Adéla Poláková 21.11.2019

Arnalds se vrací s otázkou, zda v České republice vstávají lidi skutečně ve čtyři ráno, jak mu namluvil kolega-violista. Publikum se dá do smíchu.