Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 14.10.2018
Festival Jazz Goes to Town pokračoval dalšími dny a Studio divadla Drak opět patřilo menším uskupením. Poláci Weezdob Collective potěšili svěžím, moderním výrazem, do něhož byl výrazně zakomponován značně nejazzový nástroj – foukací harmonika. Zdánlivě prapodivné spojení ale fungovalo velmi dobře, zvláště dobře ladilo spojení se saxofonem. Kvintet staví na vlastních věcech a v Hradci Králové hojně hrál z připravované desky, místy tomu ale scházelo jasné směřování.
A pak přišel zase čas na odlehčení a mystifikaci. Čtyřčlenný Josef Kolo Septet je očividně projektem muzikantů (a jakých! – bubeník Dano Šoltis, saxofonisté Petr Kalfus a Marcel Bárta, kontrabas Rasťo Uhrík nejsou žádná neznámá jména), kteří mají potřebu vnést do jazzu pořádnou porci humoru. Svou tvorbu obklopili historkou o jazzovém hudebníkovi, s nimiž je pojila výborná spolupráce. Dokud Josef Kolo nezmizel. Spoluhráči tedy navázali na jeho tvorbu a zároveň dali prostor reflexi jeho odchodu. Jazz zdobil nadhled (názvy skladeb jako Smrt komára nebo Zas a zas a zas a zas…), ale i nástrojové mistrovství a schopnost improvizace. Jako by obě skupiny dělila právě ta zkušenost: Weezdob Collective byli možná hledavější, hráčsky se ale dalo více spolehnout na domácí tým.
A pak to bylo velký. Další večer patřil big bandům, swingaře však nepotěšil. To už spíš příznivce bigbítu. Alternativně rockové trio Strom stínu totiž spojil síly s all-star big bandem Bucinatores Orchestra, v němž vedle Mikoláše Chadimy zasedli i zmínění Bárta s Kalfusem nebo David Dorůžka. A spojení to bylo velmi příjemné, s názvuky hudebního undergroundu i skoky do velkokapelního jazzu. Specifické zabarvení celku dodala zdvojená, rocková rytmika. Bio Central se otřáslo v základech a dramaturgie Jazz Goes to Town zase ukázala svou smělost.
Trio Vein z Basileje už v Hradci hrálo, nyní s sebou přivezlo také Norrbotten Big Band. Ale spojení obou těles něco rozbilo. Vein působili svázaně, jako by jim aranže pro big band bránily v rozletu (k němuž docházelo v nemnoha pasážích, kdy Seveřané odpočívali), a naopak ze členů Norrbottenu vyzařoval spíše chlad než promovaná spontaneita. Lidí z publika odešlo nemálo.
Ale to je jazz. Co u jednoho vyvolá nadšení, druhého ukolébá a jiného naštve. I proto jsou potřeba festivaly jako Jazz Goes to Town, festivaly s odvážnou dramaturgií, schopností nasměrovat posluchače do nových teritorií.
Jazz Goes to Town
11. - 12. 10. 2018 Hradec Králové
foto © Helena Herzánová / Jazz Goes to Town
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.