Články / Reporty

Billy, jsi pořád frajer! (The Smashing Pumpkins)

Billy, jsi pořád frajer! (The Smashing Pumpkins)

Davo Krstič | Články / Reporty | 07.06.2019

Během jednoho týdne zavítaly do pražského Fora Karlín dvě legendy amerického alternativního rocku 90. let. Po grungeových Alice in Chains, kterým v pondělí uškodil mizerný zvuk, vystoupil včera ve vyprodaném sále někdejší mluvčí Generace X (jeho tričko s nápisem Zero chtěl v polovině devadesátek nosit každý teenager) Billy Corgan s The Smashing Pumpkins. Přestože vloni vydali povedené album Shiny and Oh So Bright, Vol. 1, je aktuální turné postaveno především na vzpomínání a rekapitulaci. Fanouškům Smashing musely svítit oči už při pohledu na setlist, který měl podobu více než dvouhodinového best of, navíc v podání tří čtvrtin původní sestavy – jen baskytaristku D'Arcy Wretzky, která už evidentně nechce mít s Corganem nic společného, nahradil pro potřeby turné Jack Bates. A aby to kytarové vazbení patřičně vyznělo, přibrali k sobě Jeffa Schroedera na třetí kytaru.

Než se v devět hodin večer vztyčily na pódiu tři obří nafukovací loutky a před ně nakráčeli The Smashing Pumpkins, snažili se publikum zabavit dublinští Fangclub. Marně. Přitom tahle wannabe Nirvana má smysl pro melodičnost a refrén silný jak hovado, což předvedla třeba ve svižné Better to Forget. Během půl hodiny nabídla kapela i ochutnávky z chystaného alba Vulture Culture, které vyjde na začátku července.

The Smashing Pumpkins na to šli stejně jako zmínění Alice in Chains – snažili se neminout žádnou položku v diskografii, přičemž polovinu setlistu tvořily písně z alb z nejslavnějšího období kapely, tedy Siamese Dream a Mellon Collie and the Infinite Sadness. Začalo se nikoliv zostra, ale pomalu, ukolébavkou Soma, pak Corgan a spol. zavzpomínali na debut Gish taktéž pomalou Rhinoceros a publikum definitivně probrali až singlovou Zero ze zmíněného dvojalba Mellon Collie. „Wanna go for a ride,“ zpíval zaplněný sál místo plešatého frontmana. A mezi léty prověřenou klasiku dobře zapadla i novinka Solara. Jenže pak se znovu zpomalilo, úvodní skladba z posledního alba Knights of Malta nevyzněla kvůli absentujícím sborům naživo zdaleka tak dobře jak na desce a Corgan ji zbytečně protáhl sólováním.

Když se z pódia ozvalo „the world is a vampire“, poskočili jsme z nuly na sto, refrén písně Bullet With Butterfly Wings zpíval celý Karlín. Předčasný vrchol přišel už na začátku druhé poloviny koncertu, kdy Smashing odehráli zdrcující blok hitů The Everlasting Gaze, Ava Adore, 1979, Cherub Rock a Tonight, Tonight. Zpívalo se, tleskalo, ve vzduchu trčely mobily a Corgan se konečně začal usmívat. A pak to celé zase spadlo. Aeroplane Flies High mám vlastně celkem rád, navíc bylo potěšující, že vedle hitů zařadili do programu i pár rarit (Eye, G.L.O.W., Superchrist), ale deset utahaných minut bylo prostě moc. Publikum se tak znovu probudilo k životu až při coververzi floydovské Wish You Were Here. Konec dobrý, všechno dobré, takže na rozloučenou jsme dostali Today a Muzzle a k tomu pochvalu od Corgana, který do té doby nechával komunikaci s publikem na kytaristovi Jamesi Ihaovi a dokonce mu půjčil mikrofon při coveru Friday I´m in Love.

The Smashing Pumpkins jsou po třiceti letech na rockové scéně v obdivuhodné formě. Pražský koncert měl parádní zvuk, Billy Corgan předvedl výborný pěvecký výkon (pokud si dobře vzpomínám, hlasově odešel vlastně jen jednou, a to ve druhé sloce písně Tiberius, kterou spíš odříkal) a bubeník Jimmy Chamberlin byl a je, navzdory drogovým eskapádám, neuvěřitelná mlátička. Coby fanoušek, který tuhle kapelu sleduje už čtvrtstoletí, jsem dostal téměř vše, co jsem chtěl slyšet (jasně, další ostřejší kytarovky jako Bodies či Tarantula by setlist rozzářily ještě více), a k tomu něco, co jsem slyšet nepotřeboval – zmíněné coververze. Snad jen těch oddechových časů mohlo být méně. Billy, jsi pořád frajer, odpočívat můžeš v důchodu!

Info

The Smashing Pumpkins (us) + Fangclub (irl)
6. 6. 2019 Forum Karlín, Praha

foto © Live Nation

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mimozemský král pohody Kurt Vile

redakce 23.06.2019

Rozvážný folkový vyprávěč Vile v dnešním uspěchaném světě pestrých instragramových obrázků opravdu působí jako mimozemšťan...

John Zorn’s Bagatelles Marathon: Divy interpretace

redakce 23.06.2019

Událost roku? Koncertní pásmo Bagatelles Johna Zorna do téhle kategorie spadalo už dlouho dopředu.

Afrosoučasnost naboso: Nyege Nyege showcase

redakce 17.06.2019

Díky nevelké návštěvě tak vznikla extrémně neformální atmosféra garáže nebo staré dílny, kde pár desítek kamarádů tančí do roztrhání těla. Ideálně na boso.

Mullety i máslové preclíky (Wave-Gotik-Treffen)

redakce 13.06.2019

Další rok existence letitého festivalu, tentokrát s pořadovým číslem 28? Některé kostýmy se nevyplatí měnit.

Život je stoka a Chee Chaak legenda!

redakce 12.06.2019

Chee Chaak nejde zapomenout, stejně jako popsat, o což se naivně pokouší následující dotazník dvou nových návštěvnic a jednoho rezidenta. Kapely, vosery, bizáry a hlášky.

Kluci jsou zpět a říkaj‘ si o potíže (Dropkick Murphys)

redakce 12.06.2019

Být ortodoxním pankáčem, jakože nejsem, možná bych podobně remcal i po jejich pražském koncertu. Nicméně, punku bylo ten večer rozhodně více než vloni.

Nebezpečně povědomí Godsmack

redakce 11.06.2019

Trumfy drží Godsmack v rukou dva: stále umí napsat sakra hitovky a zpěvák Sully Erna je umí prodat. Stačí to?

Náplast na duši Toma Rosenthala

redakce 11.06.2019

Rosenthalovou doménou je textová zkratka, kterou přiléhavě komentuje realitu všedního dne. Jak to funguje naživo?

NorthSide 2019: Kamarádi do deště

redakce 11.06.2019

Slzy štěstí v očích, věrné vyřvávání láskyplného textu a nekonečný aplaus ukončil rychlý přesun na hlavní stage. Dojáky i deště na severu Dánska.

NorthSide 2019: Idles a ti další

redakce 08.06.2019

Kytarista Mark Bowen odehrál celý koncert ve spoďárech, následný přechod na Migos nás ale rozhodil ještě víc. Naštěstí tu ale lesní víly pletou květinové věnce...