Dominika Prokopová | Články / Reporty | 28.08.2016
Na pražské premiéře (oficiální premiéra proběhla v roce 2013 v Helsinkách ve spolupráci s Kallo Collective) jsem myslela na to, jak se mi po poetických světech Krepska stýskalo (české publikum mělo naposledy tu čest v únoru a březnu minulého roku s představením Mad cup of Tea a Fragile). Samotný název představení nás může dovést až k Edgaru Allenu Poeovi. Proč je havran jako psací stůl? Because Poe write on both. Ozvěna Poeovy básně Havran vracející se jako věčná otázka, na kterou neexistuje odpověď. K Edgarovi ale může odkazovat rovněž podtitul Paraphernalia of E. Cuthwellis. „Nádobíčko“ Edgara Cuthwellise, který byl mimo jiné editorem děl Lewise Carolla a po celý jeho imaginární život s ním sdílel jedno tělo i duši.
Alenka v říši divů je velmi oblíbeným divadelním i novocirkusovým tématem. Existují různé Alenky. Pestré, okleštěné, imaginativně alibistické, vševědoucí, lákavé. Ale tahle Alenka, ta je jen jedna. Sedí na židli u francouzského okna, jakoby z oka vypadla Alice Liddellové a má rozmarné nohy, které si dají jednoduše odchod. Alice Pleasence Liddellová byla dcerou děkana na koleji Christ Church na Oxfordu, kde Charles Dodgson, známý pod uměleckým pseudonymem Lewis Carroll, dlouhou dobu působil. A vzhledem k tomu, že tato Alice asi zapříčinila vznik Carrollovy knihy Alenka v říši divů, místo u okna jí právem náleží. Charles Dodgson byl příležitostně koktavým matematikem, spisovatelem, fotografem a mužem bezbřehé fantazie, k čemuž mu s největší pravděpodobností dopomáhala epilepsie spánkového laloku.
Osobitou poetiku divadla Krepsko lze jen těžko hledat někde jinde. Svět Lewise Carrolla, který se před diváky otevírá je nevyzpytatelný, přesně tak neskutečný jako skutečný, nabízí toho mnoho a bere ještě víc. Vše je dotažené na nejvyšší možnou míru. Edgar's Echo je důkazem toho, že ve snech může být ukrytý bezpočet příběhů, které budeme se zatajeným dechem sledovat a budeme v nich znovu a znovu nacházet další indicie, která nás povedou po cestách, o kterých jsme ještě před chvilkou nevěděli. Vždyť ten brouk na zdi se taky před chvíli nehýbal… Režisérka Linnea Happonen si pohrává s životopisem Charlese Dodgsona (jeho skvělým představitelem je jediný Čech souboru Jiří Zeman) a literárním dílem Lewise Carrolla (kromě Alenky v říši divů a volného pokračování Za zrcadlem se objevuje také báseň Žvahlav), citlivě kombinuje jejich motivy a postavy a vytváří tak spolu s celým ansámblem sen, který chcete žít. Uhrančivá loutková Alice tiše poslouchá Charlesovy příběhy, mezitím co za jeho zády ožívá králík, který není tak vycpaný, jak se zdá.
Malá Alenka (Kristina Dementeva) má do široka otevřené oči a ta větší zase šuplíky magického kartotéky, která působí spíše jako polozapomenutá apatykářská skříň, ve které se rozmohly léčivé představy. Odrostlejší Alenka (Katrine Weigelt Nielsen) se nemusí do krajiny divů vydávat, ona si ji najde sama. Srdcová královna (Pau Zabaleta i Llauger, který zastane víc rolí) i bílá královna v podání Jiřího Zemana si dají čaj u zavěšeného stolu a spolu s nimi ve vzduchu visí mnoho otázek. Novocirkusové techniky jsou zakódovány do svébytného jevištního jazyka, který je tak výmluvný, jak jen může být (cyr-time-wheel králíka Březňáka v podání Juha Sarna). Imaginativní obrazy vás pohltí, hudba, pod kterou je podepsán Mayim Alpert vyplní všechny naše domnělé králičí nory tak, že nás z nich vyžene ven. V Edgar's Echo vše funguje skvěle (nutno vyzdvihnout na vrchol žebříku light design René Vitvara, scénu a masky estonské scénografky Kristel Maamägi) jako soukolí malého strojku v krabici na sny, omotané břečťanem, ve které spí rukavice s králičíma ušima, ovce z krajiny za zrcadlem, cukrové šálky, koňská spřežení a vše, co vás jen napadne.
13.ročník festivalu divadla a nového cirkusu Letní Letná
Divadlo Krepsko: Edgar's Echo
25.8.-28.8.2016, Divadlo Archa, Praha
www.letniletna.cz
www.krepsko.com
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.