Články / Reporty

Bipolární večer: Moor Mother a Drain Gang

Bipolární večer: Moor Mother a Drain Gang

Jakub Šíma | Články / Reporty | 31.10.2017

Moor Mother, vlastním jménem Camae Ayewa, je možné za rapperku v klasickém slova smyslu povazovat jen z části, kromě hudby v sobě totiž spojuje postavu básnířky a aktivistky a nikoli náhodou Wikipedie u jejího jména uvádí termíny: hardcore poetry, power electronics, slaveship punk a protest music. Na středeční večer si však dle vlastních slov připravila hiphopový set.

V praxi to znamenalo, že nechyběly pravidelné beaty s výrazným kopákem, což lze připočíst oné hiphopovosti, ale chybět nemohlo ani zhruba stejné množství širokých noiseových zdí a industriálních ozvuků válcoven plechu. Ve vokální rovině Moor Mother předvedla několik básnických vložek, nicméně na delší party tohoto druhu se nedostalo, přestože zprávy hovořily o tom, že show často začíná desetiminutovým poetickým entrée. Díky originálnímu hlasu, který je jinak na drobnou ženskou postavu až nečekaně hluboký a důrazný, zněla ve vokálních rapových partech působivě, hlasem instrumentální vlny spíš prorážela, než aby se na nich vezla, a offbeatová flow si hledala svou vlastní cestu v nepravidelném spletenci podkresů. Během celého vystoupení se neodvážila k většímu pódiovému pohybu, většinu času se pevně držela lahve s vodou, kterou měla položenou vedle minimálního hudebního vybavení. Stage byla nasvícená jen barevnými světly zářícími zezadu a společně s vypouštěnou mlhou ji halily do barevného oparu, aniž by jen jednou bylo možné pohlédnout do tváře dominantní siluety s masivními dredy.

Na dramaturgické skladbě večera byla zajímavá jeho bipolarita. Lidi, kteří přišli na Drain Gang, po dobu prvního setu vytrvale pokuřovali venku a po vystřídání interpretů se role obrátily. Ostatně básnivě experimentální aktivismus a cloudrapová vlna smutných kluků se nacházejí na různých okrajích hiphopového spektra. Mladší generace však i tentokrát měla poměrně výrazné zastoupení a prostor pod pódiem se za zvuku prvních vokodérových efektů bleskurychle zaplnil. Slovo vokodér je nutné podtrhnout, hlas chlapců z Drain Gang totiž nebylo možné slyšet jinak než zefektovaný. Jedním dechem je však nutné dodat, že jej dokázali mistrovsky využít, dostat se do chytlavých poloh a udržet takřka studiovou kvalitu zvuku. Drain Gang se prezentovali výraznějším pohybem po pódiu, to ale bylo i tentokrát osvětleno tak, že do tváří vystupujících nebylo vidět ani na pár vteřin, zatímco v pozadí se linuly syntetické beaty vyvolávající fyzický pocit ruky lascivně přejíždějící po leštěném plastu.

Byl to večer dvou nesourodých světů, jehož jediným průsečíkem byla progresivita. V případě Moor Mother hrála prim hudba i sdělení, ovšem chybělo více pódiového odevzdání, ve druhém případě byla situace zcela opačná.

Info

Moor Mother (us) + Drain Gang (swe)
19. 10. 2017 Underdog’s, Praha

foto © mizuki nakeshu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace