Články / Sloupky/Blogy

blbka na rajzu: Spectaculare I. (bvdub vs Irisarri)

blbka na rajzu: Spectaculare I. (bvdub vs Irisarri)

mexhouse | Články / Sloupky/Blogy | 29.01.2014

Tomuhle říkám hudební smog. Anebo: mám obavy, že to bude servírování kýče. Jiné hlasy, jiné pokoje. Ale těžko se tomu vyhnete, když loňské album Rafaela Antona Irisarriho se jmenuje The Unintentional Sea, tracky Daybreak Come Soon a sám seattleský zvukový hledač vyznává francouzské existencialisty a Malého prince. Když si dáme čistý ubrus pod talíř, je tu projekce (Dan Gregor, Dušan Urbanec) impozantní velikosti a kvadratický prostor DOXu (pokud lze o sociálním rozměru architektury mluvit matematicky). Projekce s obligátně přiléhavými přírodními motivy se nabízela, naštěstí to nebyla jen zprasená National Geo. V nejlepších momentech propojení zvuku a obrazu se odkrývaly špehýrky, ve kterých jste nepoznávali ani vlastní hudební zkušenost, ani zasuté představy. Irisarri tkal barevné dronové koberečky a vyšíval v nich kytarou, praskání lemovalo a pulzní beat do něj dělal krásné dírky. Vůbec by mi nevadilo, kdyby dostal prostor srovnatelný s bvdubem.

Ne že by si ho Brock Van Wey aka bvdub nezasloužil nebo ho neuměl využít, dokonce v nastaveném čase, kdy už jako by dokončil sestavený program, ale nikdo se neměl k odchodu k šatnářům, přidal i něco 2-stepu. Protože to umí. Jinak se jeho set, stejně jako aktuální album I'll Only Break Your Heart, nese ve znamení vokálů. Oč rozmanitější jsou beatové vzorce a přidávané zvukové vrstvy, o to delší a nanicovatější jsou ambientní pasáže, ten vesmírný chumel před velkým třeskem, až příliš doslovné a dlouhé zárodečné něco. Když k tomu přidáte ještě vokály a efektně abstraktní projekci, je zaděláno na malér. Pokud vydržíte, neustálé zmnožování vokálů se dostane přes level "sladké", nakumuluje se do tvárného moře hlasů, které se vcelku hravě přesunou do vaší hlavy a vydávají se za váš vlastní šelest, nemáte nic proti, znáte je, pak se z toho stane ultrahutné pozadí a teprve na něm začíná bvdub přidávat další zvuky/vrstvy, ano, middle of nowhere IDM má svoji sílu. Je otázka, jestli to musí být právě takhle, jestli chcete holku, které je blbě oblečená. Ale když už jste v ní, uvnitř jejího srdce, mluvíme-li v intencích alba, není co řešit. (Obal desky je citovej rýč jako prase.)

Meditovat nad kýčem u takové příležitosti, jakou je Spectaculare? Je to luxus, vím. (A židle! Zapomněl jsem na židličky...)

ps: Gatefold card sleeve k desce I'll Only Break Your Heart: “In the depth of winter, I finally learned that there was in me an invincible summer.” Albert Camus

Info

Festival Spectaculare 2014:
bvdub (usa) + Rafael Anton Irisarri (usa)
28. 1. 2014, DOX, Praha

foto © Michal Hradecký

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #128: Hlavně aby to nebylo naposledy

Michal Pařízek 19.04.2024

Tohle je Šejkr Sharpe edition, ne snad tedy úplně komplet, ale vlastně nakonec ano. V pořadu zazní hned několik ukázek z programu plus jedna motivační na závěr směřuje taky na…

Šejkr #127: Jak je důležité nevyhrát

Michal Pařízek 05.04.2024

O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…

Hudba pre každého a každý pre hudbu (Žižkovská noc 2024)

Zuzana Valešová 30.03.2024

Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.

Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

Michal Pařízek 22.03.2024

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Preview: Jeden svět 2024

Ondra Helar 19.03.2024

Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.

Šejkr #125: Jako v křesle

Michal Pařízek 08.03.2024

Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace