Články / Reporty

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 16.11.2019

Blues is life, blues is alive (and well). A taky může nabývat spousty podob. Polská hudba k šumperskému festivalu neodmyslitelně patří, letošní ročník nebyl výjimkou. Ostré, ale zároveň velmi barevné blues Forsal, vedených frontmanem Jakubem Konieczkem, bylo podařeným výkopem. Škoda poněkud vyprázdněných póz a gest, které zavánějí manýrou, hudebně ovšem za jedna.

Francouzi Dirty Deep nebyli pro slabší povahy. Už od svého atmosférického intra publikum atakovali vyšponovanou hlasitostí, která obracela vnitřnosti naruby. Bluesoví Motörhead? Kytarista se svou dynamickou hrou k Lemmymu Kilmisterovi blížil. Tihle navrátilci na BluesAlive se za tři roky od své festivalové premiéry výrazně posunuli, jsou sebejistější, přitlačilo se na rychlosti, divokosti a vůbec fyzičnosti projevu. Vždycky je příjemné sledovat vývoj kapely, která je novátorská svým přístupem, a přesto do line-upu žánrově vymezeného podniku zapadá.

Blues bylo vždycky o uvěřitelnosti a životních zkušenostech. A těch má Watermelon Slim, sedmdesátník, který ještě celkem nedávno jezdil po Státech coby řidič kamionu (vzděláním historik) a pak pěstoval melouny, na rozdávání. K tomu přidejme přirozený klaunský talent a očividné nadšení z koncertování. Písničky-příběhy doprovázené výraznou hereckou složkou se držely v žánrových intencích, bavil zejména projev veselého starého muže, který s postupujícím setem jako by mládl před očima. Divoké tanečky, zpěv v pokleku i vleže na pódiu i hecování publika by se od něj mohly učit i zkušenější kapely.

fotogalerii z druhého festivalového dne najdete tady

Beaux Gris Gris & The Apocalypse si nedali do názvu woodoo amuletu proti zlým duchům náhodou. Jejich moderna, pohybující se na pomezí blues, soulu i rocku, okamžitě nasytila prostor Domu kulturu zvláštní jiskřící energií. A nebylo to jen všudypřítomnými flitry na oblečení členů skupiny, pozornost poutala hlavně zpěvačka Greta Valenti a britský kytarista Robin Davey se vzhledem starozákonního kazatele. Dokonale spojení, emoce i erotické napětí mezi oběma protagonisty. A odevzdání se publiku. Oba prakticky neopustili dopředu vytažené subwoofery, část koncertu odehráli obklopeni davem pod pódiem. Čtyři zbývající členové kapely byli v jejich stínu, na druhou stranu je spolehlivě jistili rytmicky i v doprovodech, vědomi si svých trumfů. Ty spočívaly v přirozeném poutu ústřední dvojice, v propojení dvou bluesových tradic, té americké, postavené na procítěném zpěvu jdoucím rovnou z duše, i té britské, co se týče výstavby omamujících sól. Dotyk neobyčejnosti.

Papírově hlavní hvězda druhého večera, Ronnie Baker Brooks, to neměl vůbec jednoduché, jeho echt chicagské blues bylo prostě příliš obyčejné, tradiční a skoro až předvídatelné. Syn slavného otce Lonnieho Brookse nejvíce exceloval v převzatých věcech, viz chytrý cover Satisfaction nebo šlapající přídavek Miss You (Rolling Stones) nebo songy slavných bluesových mohykánů (Muddy Waters). Což o to, dobré to bylo, ale i tradice si zaslouží kapku něčeho originálního.

Info

Blues Alive
15. 11. 2019 Dům kultury, Šumperk

foto © Radim Malíček

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Výlet k hraniciam hluku. A trochu ďalej. (Hluková mystéria 2021)

Lucia Banáková 22.09.2021

Občas sa mi zdá, že všetko v Ostrave je zvláštne vyvážené ako napríklad tá tvrdá práca divokou zábavou...

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace