Články / Reporty

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 16.11.2019

Blues is life, blues is alive (and well). A taky může nabývat spousty podob. Polská hudba k šumperskému festivalu neodmyslitelně patří, letošní ročník nebyl výjimkou. Ostré, ale zároveň velmi barevné blues Forsal, vedených frontmanem Jakubem Konieczkem, bylo podařeným výkopem. Škoda poněkud vyprázdněných póz a gest, které zavánějí manýrou, hudebně ovšem za jedna.

Francouzi Dirty Deep nebyli pro slabší povahy. Už od svého atmosférického intra publikum atakovali vyšponovanou hlasitostí, která obracela vnitřnosti naruby. Bluesoví Motörhead? Kytarista se svou dynamickou hrou k Lemmymu Kilmisterovi blížil. Tihle navrátilci na BluesAlive se za tři roky od své festivalové premiéry výrazně posunuli, jsou sebejistější, přitlačilo se na rychlosti, divokosti a vůbec fyzičnosti projevu. Vždycky je příjemné sledovat vývoj kapely, která je novátorská svým přístupem, a přesto do line-upu žánrově vymezeného podniku zapadá.

Blues bylo vždycky o uvěřitelnosti a životních zkušenostech. A těch má Watermelon Slim, sedmdesátník, který ještě celkem nedávno jezdil po Státech coby řidič kamionu (vzděláním historik) a pak pěstoval melouny, na rozdávání. K tomu přidejme přirozený klaunský talent a očividné nadšení z koncertování. Písničky-příběhy doprovázené výraznou hereckou složkou se držely v žánrových intencích, bavil zejména projev veselého starého muže, který s postupujícím setem jako by mládl před očima. Divoké tanečky, zpěv v pokleku i vleže na pódiu i hecování publika by se od něj mohly učit i zkušenější kapely.

fotogalerii z druhého festivalového dne najdete tady

Beaux Gris Gris & The Apocalypse si nedali do názvu woodoo amuletu proti zlým duchům náhodou. Jejich moderna, pohybující se na pomezí blues, soulu i rocku, okamžitě nasytila prostor Domu kulturu zvláštní jiskřící energií. A nebylo to jen všudypřítomnými flitry na oblečení členů skupiny, pozornost poutala hlavně zpěvačka Greta Valenti a britský kytarista Robin Davey se vzhledem starozákonního kazatele. Dokonale spojení, emoce i erotické napětí mezi oběma protagonisty. A odevzdání se publiku. Oba prakticky neopustili dopředu vytažené subwoofery, část koncertu odehráli obklopeni davem pod pódiem. Čtyři zbývající členové kapely byli v jejich stínu, na druhou stranu je spolehlivě jistili rytmicky i v doprovodech, vědomi si svých trumfů. Ty spočívaly v přirozeném poutu ústřední dvojice, v propojení dvou bluesových tradic, té americké, postavené na procítěném zpěvu jdoucím rovnou z duše, i té britské, co se týče výstavby omamujících sól. Dotyk neobyčejnosti.

Papírově hlavní hvězda druhého večera, Ronnie Baker Brooks, to neměl vůbec jednoduché, jeho echt chicagské blues bylo prostě příliš obyčejné, tradiční a skoro až předvídatelné. Syn slavného otce Lonnieho Brookse nejvíce exceloval v převzatých věcech, viz chytrý cover Satisfaction nebo šlapající přídavek Miss You (Rolling Stones) nebo songy slavných bluesových mohykánů (Muddy Waters). Což o to, dobré to bylo, ale i tradice si zaslouží kapku něčeho originálního.

Info

Blues Alive
15. 11. 2019 Dům kultury, Šumperk

foto © Radim Malíček

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.

Vybraná slova po B: Hviezdne noci Bytča

David Čajčík 19.08.2020

„Vedeli ste, že Bytča je podľa jedného sociológa najtypičtejšim malomestom na Slovensku?“ Ne tak úplně. Smack my Bytča!

Filmová nakládačka (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 15.08.2020

„Pojď, je to takovej temnej ruskej film, co má asi sto padesát tři minut, prej je to hodně intenzivní a drsný.“ Čil a dril.

Mistři krásných splínů (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 13.08.2020

Vzpomíná, jak při návštěvě Ruska někdo odmontoval kliku z pokoje Františka Vláčila, aby se nemohl dostat ven, nebo vypráví o hrůzách poválečných odsunů...