Články / Reporty

Blues je naživu a má se fajn (Buddy Guy)

Blues je naživu a má se fajn (Buddy Guy)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 09.11.2018

Šumperský bluesový svátek Blues Alive sice warm-up párty nepořádá, koncert, který opanoval Velký sál pražské Lucerny, by se za něco takového ale dal označit. Větší legendu žánru, než je Buddy Guy, jsme tady už dlouho neměli (srovnatelná jsou možná první vystoupení B. B. Kinga nebo Johnnyho Wintera) a téměř vyprodaný koncert může zastínit celý třídenní festival. Pro mnohé fanoušky to možná byla i truchlivá volba - legenda, nebo každoroční tradice? Buddy Guy, hvězda chicagského blues, vzor, inspirace a učitel jiných kytarových legend, spoluhráč snad kohokoliv, kdo v kytarové hře něco ve druhé polovině dvacátého století znamenal. To je panečku renomé. Však taky tohohle dvaaosmdesátiletého pána přivítala Lucerna aplausem vestoje.

V setlistu byly namíchány autorské věci, které se už dávno staly klasikou (Everyday I've Got the Blues), s novinkami (opět aplaudovaná Cognac, navíc zahraná v publiku), se standardy (Boom Boom, Hoochie Coochie Man) a s těmi, které u Guye zdomácněly a moc se neřeší jejich původ (Fever). Vzpomínalo se ale i na další kytarové mistry, Hendrixe, Claptona, Kinga. K výbuchům nadšení stačilo pár tónů a potutelný úsměv. Ten Guye prakticky neopouštěl. S naprostou nenuceností sázel lehké tanečky i kytarové vtípky - hraní za zády či zuby spolehlivě trumflo intro ke "creamovské" Sunshine of Your Love hrané ručníkem. Buddy Guy není typem přesného nebo profesorského kytaristy (jako Clapton nebo třeba předskaující Luboš Andršt), jeho styl je uvolněný, ba ležérní. Jediným tónem či krátkým lickem, který je zdánlivě náhodně posazený do hry ostatních, řekne ale mnohé. A to je umění. Jeho hra je pádná, úsporná, k věci, není "rozkecaná".

Vlastně tomu nic nechybělo. Hvězda ve skvělé náladě, dokonalá doprovodná kapela schopná bleskově reagovat na "šéfovy" momentální nápady, multigenerační poučené publikum i ve své podstatě hity. Nejlepším lékem na podzimní splíny je blues. Obvykle přichází ta nejlepší kúra s lázeňským pobytem v Šumperku v půlce listopadu, letos začala o týden dřív.

Info

Buddy Guy (us) + Luboš Andršt a Energit
8. 11. 2018 Palác Lucerna - Velký sál, Praha

foto: Tomáš S. Polívka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Blues optimisty (Keb‘ Mo‘)

redakce 17.07.2019

Informace o jeho koncertu v divadle Archa se objevila jako blesk z čistého nebe vlastně jen pár týdnů před jeho konáním. I tak se divadlo prakticky kompletně zaplnilo. No bodejť!

Pohoda 19, den třetí v plamenech

redakce 16.07.2019

Všechno, co vás mrzí nebo štve na podobných akcích, vás na trenčínském letišti trápit nemusí, snad jenom to uhýbaní pivnímu vozítku...

Očista a poznání (na Creepy Teepee)

redakce 15.07.2019

Noise, psychedelie, eklektická elektronika a trap jsou záchytnými body, otázkou zůstává smysl nedělní produkce, zvláště té noční.

Beaty jsou chytlavé, křičí se i svíjí (na Creepy Teepee)

redakce 14.07.2019

Minulá noc se neobešla bez stížností na hluk, což bereme jako daň za městský festival. Co přinesla sobota kromě deště, Cateriny Barbieri nebo Dana Deacona?

Za hranice fyzické zkušenosti (na Creepy Teepee)

redakce 13.07.2019

Na Poděbradově není k hnutí. Chodníky a parapety u zbývajících dvou stanovišť se s ukončením produkce na hlavním pódiu zaplňují lidmi, podzemní klub ožívá.

Pohoda 19, den druhý a duha, která zmizela

redakce 13.07.2019

Zklamání ze zrušeného pátečního headlinera Lykke Li zažehnal brutální set Death Grips. Co dál, co víc? Gleb, Faka, Dream Wife a další.

Pohoda 19, den první a shutdown pro všechny

redakce 12.07.2019

Digitální tíseň, globální oteplování, rasismus, fake news a mnoho dalších současných společenských problémů za růžovou fasádou. Romantika na Pohodě.

Ministry pod vlajkou Antify

redakce 12.07.2019

Publikum kontroluje čas. Pětačtyřicet minut? Sousto, které hladové fanoušky jen dráždí.

Ticho v Letňanech (Ed Sheeran)

redakce 10.07.2019

Sedmdesát nebo osmdesát tisíc – v pražských Letňanech rozdíl mezi prvním a druhým koncertem nejde moc poznat. Pár vedle se zkouší protlačit zpět na „svoje“ místa. Výsledkem je výsměch.

Hluky a šumy Hradieb Samoty

redakce 10.07.2019

... a človek sa na tri intenzívne dni ocitne vo zvláštnej a okúzľujúcej obdobe zábavného parku pre duše so slabosťou pre temnotu, tajuplné priestory, vizuálne umenie a najmä hudbu.