Články / Reporty

Blues optimisty (Keb‘ Mo‘)

Blues optimisty (Keb‘ Mo‘)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 17.07.2019

Blues. Modrá, barva smutku. Odchody, rozchody, vzpomínky. Melancholie rána ve škarpě, hlava jak střep, boty nikde. Ale někteří to berou jinak. Třeba Keb‘ Mo‘. Popořadě.

Rakušan Ripoff Raskolnikov se drží tradice. Ostrý, chraplavý hlas, kytara a texty o „čekání na svou milou v laciných hotelech“ a „lásce k inuitské dívce ze severu“. Jemu vyhrazená půlhodinka bavila zejména díky šikovnosti prstů na strunách. Jak na elektrice, tak na akustice naplňoval bluesové mustry obdivuhodně rychlými, proměnlivými a nejednou improvizovanými vyhrávkami a licky, které ho na pár chvil cele pohltily a odvedly od základního tématu písně. Nicméně songy se nerozpadaly, struktura byla stále patrná. Blues dovolí ledacos.

Třeba i to, že není třeba vrtat se ve vlastních smutcích a hledět na život se širokým úsměvem. Takovým, s jakým chvilku po deváté hodině napochodoval na pódium Keb‘ Mo‘. Sám, jen s kytarovým technikem a roztleskávačem Rileym se usadil na barovou stoličku uprostřed prázdného pódia. Na téměř dvouhodinový program mu stačilo pár akustických a resofonických kytar a výrazné charisma, kterým dovede koncert táhnout bez doprovodné kapely a koncertních klišé.

Aktuální album Oklahoma je oslavou lidské nezdolnosti navzdory nepřízni osudu, poctou všem, kteří bojují, aby nakonec dosáhli životního štěstí (recenzi čtěte tady). Zapůsobila tak „imigrantská“ This Is My Home či jeden z highlightů, titulní Oklahoma. Převod do jednoduchých aranžmá pro jedinou kytaru a stompbox novinkám opřeným o kapelu neuškodil. Spíše naopak. V takové I Remember You, která na desce tepe v duchu claptonovského tulsa soundu, se díky oholení na základní riff podařilo obnažit její temné jádro a píseň se zakusovala hluboko do duše.

Nové songy tvořily jen malou část odhadem dvacetipoložkového setlistu. Keb‘ Mo‘má početnou diskografii a podle toho jeho koncerty vypadají. Novinky střídají věci prastaré (She Just Want to Dance či Am I Wrong), nechybí jazzovým stylem kytarové hry ovlivněný koncentrovaný optimismus Life Is Beautiful či hitová Old Me Better. Jednoduché instrumentace a provedení, které v sobě mělo sílu dřevních bluesmanů. V každém okamžiku strhující, pohlcující. Keb‘ Mo‘ vyzařuje nehvězdné fluidum, díky kterému hltáte každé slovo a máte dojem, že sedíte hned vedle něj v nějaké zapadlé putyce a posloucháte jeho vyprávění o životě. A připadat si tak musel každý, kdo do Archy našel cestu.

Info

Keb‘ Mo‘ (us) + Ripoff Raskolnikov (at)
16. 7. 2019 Divadlo Archa, Praha

foto © Tomáš Moudrý (archiv)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hip Hop Kemp 2019: Trueschoolová orientace

redakce 19.08.2019

Ustálená dramaturgie generuje ustálená očekávání a něco, co lze označit jako programové bloky. Nejlepší koncert festivalu přitom můžete zažít kdykoli.

Dobrš bylo (Dobršská brána 2019)

redakce 19.08.2019

Moje předsevzetí bylo jasné: jet někam, kde jsem ještě nebyla. Ideálně na malý festival s netradičním line-upem, buď v horách nebo u vody. Výběr se tím dramaticky zúžil...

Sázky na (ne)jistotu aneb Top 5 Hip Hop Kemp 2019

redakce 18.08.2019

Přebíhal jsem od jedné stage ke druhé a za den stihl i deset koncertů. Při dotazu na nejlepších pět se každý dlouze zamyslel...

Čiže relax, aj búrka (Grape 2019)

redakce 13.08.2019

Tento rok som sa na letisko dostavila po dlhšom čase strávenom na juhu Anglicka, čiže samotný príchod do rodnej krajiny bol trochu kultúrnym šokom...

Aká krajina, taký Katapult. (Brutal Assault 2019)

redakce 11.08.2019

Ve vydatném dešti ale zmokla jak festivalová brožura, tak program na klíčenkách rozdávaných u vstupu. Moderní doba? Je třeba šířit poselství a čokoládovou radost.

Ztlumte ty světla, prosím. (Brutal Assault 2019)

redakce 10.08.2019

Někdo vyslyšel moje fňuky? Říkají, že třetí den bývá kritický, díry v line-upu a vedrem podpořená únava svádí k experimentu.

Their bodies are open (Brutal Assault 2019)

redakce 09.08.2019

Koncert Daughters byl definitivní. Zhudebněná cesta devíti kruhy pekla k absolutnímu zešílení a excentrický projev frontmana Alexise Marshalla, totální paralýza jedovatým potem.

Umírat budu za úsvitu! (Brutal Assault 2019)

redakce 08.08.2019

Dovolenková očista hlukem? Klišé se nevyhneme, obzvlášť na akci, který Google mapy vtipně značí jako Festival Nechutného Napadení. Brutal Assault 24, den první.

... a stejně to bylo málo (Beseda u Bigbítu 2019)

redakce 07.08.2019

Tváře, které jsem tu noc viděla já byly na správné straně. A vezmu-li v potaz fakt, že členové Algiers i australských Kill Devil Hills, o kterých ještě bude řeč, zůstali…

Zralá jako víno (Beseda u Bigbítu 2019)

redakce 05.08.2019

Pokud jde něco Besedě skvěle, je to výběr kapel v perfektní koncertní kondici. Zatímco loni předvedli omračující výkon Pacino, letos...