Články / Recenze

Bones a věčný podzim

Bones a věčný podzim

Mikuláš | Články / Recenze | 22.12.2015

Neuvěřitelná energie, se kterou Elmo Kennedy aka Bones aka Th@ Kid zvládá stále bez zřetelného kvalitativního kolísání zásobovat expandující spřízněnou komunitu novou hudbou, aktuálně vrcholí dost možná posledním releasem v letošním kalendářním roce.

Tři měsíce po vydání Banshee a krátkého mixtapu Frayed se na dvacetiminutovém HermitOfEastGrandRiver otevírá prostor spíše vzdušnějšímu repertoáru. Z něj vyčnívá jméno Vegard Veslelia, což je stále ještě nepříliš známý dvacetiletý norský producent, který s kolektivem TeamSESH omezeně spolupracuje už delší dobu a jehož zvuk zní na aktuálním releasu velmi sebevědomě a zajímavě. Celá nahrávka, na níž se kromě Vegarda produkčně podílela namátkou známější jména jako německý kolega Hnrk či Misogi, může svou náladou místy evokovat souvislost s jedním z posledních primárně producentských TeamSESH releasů: Kodyak – The Place I Call Home. Vegardem produkované tracky TheArtOfCremation nebo Cholesterol sympaticky a nebývale vznešeně reprezentují pověstné cloudové propojování osobností, jehož zeměpisně neomezený tvůrčí potenciál SESH kolektiv umí využívat dokonale.


Harmonická transkontinentální kolaborace pomohla vzniku nahrávky, ve které Bonesův nezaměnitelný projev v kombinaci s magickou produkcí nejen zmiňovaného mladého Nora přinesl devět krátkých tracků a výrazný záchvěv končícího podzimu.

Info

Bones – HermitOfEastGrandRiver (TeamSESH, 2015)
www.soundcloud.com/teamsesh/sets/bones-hermitofeastgrandriver

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová 05.11.2019

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí.

Vnitřní dítě Jacoba Colliera

Karolina Veselá 04.11.2019

Během následujících dvou let vydá nové čtyřalbum, projekt padesáti skladeb nesoucí název Djesse. Ten evokuje Collierovy iniciály, ale prý jde o náhodu.

Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky

Jakub Šíma 02.11.2019

Laterna magika je multimediální fenomén, který již od počátečního úspěchu na výstavě Expo 58 v Bruselu poutal pozornost nejen české, ale i světové veřejnosti.

Kdo tady co posral? (Mucha)

Adéla Poláková 29.10.2019

Pro novou desku Muchy je příznačná fúze žánrů, prolínání jazyků a vypůjčování si jak melodií, tak slov odjinud.

Nejsem mladý a nejsem starý (TaxiWars)

maxim 27.10.2019

Oproti předchozím deskám TaxiWars je Artificial Horizon lehčí, více se tančí, více se fouká kouře na parket, ubylo hřmotnosti, důrazu, aniž by kapela ztratila groovy.

Za hranice harmonie a zpět (Thurston Moore)

Vojtěch Březík 22.10.2019

Spirit Counsel je dostatečně stravitelné album, aby se do něj mohli ponořit i ti Mooreovi příznivci, kteří preferují jeho konvenčnější písňovou tvorbu.

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

Jonáš Sudakov 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

Jakub Koumar 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

Dantez 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.