Články / Profily

The Bots – syrový teenage rock?

The Bots – syrový teenage rock?

Veronika Miksová | Články / Profily | 03.07.2013

Asi každý teenager, obzvláště mužského pokolení, chce mít SVOU kapelu. Představte si, že po pár letech neskončíte u strejdy ve vysněné garáži, kde vás proklínají sousedi v okruhu tří kilometrů a největší fanynkou je babička, ale jako předkapela Yeah Yeah Yeahs nebo Blur. Ani jedna z představ se v případě černošského sourozeneckého dua Mikaiah a Anaian Leiových nevymyká skutečnosti. Možnost posoudit jejich talent budete mít zanedlouho třeba na Colours of Ostrava nebo slovenské Pohodě.

Když bylo Mikaiahovi patnáct a jeho bratrovi o dva roky méně, vydali debut Self-Titled Album u Paramountu. V něm bouřlivá směska jejich čínsko-karibských genů vybuchla v syrový koktejl punkrockového ražení, za který by se nemusely stydět ani Pistole. Hudební kritici je často přirovnávali k Black Keys, což pokulhává, protože znalí posluchači jistě doplní další insiprační zdroje, mj. Ramones, the xx, Kings of Leon či Bob Marley. Už si dovedete představit, jak Bots zní? Pořád ne? Tak si je přibližme ještě víc.

Kytarové vazbení hodné rockových veteránů a lehce mutující hlas staršího z dvojice. Za ním pak ďábelsky rychlé bicí Anaiana a už jsme pomalu doma. Vokál vás sice bude možná zpočátku jejich diskografie iritovat, což u někoho jistě vyvolá nepříjemné vzpomínky na Hanson Brothers a spol., s každým dalším rokem a singlem se ale zvyšuje jak vokální, tak instrumentální úroveň. Dnes jsou kluci o tři roky starší a je to znát. Věk se odrazil v melodiích a přechodech, které naostřili jako Sweeney Todd svoje břitvy, což dokáží ocenit zejména zkušení rockeři. Bots jsou zkrátka odkojení rockem a kombinovat školu s koncerty jim evidentně nedělá problém.

Jak už bylo zmíněno, mlaďoši mají na kontě jedenáctitrackový debut Self-Titled Album (2009), jehož nejbouřlivějšími vrcholy jsou bezesporu My Apparatus a I Like Your Style. Zaryté nu-punkery potěší také uječený cover Art Star (Yeah Yeah Yeahs) a baladisty dokonale melancholická Old Days. Přijde řada i na mix klasického amerického rock´n´rollu, hardcoreu a sedmdesátek, říznutý Pixies, Sex Pistols a Nirvanou. V dalších dvou letech pak Bots navázali dvěma singly, jež zdobí znamenité nápady. Kontrastní název prvního z nich Black & White Lights (2009) se odráží i ve struktuře a formě songů Notre Monde a No One Knows, kam se sourozenecká tvorba posunula. Třaskavý singl Ladies & Gentlemen (2011), kde už po mutování není ani stopy, zas vyvolává přání, aby jim fazóna vydržela i na připravovaném albu a letních festivalech. Vzhledem k jejich odhodlání účastnit se těch větších o nich nepochybně uslyšíme. A kdo nechce čekat na album, ať už balí stan na Colours nebo k sousedům na Slovensko.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon Stage 2024: ||ALA|MEDA||

redakce 22.03.2024

Hutné a pestré taneční rytmy doplňuje industriální produkce i jasně psychedelické poselství, daleko nejsou karibští experimentátoři a rukodělná elektronika Nyege Nyege.

Full Moon Stage 2024: Lenhart Tapes

redakce 21.03.2024

Projekt, za kterým stojí někdejší srbský kulturní publicista, bývalý člen noiserockové kapely Klopka za pionira a dua Pamba Vladimir Lenhart.

Full Moon Stage 2024: Aunty Rayzor

redakce 20.03.2024

Její rýmy vždy krájející správný beat s precizností skalpelu jsou jedním z nejvýraznějších exportních produktů Hakuna Kulala po boku dalších raperek jako MC Yallah.

Full Moon Stage 2024: Fat Dog

redakce 20.03.2024

Pětice pokračuje v ADHD produkci scény okolo klubu Windmill (Black Midi, Squid), tamní kapely se nerozpakují mixovat téměř cokoli, co projde kolem nich.

Full Moon Stage 2024: Derya Yıldırım & Grup Şimşek

redakce 19.03.2024

Fenomén anatolské psychedelie pronikl do širších kruhů před více než dekádou, skupiny jako Baba Zula jej prosadily mezi hudební fajnšmekry.

Full Moon Stage 2024: Irreversible Entanglements

redakce 18.03.2024

Jejich improvizovaný, konfrontační způsob hraní v propojení s mluveným slovem je zbaven jakékoliv abstrakce a místo toho volí formu jasného, ritualistického apelu plného hněvu.

Full Moon Stage 2024: Freekind.

redakce 18.03.2024

Za jemnými elementy R&B, jazzu a neosoulu nasátými něžností a křehkostí na míru Lauryn Hill se skrývá prosté motto „be free. be kind“.

Vojde francúz do potravín a vypýta si melón (Mezerg)

Dušan Šuster 29.06.2023

Donútiť jazz a tanečnú hudbu, aby existovali v symbióze, je neľahká výzva. Mezerg však práve na nej vybudoval svoj autorský rukopis.

Spodní proudy moderního žití (Dry Cleaning)

Jan Krejča 24.03.2023

Nikdy jsem nevěřil v linearitu hudebního vývoje, nikdy jsem neuctíval interprety ani kapely víc, než bylo nutné. Počítal jsem vždy s niternou intuicí, která mě přivábí k něčemu výjimečnému.

Full Moon Stage 2023: Tramhaus

redakce 15.03.2023

Nizozemská postpunková senzace stihla za dva roky existence vydat sotva hrst písní a už se z nich stala jedna z nejžhavějších evropských nadějí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace