Články / Reporty

Bouře v kelímku dvanáctky (Colours, závěr)

Bouře v kelímku dvanáctky (Colours, závěr)

Shaqualyck | Články / Reporty | 20.07.2015

„Srabi! Celej den se všichni honí za hasičskou stříkačkou, ale jak trochu sprchne, utíkaj se schovat do prvního stanu.“ Bouřkou nám v průběhu letošního ročníku bylo vyhrožováno hned několikrát a pravdou je, že mračna křižující oblohu nad soustavou vítkovických věží a komínů vypadala občas zlověstně. Všechno ale dobře dopadlo a těch pár kapek, co spadlo z nebe o půl deváté večer, jen příjemně pročistilo vzduch před velkým finále. Narážím pochopitelně na vášnivý grupáč Fumaça Preta, ale popořadě.

Letmý pohled na generačně sympaticky promísené publikum Vladimíra Merty napověděl, že jeho odžité písně o kocovině a vraždění cestou k moci mají pořád co říct, i když by jim daleko víc slušela komornější stage i pokročilejší hodina. Kultovní děvčice Zuby Nehty se s tím coby nositelky odkazu legendárních Dybbuk nemazaly. Klávesky, flétna, androš a Mouchy v bytě. Čím pozorněji posloucháte, tím víc se vám z té makabrózní psycho patiny rosí čelo. Od Jested, vítězů klání 1Band2Play, jsem nečekal málo. Přece ten maraton neabsolvovali jen tak z plezíru, určitě si dají záležet, říkal jsem si bláhově. Upřímně? Žádná sláva. Ano, byly tam slibné momenty, ale když už se ze strun začalo líhnout něco nosnějšího, nepodržel hochy zbytečně nesmělý hlas křehké vokalistky. Komunikace vázla, závěr zůstal viset mezi řádky a ani rozevlátý Kittchen hostující v songu Blooms kapelu dvakrát nevytrhl. „Desert, fire, me and my mother…,“ přesně tady to chtělo ohulit a nechat duši na pódiu, slečno. Tak třeba příště.

Dikolson je zlatíčko. Nespěchal, mistři vědí co a jak. Zatímco mu za zády triumfoval VJ Kolouch, přemítal vnímavý hračička nad propracovanými smyčkami, s láskou opečovával početné knoflíky a puntičkářsky zvažoval každičký beat. Z několika nenápadných loopů mu v mžiku pod rukama vykvetla fantaskní melodie, ve které měl každý geometricky opracovaný ruch své místo. A pak znovu a znovu, génius. Chvíli na to rozbalil o pár metrů dál svou latinskou diskotéku kytarový divoch Jindra Holubec se svými amigos a laškovně homofobním coverem klasiky Under Pressure. Škoda, že se osazenstvo z opodál dunícího stanu Dance for Life nepřišlo podívat, jak se doopravdy tančí o život. S Other Lives jsem zase jednou střílel od boku a… těžce přestřelil. Kašlu na to, kolik recenzentů si z něžných oklahomských indie/post-rockerů sedlo na prdel, tohle bylo naživo tak nevýrazné a uondané nůďo, že nebýt svěžího májového deštíku, usnul bych vestoje.

Vök je islandský termín označující polynii, leduprostou plochu obklopenou souvislým ledovým mořem. A přesně taková je i meditativní, kytarově saxíková dreamy elektronika stejnojmenného uskupení z Reykjavíku. Porozjímal jsem s nimi ale jen chvíli, opodál už se totiž rozehříval zběsilý multikulti kabaret Fumaça Preta. Zvěsti nelhaly, takhle strhující exploze nadžánrové energie vám do ksichtu nevybouchne každý den. Zappa, Sabáti, Sex Pistols, všechno to tam bylo. Svůdný, nakažlivý, šíleně funky punkový latino retro groovy maglajz, stavící na odiv lásku k životu i muzice. Normálně mě roztleskávačky neberou, ale tady mi po třetím songu bylo všecko jedno. Ty obláčkové dupačky chci letos pod stromeček! Bál jsem se, že po tak intenzivní výměně informací do sebe už žádné jiné nedostanu, ale The Soft Moon mě vyvedli z omylu. Postpunkový ohon démonicky třený pod elektronickou dekou o zadek Trenta Reznora mě pro letošek dokonale dodělal. O stylovějším zakončení se nikomu z přítomných ani nesnilo.

Info

Colours of Ostrava
19.07.2015
Dolní oblast Vítkovic, Ostrava

foto © žakelýna

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Štěstí neznamená mnoho mušlí (Vivat Vila!)

Lucia Banáková, Veronika Miksová 29.07.2021

Spolek Živá vila se snaží zachránit funkcionalistickou Kralovu vilu před demolicí a nadto pořádá festival Vivat Vila. Jaké to bylo?

Urbex s hudbou (Pop Messe)

Veronika Jastrzembská 28.07.2021

Je jedna hodina odpoledne, ve vzduchu se líně povaluje závan léta, na obloze pálí polední sluce.

Rubáš nemá kapsy (Slavnost v houští)

Jiří Přivřel 27.07.2021

Houby sice nerostly, ale z lukovského houští s prázdnou nikdo neodešel.

Na Bojišti lítá pohoda (Obscene Extreme 2021)

Radka Bednarzová 19.07.2021

Freak festival, něco blití, naháčů a vůkolní přírody, a hlavně smrtící dávka hudby. Vděčně a s pokorou.

Fitko pod věží (Hotspot)

Veronika Mrázková 17.07.2021

Kde začít? Děsivou bouřkou, scénou v koksárenské baterii, králem diskoték nebo rovnou hlavní hvězdou Axelem Thesleffem? Ten večer měl všechno.

24 hodín (Pohoda on the Ground)

Richard Michalik 11.07.2021

Nevadí nám ani 37 stupňov a takmer žiadny tieň poskytujúci úkryt. Hlavné je, že sme na Pohode. Minulý pandemický rok niečo nemožné. Tentokrát možné len na 24 hodín.

Hradby Samoty: Prímajúci ostrov divnohudby

Lucia Banáková 05.07.2021

Desiaty ročník Hradieb Samoty pomaly, ale isto započal festivalovú sezónu.

Jiné hlasy, jiné (lázeňské) pokoje aneb Luhovaný Vincent

cyril kosak 01.07.2021

O létajících střechách, technických službách, lázeňském programu a Luhovaném Vincentovi, který nutí prožívat město jinak. Nově. O nejzajímavějších festivalu široko daleko.

Odhozené masky (Katarzia)

Michal Pařízek 25.06.2021

Katarzia křest svého Celibátu přesouvala na několikrát a bolestivě, nakonec ani ohledně finálního termínu nebylo nic jednoduché.

Pivo a zmrzlina aneb Krákor 2021

Adéla Polka 22.06.2021

Jestli je v celém okolí Brna úmorné vedro, tady je příjemný chládek, a když se člověk odpoledne zaposlouchá do potůčku, který střídmě teče za strany výčepu...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace