Články / Reporty

Brutal Assault 2017: krev, pop a semišky

Brutal Assault 2017: krev, pop a semišky

ScreamJay | Články / Reporty | 13.08.2017

"Stray from the path and you're on your own," i Architects vědí, že všechny cesty znovu vedou do pevnosti. Nebudeme v tom sami, je vyprodáno. Černá se lepí v zádech, nepřiznává pot a ďábel? Smrdí na sto honů přepáleným tukem i uzenou krkovičkou. Nespočítám, kolikrát jsem tou cestou, co řeže do chodidel, procházel. A už vůbec ne, kdy mě na jejím konci přivítala zrzka s chlupatýma nohama. Po chvíli mi došlo, že ta epileptická basačka v šatovce po pratetě je vlastně basák a že God Mother budou jednoznačně nejbláznivější otvírák za poslední roky. Prasácký hardcore s nejdelším kabelem od mikráku, Superman ve strečovejch džínách vysoko nad hlavama a pár hutných sludgových riffů v semiškách. Chceš vědět víc? Na rozpaky není čas!

Parno k zalknutí, v tomhle je cihlový peklo nekompromisní, všechno dávkuje přímo a bez pardonu. Co je nejzajímavější na The Amity Affliction? Tričko Code Orange. Dám ruku do ohně za to, že tyhle čistý vokály šly přímo z harddisku. Playback, voiceover, přibarvený šediny, první menstruace a taky akustická kytara do balady. Pár nepovedených abstraktních tetování pobíhajících ve zvířeným prachu působilo stejně absurdně jako circlepit na Kryštofech. A co vaše děti, mají si kde hrát? To Gorgust nastavují opačnou tvář, zoranou životní zkušeností. An Ocean of Wisdom do začátku, hmatatelně profesorská tíha, dospělácký lomoz, zalehlé uši. Nostalgia ze zásadní desky Obscura už vyloženě trhá masu masou a bezezbytku naplňuje titul "nejopravdovější jazz mezi všema metlama". Rozlučka s Forgotten Arrows, při které Luc Lemay nostalgicky vzpomíná na první josefovské vystoupení v roce 2012. Jo, tehdy, hodinu po půlnoci, to možná mělo působivější formu, ale odpolední set příliš nezaostal.

fotogalerie z festivalu hledejte tady

Tepláky vytažený pod prsa dávno nejsou vidláctví, ale high waist styl. Ten strejda, co si rozechvělou rukou natáčel příchod Root na scénu, bezpochyby ví, že tohle bude mít v rodinným archivu stejně raritní hodnotu, jako východoněmecký porno a reklama s králíčkem Azuritem. Nuda v Brně. The Number Twelve Looks Line You jako padesát odstínů vypočítavý romantiky? Streetdance potetovaných kluků, co hrajou tak nějak všechno. Ale rozhodně ne pro všechny. Po lehce rozpačitém začátku nekontrolovaná, nesynchronizovaná řež. Když milovat, tak brutálně, a hlavně se při tom nebrat příliš vážně. Nesmyslnej rytmus, smyslná energie. Naopak Madder Mortem jsou vyloženej chillout. Hlas jako zvon i taneční pop, kterej nezapomíná být metalem. Chytni si svou ozvěnu, ať nezůstane slepá. Tahle malá stage, v tenhle podvečerní čas, každý rok přináší naprosto specifický emoce. Ať už tu sympatičtí Norové pocitově navázali na Manes nebo Solefald.

Josefovská rozlučka s The Dillinger Escape Plan? Místo záškubů a tiků dávkovaná elegance. Setlist, kterej neumožní trhat košile a krvácet z roztrženýho obočí. Nostalgie v přímým přenosu, silná a nezapomenutelná. Z dvojice Boris a Masters's Hammer jednoznačně sázím na Japonce. Instantní drone rituál na Oriental stejdži s víc než jedním krkem (kytary). Na OFFu hráli kompletní desku Pink, v pevnosti upřednostnili tíhu vibrujícího riffu. Sunn O))) ve výtahu, hledání činelu v mlze, nedotknutelná, háklivá atmosféra. Tohle rande jsem si, jak už to tak v životě bývá, představoval trochu jinak. Beatdown deathcore Chelsea Grin zvukově nefunguje, tupě tepající masa kopáků, jen stěží rozpoznatelná melodie. Sedím v trávě se sklopenou hlavou, čekám na Birds in Row. Nejdelší ofina a nahořklá bolest, který to čistý bílý světlo ohromně sluší. Bezelstný ajfr jako poslední milosrdná rána mezi oči. Nejlepší set dne občas přijde, když už tě dávno opustí síly. Možná právě proto je tak autentický.

Info

Brutal Assault 22
9. - 12. 8. 2017, Pevnost Josefov, Jaroměř

Foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Spodky, esa, polské trumfy (Nowa Muzyka 2021)

Radka Bednarzová 03.08.2021

Jako z jiného světa působí sportovní hala Spodek ve tvaru disku, těžko uvěřit tomu, že brutalistní budova oslavila padesát let. Na co se tančilo, kde byl chill?

Štěstí neznamená mnoho mušlí (Vivat Vila!)

Lucia Banáková, Veronika Miksová 29.07.2021

Spolek Živá vila se snaží zachránit funkcionalistickou Kralovu vilu před demolicí a nadto pořádá festival Vivat Vila. Jaké to bylo?

Urbex s hudbou (Pop Messe)

Veronika Jastrzembská 28.07.2021

Je jedna hodina odpoledne, ve vzduchu se líně povaluje závan léta, na obloze pálí polední sluce.

Rubáš nemá kapsy (Slavnost v houští)

Jiří Přivřel 27.07.2021

Houby sice nerostly, ale z lukovského houští s prázdnou nikdo neodešel.

Na Bojišti lítá pohoda (Obscene Extreme 2021)

Radka Bednarzová 19.07.2021

Freak festival, něco blití, naháčů a vůkolní přírody, a hlavně smrtící dávka hudby. Vděčně a s pokorou.

Fitko pod věží (Hotspot)

Veronika Mrázková 17.07.2021

Kde začít? Děsivou bouřkou, scénou v koksárenské baterii, králem diskoték nebo rovnou hlavní hvězdou Axelem Thesleffem? Ten večer měl všechno.

24 hodín (Pohoda on the Ground)

Richard Michalik 11.07.2021

Nevadí nám ani 37 stupňov a takmer žiadny tieň poskytujúci úkryt. Hlavné je, že sme na Pohode. Minulý pandemický rok niečo nemožné. Tentokrát možné len na 24 hodín.

Hradby Samoty: Prímajúci ostrov divnohudby

Lucia Banáková 05.07.2021

Desiaty ročník Hradieb Samoty pomaly, ale isto započal festivalovú sezónu.

Jiné hlasy, jiné (lázeňské) pokoje aneb Luhovaný Vincent

cyril kosak 01.07.2021

O létajících střechách, technických službách, lázeňském programu a Luhovaném Vincentovi, který nutí prožívat město jinak. Nově. O nejzajímavějších festivalu široko daleko.

Odhozené masky (Katarzia)

Michal Pařízek 25.06.2021

Katarzia křest svého Celibátu přesouvala na několikrát a bolestivě, nakonec ani ohledně finálního termínu nebylo nic jednoduché.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace