Články / Reporty

Burn shit up? Burn shit down? Burn shit out!

Burn shit up? Burn shit down? Burn shit out!

Dominika Prokopová | Články / Reporty | 12.07.2016

Těsně před zahájením osmého ročníku Pražského festivalu pouličního divadla Za dveřmi se nad Výstavištěm Holešovice stahovala mračna, ze kterých toho nakonec ale moc nespadlo. Když něco děláte dobře, přestane pršet. A to, co včera předvedli ohniví pankáči ze Švédska, rozhodně dobré bylo. Burn Out Punks!

Inferno. Červené lodičky, červená kůže, červený cylindr. Charismatický konferenciér, který umí dostat publikum do varu a v rámci ohnivé show si klidně zapálí i vlastní bradavky. Občas musíte něco spálit, aby z popela povstalo něco nového. Zazní-li tato věta navíc před Průmyslovým palácem, je to ještě pikantnější.

Zapomeňte na všechny fire show a další ohnivé hrátky, které jste kdy viděli – tohle jste ještě neviděli! Sourodá banda dvou žen a několika androgynních bytostí, které mají důležitější věci na práci než se zabývat vlastním pohlavím. Ale i to by mohlo dobře hořet... El Generale, pyrotechnický expert, „Petrol-Houdini“, připravený se zapálit, kdykoliv si to bude publikum přát. The Animal s růžovými culíky, v grandiózním finále pouze do hořícího paroží oděný, nechávající se obrušovat jiskrami rovnoměrně z obou stran. Pom Fritzl, rakouské zjevení s účesem à la princezna Leia, žonglující se třemi zapálenými motorovými pilami. Hadí žena Red Hot z Helsinek a skvostná trapézistka Smooth Operator vládnou vzduchu jak urvané ze řetězu, na kterém se ale udrží za všech okolností. Karaoke specialista Beanzaii Hump, démon z Asie, s řádně rozžhavenou pánví wok. The Gimp, nezaměstnaný podivín „na pokusy“. A na závěr The Leather Baron, žhavý DJ, který celou tu pikantérii a publikum rozpálí do běla hudebním mixem, do kterého se vejde vše od „sweet 80’s“ až po Rammstein.

Show Stockholme Syndrome, odkazující k emoční vazbě, která může vzniknout mezi vězněm a věznitelem, dokáže zažehnout nejednu jiskru v útrobách každého diváka. Čím víc ti šílenci riskují, tím víc se to publiku líbí a chce víc. Jen máloco je tak uhrančivé jako sledování někoho, kdo překračuje hranice, které my ani nevidíme. Někdo každé ráno vstane a jde do práce. Někdo se předtím polije litrem benzínu, odpálí si na hlavě ohňostroj a rozhazuje bomby do všech stran. Burn Out Punks si vytvořili svůj vlastní vesmír se záplavou ohnivých koulí místo jednoho Slunce, který se vejde do šedesátkového autobusu Scania. Zapomeňte na to, co jste kdy slyšeli o punku. Tohle je punk! A dobrého asi fakt nepálí.

Velkolepé zahájení osmého ročníku festivalu Za dveřmi je jasným důkazem toho, kde stojí za to strávit celý týden. První ryze festivalový den zahájí italský performer Matteo Galbusera, který dříve účinkoval v Cirque du Soleil, aby pak továrnu na sny opustil a vydal se do světa s vlastní tenisovou klauniádou pro diváky všech velikostí. Nejen o dětské diváky se dále postarají Slovosledi a jejich pohádky Slovosledí babičky, diváci otrlí a pokročilí budou moci v úterý a ve středu vstoupit do lunaparkové jurty a zažít Wandering Silent Cinema v podání polských muzikantů Scena C, kde vám sami namíchají speciální filmový koktejl Star Wars-horor-western show. A aby těch lákadel a specialit nebylo málo, tak Bratři v tricku nabídnou svůj „Bratří speciál“, ve kterém si diváci sami vybírají, co se bude hrát. Juke-box je passé, teď frčí Juggle-box! Nabitý úterní program uzavře proslulý polský soubor Teatr Ósmego Dnia se site specific představením Summit 2.0, které vzniklo v rámci týdenního workshopu 7 studentů Romana Černíka ze Západočeské univerzity v Plzni a 7 performerů z Teatr Ósmego Dnia. Sled imaginativních obrazů, odkazující k filmům španělského režiséra Luise Buňuela, vyžaduje přítomnost obou vašich očí.

Společnosti Art Prom s.r.o. se ve spolupráci s ART Prometheus opět podařilo dostat Za dveře to nejlepší z domácích i světových ulic. Souběžně s pražským festivalem je Za dveřmi…divadlo i v Plzni v rámci multižánrového festivalu Živá ulice. Po loňském poetickém ročníku přichází letos industriální podívaná, která vyvrcholí dialogem člověka a stroje – Bobcat company a Amanitas Fire Theatre – balet, bagry, zpěv.

Všechna představení letošního ročníku pražského festivalu Za dveřmi se odehrají poprvé na pražském Výstavišti, ale jak bylo včera večer vidno, diváci si najdou cestu i tam a to za každého počasí. Kromě nabitého divadelního programu je přítomen také divadelní stan s barem a každý festivalový den se po desáté večerní rozjede afterparty s živou hudbou. Po včerejších electroswingových Move Breakers se můžete v následujících dnech těšit na Ptakustik, Střídmé klusáky v kulisách višní, Slovosledy Ve vlastní šťávě nebo závěrečnou Silent party. Neseďte doma, vyražte na ulici a buďte na té správné straně dveří.

Info

Pražský festival pouličního divadla Za dveřmi 2016
11.-14. 7. 2016, Výstaviště Holešovice, Praha
www.zadvermi.cz
www.artprom.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Příchod smutného Ježíše (Nick Murphy)

redakce 14.10.2019

Murphyho repertoár překypuje zajímavými hudebními řešeními a výpravami do různých hudebních žánrů, ale tentokrát mu trochu chyběla šťáva.

Jazz Goes to Town podruhé: Jazz bez klišé

redakce 13.10.2019

Možná se ve své představě snobského fanouška jazzu pletu, ale jestli (vůbec) nějací jezdí do Hradce Králové na Jazz Goes to Town...

Suverenita a zároveň zraniteľnosť (Lingua Ignota)

redakce 12.10.2019

Neviem, či ma niekedy prestane fascinovať tá úprimnosť, drásavá krása, monumentálnosť a zároveň intimita...

Jazz Goes to Town: Vládci chaosu (se saxofonem)

redakce 12.10.2019

Festival neskromný v line-upu. Nemá tendenci vozit vyložené jazzové superhvězdy, staví na kvalitě a neotřelých spojeních.

Krátká i dlouhá půlhodina ve finské sauně (Lunchmeat Festival 2019)

redakce 08.10.2019

Představení Cateriny Barbieri nabídlo zasněné arpeggio plochy, ale i pulzující basy v kombinaci s environmentálně laděnou projekcí. Ale bylo toho mnohem víc: detroit techno, gabba, dekonstrukce i hlavolamy.

Lunchmeat 2019, letos s koninou

redakce 08.10.2019

Bludiště zvuků a světel, paprsky a plochy křižující prostor, pohled do neznáma a fascinace nalezeným. Objevování, kreativita, posouvání toho, co chápeme pod taneční hudbou.

Nadrobno nasekaní Black Midi

redakce 07.10.2019

Hulváti, ani nepozdraví, nepoděkují, ubezpečení, že jsme to nejlepší publikum na světě, se od nich nedočkáme, nanejvýš utrousí nějaké to gesto...

Co nevadí u Hm…

redakce 06.10.2019

„Všechna slast musí být spotřebována, takový je zákon…,“ znělo ve čtvrtek večer přeplněnou Akropolí.

Když kouzlo pomine (Stereo Total)

redakce 05.10.2019

... ale tohle nezní jako moji milovaní Stereo Total?

Sen plný nostalgie (New Order)

redakce 04.10.2019

Vzpomínám na obrazy z Karlína, na Bernarda Sumnera, který si při kytarových partech poodstoupil od mikrofonu a dal hlavu na stranu, přesně jako v záznamech Joy Division.