Články / Recenze

Busdriver a obrazy Alejandra Jodorowského

Busdriver a obrazy Alejandra Jodorowského

Jakub Šíma | Články / Recenze | 17.10.2014

Busdriver je na scéně déle než deset let a tak není divu, že především v počátcích kariéry zněl jako cestovatel v čase, který se vrátil, aby prezentoval hudbu budoucnosti. V současnosti jeho vizím konkuruje vzedmutí vlny afro-futurismu či noise-rapu, přesto je nutné konstatovat, že jeho freak-rapové obrazy stále jen těžko snesou srovnání.

A pokud ano, tak se jmény jako Danny Brown nebo Aesop Rock, které přibral k prvnímu singlu Ego Death. V podkladu od Jeremiah Jae se však trojice originálních rapperů prezentuje spíše individuálně a i přes funkčnost jednotlivých částí schází synergie. Co však nechybí na žádném z tracků, je Busdriverovo divoké a často arytmické flow, typické protahováním konců slov, častými hrátkami s doubletimem a odvahou ke zpěvu. Dříve nebylo výjimkou, že tyto elementy, v kombinaci s hlasovou dispozicí, působily otravně. Perfect Hair se tomuto dojmu zdařile vyhýbá a lépe tak nechává vyvstat inteligentní, hravou a komplexní lyriku, kterou vzhledem k rychlopalnému flow není občas snadné usledovat. Přesto rozumíte, že na vás skrz texty neustále pomrkává a sleduje, jak vám škube v koutku, ať už jsou příčinou svébytné vtípky nebo surreálné obraty srovnatelené s filmy Alejandra Jodorowského. Busdriver, aniž by ustoupil z pozice avant-rapového veterána, nahrál své nejlepší album. A co by na to řekl on sám? „Yeah, I know what you’re saying, but... is it sexier than torture?“

Info

Busdriver - Perfect Hair (Big Dada, 2014)
www.busdriverse.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.

Cesta do zářivé mlhy (Michal Ajvaz, Města)

Jiří Zahradnický 25.12.2019

V knize není ani běžná veteš současné prózy – psychopati, devianti, masoví vrazi, ani drogoví dealeři. Ajvaz má letitou slabost pro...

Sluníčkové koláže Ariela Pinka

Bára Jurašková 19.12.2019

Po dvou řadových deskách – Pom Pom (2014) a Dedicated to Bobby Jameson (2017), vydává Ariel Pink první trojici ze série Ariel Archives.

Peneři prastrýčka Homeboye (Debut)

Honza Nosek 17.12.2019

Vladimír 518 to nakousl v podcastu Ladislava Sinaie – v určitou chvíli se člověk přestane cítit součástí scény a přestává si s ní rozumět.

Můžete bez obav zůstat (Chromatics)

Tomáš Kouřil 16.12.2019

Retro estetika je pro ně prostředkem, výraznou, ale ne omezující kulisou pro vyjádření něčeho hlubšího, než je záliba v syntezátorovém zvuku a neonových světlech.

Mrtvá kočička? (Tove Lo)

Tomáš Kouřil 15.12.2019

Zatímco před pár lety se bolestínsky vyzpívávala z prázdnoty, na nejnovější desce Sunshine Kitty je optimističtější.

Pozvolný sestup do nekonečné noci (Serotonin Michela Houellebecqa)

Jiří Zahradnický 13.12.2019

Dříve přitažlivý Florent-Claude Labrouste se tak v šestačtyřiceti začíná proměňovat v malátného impotentního tlouštíka, jehož hlavní zálibou už není sex, ale...