Články / Recenze

Busdriver a obrazy Alejandra Jodorowského

Busdriver a obrazy Alejandra Jodorowského

Jakub Šíma | Články / Recenze | 17.10.2014

Busdriver je na scéně déle než deset let a tak není divu, že především v počátcích kariéry zněl jako cestovatel v čase, který se vrátil, aby prezentoval hudbu budoucnosti. V současnosti jeho vizím konkuruje vzedmutí vlny afro-futurismu či noise-rapu, přesto je nutné konstatovat, že jeho freak-rapové obrazy stále jen těžko snesou srovnání.

A pokud ano, tak se jmény jako Danny Brown nebo Aesop Rock, které přibral k prvnímu singlu Ego Death. V podkladu od Jeremiah Jae se však trojice originálních rapperů prezentuje spíše individuálně a i přes funkčnost jednotlivých částí schází synergie. Co však nechybí na žádném z tracků, je Busdriverovo divoké a často arytmické flow, typické protahováním konců slov, častými hrátkami s doubletimem a odvahou ke zpěvu. Dříve nebylo výjimkou, že tyto elementy, v kombinaci s hlasovou dispozicí, působily otravně. Perfect Hair se tomuto dojmu zdařile vyhýbá a lépe tak nechává vyvstat inteligentní, hravou a komplexní lyriku, kterou vzhledem k rychlopalnému flow není občas snadné usledovat. Přesto rozumíte, že na vás skrz texty neustále pomrkává a sleduje, jak vám škube v koutku, ať už jsou příčinou svébytné vtípky nebo surreálné obraty srovnatelené s filmy Alejandra Jodorowského. Busdriver, aniž by ustoupil z pozice avant-rapového veterána, nahrál své nejlepší album. A co by na to řekl on sám? „Yeah, I know what you’re saying, but... is it sexier than torture?“

Info

Busdriver - Perfect Hair (Big Dada, 2014)
www.busdriverse.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zrcadlo za éterickou mlhou (Drab Majesty)

redakce 20.08.2019

Každý mileniál hovící osmdesátkovým zvukům spojovaným s gotickou subkulturou musí být vděčný za jeho soudobou renesanci.

Celistvý zvukový příběh Frontier Guards

redakce 17.08.2019

Prokomponované IDM melodie se tu místy nebojí jít do minimal techno smyček, vše přitom doplňují i industriální rytmy a ruchy.

Barvitý obraz na bílém papíře (Hasan)

redakce 15.08.2019

Zatímco starým rapperům dochází nápady a kreativita, mladí se konečně dokázali vymanit z českého rapového archetypu obrovských teplákovek a čepic s rovným kšiltem.

Stále autentičtí Foals

redakce 04.08.2019

Už píseň Exits ukázala, že se Foals posouvají dál – a to jak pestřejší kombinací hudebních nástrojů, tak vokálními experimenty i novým obsahem.

Problémy, které vidět nechceme (Rafael Anton Irisarri)

redakce 02.08.2019

Deska Solastalgia je osobní výpovědí člověka, na kterého nejen dopadá všudypřítomný pocit bezmoci, ale který se neustále setkává se změnami klimatu.

Miesto s názvom Schlagenheim (black midi)

redakce 29.07.2019

Štvorica násťročných chlapcov z Londýna zaujala už skôr tohto roku, keď vydala dvojsingel Talking Heads/Crow’s Peach. Teraz prichádzajú s debutom Schlagenheim.

Gangsterská odysea s přešlapy (Schoolboy Q)

redakce 27.07.2019

Label Top Dawg Entertainment je na poli rapu za poslední dekádu jedním z nejzajímavějších. Jakou pozici v něm vedle Kendricka Lamarra nebo Ab-Soula zastává Schoolboy Q?

Stále stejné zásadní věci (Pád Hyperionu)

redakce 26.07.2019

Zrovna tak aktuální je jeho apel na vzájemnou empatii a všelidské hodnoty, které se v současné individualizované době vytrácí nebo značně relativizují.

Kniha pro ty, kdož stojí mimo zdi kostela (Kacířův kancionál)

redakce 24.07.2019

Kacířův kancionál je kniha-artefakt, který svádí k prohlížení a listování, ke kochání zrakem i hmatem. Insania si udělala radost a zřejmě nejen sobě.

Jehličí, kosti i uhlíky (Černý kov)

redakce 23.07.2019

Společenství poodhaluje roušku svého vlastního mysticismu, neoslavuje smrt, temnotu a zánik, ale přátelství, souručenství, sílu přírody.