Články / Recenze

By the highway to hell: Iggy Pop

By the highway to hell: Iggy Pop

Jakub Šilhavík | Články / Recenze | 27.03.2016

OHODNOŤTE DESKU

V polovině 70. let by si málokdo vsadil, že se Iggy Pop zmítaný těžkou drogovou závislostí dožije alespoň třicítky, o několik dekád později padají rockové hvězdy jako mouchy a nesmrtelný kmotr punku namísto zaslouženého důchodu přichází s novou sólovou deskou pod producentským dohledem Joshe Hommea.

Vytáhlý frontman Queens of the Stone Age se nabídky na spolupráci nezalekl a přizval k domácímu nahrávání v Joshua Tree staré známé kumpány, baskytaristu Deana Fertitu (QOTSA, The Dead Weather) a bubeníka Matta Helderse (Arctic Monkeys). Vytvořil tak potenciální superskupinu směle konkurující nepřekonatelné partě v pozadí legendárních desek The Idiot a Lust for Life. Ostatně berlínské období bylo při nahrávání novinky klíčovou referencí, aniž by Iggy Pop a spol. přímo kopírovali tehdejší hudební postupy, ale spíše následovali specifickou potemnělou atmosféru.

Podivuhodná kolaborace nese zasloužené ovoce už v úvodní skladbě Break Into Your Heart, když záhrobní psychedelii protíná ostře řezaný pouštní riff v nejlepší tradici Queens of the Stone Age. Známky opotřebovanosti nelze přehlížet, ale to vůbec neznamená, že by Iggy Pop hrál na vlastní sólové desce vedlejší roli. Jeho charisma roste s každou další vráskou vepsanou do tváře a textařské obraty typu "Alone in the cheap motel/ By the highway to hell/ America's greatest living poet/ Was ogling you all night", které byste jiným zpěvákům s chutí mrštili zpátky do tváře, zní naprosto uvěřitelně.


Po řadě dřívějších přešlapů Iggy Pop konečně našel producenta, který mu připravil hudební doprovod na tělo. Celá deska působí celistvým dojmem a jednoduché chytlavé melodie ozvláštňuje řada drobných detailů. Ukázkový příklad nabízí epická šestiminutová hymna Sunday - rytmická sekce si vychutnává sexuální energií nabité funky, aby se zhruba v polovině skladby přidaly doprovodné vokalistky a vše zakončil filmový orchestr. Na zcela opačné straně spektra stojí zlověstné výpady American Valhalla a Vulture, vypořádávající s nevyhnutelností smrti, kdy při slovech “Death is the pill that's hard to swallow” doslova tuhne krev v žilách. Závěrečná Paraguay poté představuje rozlučku ve velkém stylu, která by se neztratila ani na deskách The Stooges. Nefalšovaně namíchnutý Iggy Pop ukazuje vztyčený prostředníček hudebnímu průmyslu za zvuků kytarového běsnění a vydává se na trvalou dovolenou do jihoamerické džungle.

Iggy Pop krátce před vydáním novinky prohlásil, že se možná jedná o jeho poslední studiovou nahrávku. Na výsledných kvalitách desky Post Pop Depression to však nic nemění a naprosto zaslouženě se ocitne ve výročních žebříčcích nejlepších desek bok po boku s posledním mistrovským dílem někdejšího spolupracovníka a dobrého přítele Davida Bowieho.

Info

Iggy Pop – Post Pop Depression (Loma Vista, 2016)
www.iggypop.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Soustavný sonický nátlak (Part Chimp)

Dantez 25.07.2021

Britští Part Chimp se dosud věnovali noise rocku, který se inspiroval Sonic Youth i zběsilými Lightning Bolt.

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas 10.07.2021

Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany.

Že by ten správný čas vytáhnout kytaru? (Flock of Dimes)

Veronika Jastrzembská 29.06.2021

Do toho se ještě přidá rozpačité porozchodové období, kdy člověk neví, co sám se sebou, jak znovu začít, z čeho se poučit...

Historie kapitalocénu a možnosti znovustvoření

prof. Neutrino 28.06.2021

Vydavatelství Neklid přichází s obsáhlou studií o zrodu a strategiích „kapitalistické ekologie“ aneb jak si člověk dokázal zotročit člověka a zplundrovat ekosystém planety ve jménu mamonu.

Snivě i do hloubky (Susheela Raman)

Akana 26.06.2021

Její fúze západních písničkářských postupů s východními prvky nepůsobí ani trochu povrchně nebo podbízivě.

Melancholie schovaná pod slunečníkem (Dark Tea)

Jiří Přivřel 25.06.2021

Gary Canino nabízí růžové brýle. Účinné homeopatikum bez předpisu.

Dokument doby, který platí i dnes (Charlie Soukup)

Jiří Vladimír Matýsek 05.06.2021

Charlie Soukup není hlubokomyslný lyrik ani intelektuální kritik nepravostí. Je spíše pronikavým glosátorem, svérázem, který se s ironickým odstupem dívá na své okolí.

Hlasy tří generací (Femi Kuti & Made Kuti)

Akana 03.06.2021

V důrazu na silné politické a sociálně-kritické výpovědi táhnou otec i syn za jeden provaz.

Magie obnovených Plastiků

Jiří Vladimír Matýsek 29.05.2021

V kompletní, téměř osmdesátiminutové podobě zaznamenává koncert z Kopřivnice, který se konal v rámci prvního turné obnovených Plastiků.

Motorama: intimní postpunk o cestách i samotě

David Stoklas 27.05.2021

Nikdy se netajili zalíbením v minulosti, v soviet-wave hudbě, v šestnáctibitovém retru, ve vzpomínkách, které nikdy nezažili.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace