Bylo už pozdě večer, když Kafka Band dorazil na pódium

Americký spisovatel D. F. Wallace začíná esej Laughing with Kafka povzdechem, že vrcholem frustrace pro něj byla četba Kafky s vysokoškolskými studenty. Nedokázali totiž pochopit, jak je Kafka zábavný. Z Kafka Bandu by snad měli nebožtíci Kafka i Wallace radost, nelehkou látku totiž dokázal zpracovat a přiblížit i nekafkofilům, aniž by karikoval nebo hloupě zjednodušoval. A dá se i předpokládat, že tak jako Hm... přitáhli mnohé středoškoláky k poezii, kafkabandí interpretace ukáže lecjakému maturantovi nový pohled na literární klasiku.

Když oslovil Američan David Zane Marowitz Jaromíra Švejdíka s nabídkou spolupráce na komiksu Das Schloss/Zámek, brzy se připojila nabídka na výstavu K: Kafka v komiksu a myšlenka několika písní, které by doprovodily vernisáž. Poté už si celý projekt začal žít tak trochu vlastním životem, přizván byl Jaroslav Rudiš v roli vypravěče a Band dostával čím dál častěji nabídky ze zahraničí, aby nakonec vzniklo i album, natočené letos v zimě během tří dnů hudebníky z Priessnitz, Umakart a Tata bojs, jmenovitě Jaromírem 99, kytaristou Dušanem Neuwerthem, basákem a.m.Almelou, klávesistou Jiřím Hradilem a bubeníky Zdenkem Jurčíkem a Tomášem Neuwerthem.

Na literárně-hudební večer nachystaný v Arše v předvečer Kafkova úmrtí (1883-1924) se čekání rozhodně vyplatilo. Skrze Hradila personálně propojená předkapela Lesní zvěř byla ryčná i temná. Představa Franze vlastnícího dopravní společnost se prý zhmotnila v Kavka Airlines, drum'n'bass na píšťalu i brumli s proplétající se truffazovskou trumpetou a korunovaná překvapujícím hostem mnohé v sále zaskočila. Lesní zvěř si totiž pozvali jednoho lišáka ze zakládajících členů. Tedy Ondřeje Lišku, působícího v bílém obleku mezi temně oděnou čtveřicí jako rapující Limonádový Joe.

Snad ani nestačila zaschnout lihovka na dévédéčku s novým klipem Hrob/Grab, kde Švejdíkovy kresby rozpohyboval Noro Držiak, a už se černý inkoust i slova temného vyznání Frídy a K. roztekly po plátně. Bylo už pozdě večer, když Kafka Band dorazil na pódium. Deset skladeb, deset úryvků z nedokončeného románu, ve kterých se proplétá hospodský rock-folk s Rudišovou recitací v němčině i češtině. Kafka sice napsal Zámek pod dojmem Špindlerova mlýna, jeho opuštěnost ale dokázal Jaromír 99 výborně obsáhnout krajinou Jesenicka, kam dříve zasadil i svého Aloise Nebela. Během provedení jste měli místy touhu přitáhnout si svršky blíže k tělu, to když kvílela meluzína, vše pokrýval sníh a nekonečná zima čišící z černobílé projekce mrazila v zátylku. Příběhem bez konce prováděli hudebníci zpočátku jen coby stíny na fáčovině, později improvizovaná opona sjela a naskytl se detailnější pohled na kapelu. Milování s pachem piva, nečas, zklamání, marnost a léto v nedohlednu, v doprovodu opakujících se vět jako manter. „K. dorazil na místo.“

Součástí měl být sice křest, ten však proběhl ve vteřině, aniž by se oficialitami někdo zabýval. Snad jen škoda, že s koncem Zámku neskončil i koncert a nenechal diváky vyjít ze sálu byť v mírném zadumání. Publikum si žádá své, band proto přidal na repertoár další písně na motivy Kafkových povídek – Děti na silnici, Stromy a Proměnu, natočenou pro Mairowitzův dokument Kafka Unchained. Snad aby nebylo té vážnosti tolik, kapela celý večer shodila hospodskou vyřvávačkou „do chléva, všichni do chléva“. Možná měli spíše říkat „na radnici, všichni na radnici“, do 30. června totiž probíhá na Staroměstké radnici výstava věnovaná komiksům se společným jmenovatelem-Kafkou.